Hysterie kolem jedné chyby

Bývalá ministryně školství Kateřina Valachová označila v pořadu interview Čt 24 chybu v jednotných přijímacích testech na střední školy za „velký průšvih“. V posledních dnech jsme mohli podobných vyjádření slyšet mnoho. Ano, průšvih to je, ale hysterie, která se kolem chyby v testu strhla, není adekvátní reakcí. Důležitá totiž není ani tak otázka, jak se chyba do testu dostala, ale zda má Cermat funkční mechanismy, jak případné chyby rychle a včas odhalit, a zda má stanovené scénáře postupu, které odhalení chyby následují.

Ředitel Cermatu Jiří Zíka v rozhovoru pro iRozhlas uvedl: „Testy kontrolujeme, kontrolují je desítky lidí. Mně samotnému není úplně jasné, jak při tak rozsáhlém kontrolním systému, může dojít k tomu, že takováto chyba projde. (…). Nevím, co bychom v tom systému mohli změnit. Není to chyba v systému, jde o lidský faktor.“ Lze tedy předpokládat, že Cermat má kontroly vývoje testů pečlivě nastavené a přidání dalšího stupně kontrol by k odhalení chyby pravděpodobně nevedlo. Chyba v testech tak může být i příští rok, lidský faktor totiž chyby generuje a musíme s nimi počítat.

A počítá s nimi zřejmě i Cermat. Zíka v emailu, který zaslal ředitelům středních škol, napsal, že „testy jsou po vyhodnocení a zpracování psychometrických analýz posuzovány nezávislou expertní validační komisí CZVV a poté Nezávislou odbornou komisí MŠMT.“ Opravdová chyba proto nastala právě v tento moment. Cermat sám nedokázal chybu odhalit a upozornil na ni až pedagog, který zaslal e-mail na infoservis Cermatu. Jak by měl tedy Cermat postupovat v budoucnu? Především by měl být ještě více transparentní. Pokud nedokáže odhalit chybu pomocí statistických metod a kontrolních komisí, musí se zamyslet nad začleněním dalšího mechanismu. Ať zveřejní ihned po realizaci testování zadání testů a vytvoří online fórum, v rámci kterého mohou studenti (případně pedagogové a široká veřejnost) o úlohách debatovat a vznášet námitky. Definitivní výsledky by měly být spočítány a zveřejněny až po posouzení relevantnosti námitek.

Veřejná oponentura je v tomto ohledu ideálním nástrojem, který navíc umožňuje studentům zapojit se do diskuse a rozvíjet dovednost argumentace.

V tomto ohledu si může vzít Cermat příklad od společnosti Scio, ve které pracuje autor tohoto textu. Ta vyvíjí a administruje testy, které využívá řada vysokých škol v rámci svého přijímacího řízení. Zadání testů jsou účastníkům zpřístupněna ihned po testování a v rámci tzv. veřejné oponentury mohou studenti vznášet námitky k úlohám v online fóru. Relevantnost námitek poté posuzuje nezávislá odborná komise, která může rozhodnout o vyřazení úloh. V letošním akademickém roce obsahovaly testy společnosti Scio prozatím 2210 úloh, přičemž na základě psychometrických analýz a vznesených námitek byl odhalen nějaký druh chyby pouze u 0,27 % z nich.

Přidání dalších stupňů kontroly přitom nezajistí stoprocentní správnost testů a neúnosně zvedá náklady na jejich vývoj. V rámci snahy o transparentnost proto Scio usiluje o to, aby byly případné chyby odhaleny a aby vadné úlohy nebyly vyhodnoceny. Veřejná oponentura je v tomto ohledu ideálním nástrojem, který navíc umožňuje studentům zapojit se do diskuse a rozvíjet dovednost argumentace. Zároveň se jedná o nezbytný krok k tomu, aby testování bylo více otevřené a srozumitelné širší veřejnosti, která se k tomuto tématu v současné době dostává jen prostřednictvím médií, a to teprve v momentu, kdy se v systému vyskytne chyba.

Související články

2 Comments

  1. Ono Scio zveřejňuje své testy? Kde jsou ty letošní dostupné? Ještě vloni mi p. Šteffl drze doporučoval, ať si je koupím…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Close
Close