Články

Budoucnost školství v Brně: lepší ředitelé i pestřejší nabídka škol

Kam směřuje základní školství v metropolitní oblasti Brno? Kdo má a nemá ovlivňovat školskou politiku? Je nabídka škol dostatečně pestrá?

V panelové diskusi, která v Brně proběhla 20. března, se setkali radní města Brna Jaroslav Suchý, děkan pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Jiří Němec, vizionář vzdělávání Ondřej Šteffl a ředitel základní školy Slovanské náměstí Brno David Jalový, aby diskutovali nad současnou podobou poskytovaného vzdělání v metropoli i její budoucnosti.

Kdo by měl mluvit do školské politiky?

„Především ti, kteří ji každodenně vykonávají – učitelé, školské parlamenty, aktivní studenti, kterým není jedno, jak vzdělání probíhá i rodiče, jež jsou klienty“, odpovídá radní Jaroslav Suchý. Kantoři podle něj impuls zvenčí na svoji práci potřebují, aby jej mohli zapracovat do každodenní činnosti. Podle Ondřeje Šteffla má do školské politiky mluvit především občan. „Právo na vzdělání je právo občana podle zákonů. Pokud je občanem v dané chvíli dítě, které zastupují rodiče, pak je jejich právo volit pro něj školu. Podle mého názoru do něj nemají mluvit podnikatelé. Jak pravil hezky kolega Münich, tak pracovní trh hledí nejvýše na tři až čtyři roky dopředu, zatímco vzdělávání na padesát let.“ Dle Ondřeje Šteffla by měli mít rodiče na podobě vzdělávání větší vliv, problém však vidí v tom, že mu větší část z nich nerozumí, proto je potřeba jim více vysvětlovat, k čemu vzdělávání je. Podle něj se vzdělání nezmění, dokud rodiče nebudou chtít po školách něco jiného, než co jim nyní nabízí a do momentu, kdy se místo známek začnou ptát na to, k čemu dětem naučená znalost nebo dovednost v životu bude.

Jaké jsou problémy školství v Brně?

„Nedostatek kvalitních leaderů ve vzdělávání a kvalitní výběr ředitelů škol“, odpověděl děkan pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Jiří Němec. S tím souhlasil i David Jalový, podle kterého je skutečně problém kvalitně obsadit ředitelé do 60 základních a 130 mateřských škol. Proto se město před časem rozhodlo pořádat semináře pro potenciální zájemce, kteří uvažují o ředitelském postu. Z pohledu ředitele základní školy Davida Jalového se jako problém jeví zejména mentální bariéry, které narušují vztahy mezi rodiči a školou, rodiči a učiteli i mezi učiteli a žáky. Tyto vztahy jsou zatíženy stereotypy, které je komplikují. Jako další problémy, které rezonovaly mezi panelisty a publikem se týkaly spádovosti i tzv. školské turistiky, kdy rodiče migrují za kvalitnějším vzděláním, nebo přehlašují své dítě do vzdálenější školy.

Je v Brně podporována diverzita škol?

„Je důležité, aby byla výuka na školách zajištěna takovým způsobem, že by nečinila dítěti potíže rozdílná úroveň znalostí v případě jeho přestupu. Rozdíly by podle něj tak neměly být více výrazné. Aby nebylo ani moc napřed, ani moc pozadu“ , míní brněnský radní Jaroslav Suchý. Diverzifikaci učitelů by se však nebránil. Jiří Němec označil existenci univerzálně dobré školy za chiméru. „My v Brně víme, kam dát dítě, pokud ho budeme chtít směřovat na jazyky a máme tu dokonce školy, které pořádají výběrová řízení už do první třídy. Dobré je, když ta diverzita je. Problém vidím ve školách, které jsou pro rodiče uzavřené a nemůže do nich nahlédnout.“ Dle Ondřeje Šteffla vzniká diverzita tím, že má škola jasnou vizi, kterou deklaruje a komunikuje. Na odlišnou pozici v tomto ohledu mezi soukromým a státním sektorem upozornil David Jalový. „My jsme tady jako státní škola, jako poskytovatel služby, který je připraven bavit se s každým. Přijďte k nám kdokoliv, posuneme vás tam, kam to budeme umět.“  S rozdílnými přístupy ve vzdělávání souvisí také příprava budoucích učitelů. „Pedagogická fakulta se snaží připravovat studenty předáváním obecných principů. Neučíme je samozřejmě pro Daltonské, Waldorfské nebo ScioŠkoly. Ale všichni studenti jsou diametrálně odlišní, tak se poté rozhodnou, kam budou dál směřovat.“

Debata otevřela mnoho otázek, které ve vzdělávání trápí nejen oblast Brna. Na jejich konkrétní řešení však vhledem k využitelnému času i zvolenému formátu pochopitelně odpověď nenalezla, stejně jako na avizovanou otázku v programu: Kam směřuje základní školství v metropolitní oblasti Brno? Tato otázka tedy zůstává i nadále otevřena.

Tagy

Markéta Majerová

Šéfredaktorkou magazínu Perpetuum od roku 2015. Nyní vede komunikaci ve Scio a je lektorkou v Education Republic. Absolvovala obor Pedagogika na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde pokračuje ve studiu doktorandského programu a vyučuje předmět Soudobé alternativní pedagogické koncepce.

Související články

Napsat komentář

Close
Close