Hysterie kolem jedné chyby

Bývalá ministryně školství Kateřina Valachová označila v pořadu interview Čt 24 chybu v jednotných přijímacích testech na střední školy za „velký průšvih“. V posledních dnech jsme mohli podobných vyjádření slyšet mnoho. Ano, průšvih to je, ale hysterie, která se kolem chyby v testu strhla, není adekvátní reakcí. Důležitá totiž není ani tak otázka, jak se chyba do testu dostala, ale zda má Cermat funkční mechanismy, jak případné chyby rychle a včas odhalit, a zda má stanovené scénáře postupu, které odhalení chyby následují.

Ředitel Cermatu Jiří Zíka v rozhovoru pro iRozhlas uvedl: „Testy kontrolujeme, kontrolují je desítky lidí. Mně samotnému není úplně jasné, jak při tak rozsáhlém kontrolním systému, může dojít k tomu, že takováto chyba projde. (…). Nevím, co bychom v tom systému mohli změnit. Není to chyba v systému, jde o lidský faktor.“ Lze tedy předpokládat, že Cermat má kontroly vývoje testů pečlivě nastavené a přidání dalšího stupně kontrol by k odhalení chyby pravděpodobně nevedlo. Chyba v testech tak může být i příští rok, lidský faktor totiž chyby generuje a musíme s nimi počítat.

A počítá s nimi zřejmě i Cermat. Zíka v emailu, který zaslal ředitelům středních škol, napsal, že „testy jsou po vyhodnocení a zpracování psychometrických analýz posuzovány nezávislou expertní validační komisí CZVV a poté Nezávislou odbornou komisí MŠMT.“ Opravdová chyba proto nastala právě v tento moment. Cermat sám nedokázal chybu odhalit a upozornil na ni až pedagog, který zaslal e-mail na infoservis Cermatu. Jak by měl tedy Cermat postupovat v budoucnu? Především by měl být ještě více transparentní. Pokud nedokáže odhalit chybu pomocí statistických metod a kontrolních komisí, musí se zamyslet nad začleněním dalšího mechanismu. Ať zveřejní ihned po realizaci testování zadání testů a vytvoří online fórum, v rámci kterého mohou studenti (případně pedagogové a široká veřejnost) o úlohách debatovat a vznášet námitky. Definitivní výsledky by měly být spočítány a zveřejněny až po posouzení relevantnosti námitek.

Veřejná oponentura je v tomto ohledu ideálním nástrojem, který navíc umožňuje studentům zapojit se do diskuse a rozvíjet dovednost argumentace.

V tomto ohledu si může vzít Cermat příklad od společnosti Scio, ve které pracuje autor tohoto textu. Ta vyvíjí a administruje testy, které využívá řada vysokých škol v rámci svého přijímacího řízení. Zadání testů jsou účastníkům zpřístupněna ihned po testování a v rámci tzv. veřejné oponentury mohou studenti vznášet námitky k úlohám v online fóru. Relevantnost námitek poté posuzuje nezávislá odborná komise, která může rozhodnout o vyřazení úloh. V letošním akademickém roce obsahovaly testy společnosti Scio prozatím 2210 úloh, přičemž na základě psychometrických analýz a vznesených námitek byl odhalen nějaký druh chyby pouze u 0,27 % z nich.

Přidání dalších stupňů kontroly přitom nezajistí stoprocentní správnost testů a neúnosně zvedá náklady na jejich vývoj. V rámci snahy o transparentnost proto Scio usiluje o to, aby byly případné chyby odhaleny a aby vadné úlohy nebyly vyhodnoceny. Veřejná oponentura je v tomto ohledu ideálním nástrojem, který navíc umožňuje studentům zapojit se do diskuse a rozvíjet dovednost argumentace. Zároveň se jedná o nezbytný krok k tomu, aby testování bylo více otevřené a srozumitelné širší veřejnosti, která se k tomuto tématu v současné době dostává jen prostřednictvím médií, a to teprve v momentu, kdy se v systému vyskytne chyba.

Související články

2 Comments

  1. Ono Scio zveřejňuje své testy? Kde jsou ty letošní dostupné? Ještě vloni mi p. Šteffl drze doporučoval, ať si je koupím…

Napsat komentář: Josef Soukal Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Close
Close