Články

Cesta k úspěchu

Rozhovor s Jiřím Rosteckým, který se snaží pomáhat studentům hledat nové možnosti a na svém webu MladýPodnikatel.cz inspiruje komunitu, která se zajímá o oblast podnikání.

Vnímáte podnikavost jako naučenou dovednost, kterou lze rozvíjet, nebo je podle vás převážně vrozenou dispozicí?

Já si myslím, že je částečně vrozená a částečně ji lze rozvíjet. Většinu podnikatelů, se kterými se setkávám, spojuje celoživotní touha se zdokonalovat v dovednostech, které v danou chvíli potřebují. Když mají pod sebou tým lidí, zdokonalují se v tom, jak je vést, jak budovat tým a být dobrým leaderem. Nebo se zdokonalují ve svých obchodních dovednostech či v marketingu. To jsou věci, na kterých musíte pracovat dlouhodobě.

V čem si myslíte, že je klíč k tomu, aby někdo v oblasti podnikání uspěl? Kromě zmíněné chuti na sobě neustále pracovat.

Podle mě úspěch v čemkoliv závisí především na tom, co jsme ochotni pro něj obětovat. Často obdivujeme lidi, kteří vůbec obdivuhodní nejsou. Podnikatele, kteří většinu života prožili ve stresu. Influencery, kteří ztratili soukromí a jejichž existenci podmiňuje počet lajků. Nebo jiné osobnosti, z jejichž příběhů známe jen útržky. Když si je ale poslechnete celé, přijdete na to, že jejich oběti byly vysoké. Záleží na tom, jak vysoké chcete, aby byly u vás.

Jak byste tedy definoval úspěch?

Já nevím, co je to úspěch. Vím jen to, že moje největší úspěchy jsou i mými největšími chybami. Úspěchem je, že jsem od nuly vybudoval prosperující projekty. V době, kdy jsem se místo nekončící práce mohl bavit s přáteli. Úspěchem je, že jsem na svůj věk dosáhl zajímavých profesních milníků. Ve věku, kdy jsem ještě tolik pracovat nemusel a mohl si více užívat mládí. Úspěchem je i to, že si mě několikrát všimla média a já jim mohl poskytnout rozhovory o své cestě, o níž nevím, zda bych ji doporučil i ostatním. Mým největším úspěchem je, že jsem vždycky dělal to, co jsem chtěl a čemu jsem věřil ze všeho nejvíce. Ačkoliv denně pochybuji, zda věřím správným věcem.

Podle mě úspěch v čemkoliv závisí především na tom, co jsme ochotni pro něj obětovat.

Říkáte, že nevíte, zda byste svoji cestu doporučil ostatním, ale zároveň jezdíte do škol, kde studentům popisujete svůj příběh i příběhy jiných podnikatelů, aby se seznámili s jednou z možností, jak se realizovat. Jak to funguje?

Já jim neříkám, že mají podnikat. Říkám, že mají objevovat možnosti, které kolem sebe mají. Také je často varuji, aby nepodnikali jen proto, že se chtějí vyrovnat úspěšným podnikatelům. To, co slyšíte v mých rozhovorech, co si přečtete v časopisech o úspěchu nebo co zahlédnete kdekoliv jinde, je jen titulní stránkou velmi tlusté knihy, jejíž celý příběh je mnohem komplikovanější a většinou i mnohem smutnější, než jak to vypadá na první pohled.

Znám mnoho úspěšných podnikatelů, kteří ve skutečnosti nejsou šťastní. Často jsou uzavřeni ve zlaté kleci, ze které nemohou utéct. Takže studentům říkám, aby si uvědomili, že úspěch stojí mnohem víc, než si na počátku myslí. A to se nevztahuje jen na podnikání, ale je to tak ve všem, čemu se rozhodnou zasvětit svůj život. Všechno je něčím vykoupeno.

Myslíte si, že to studenty motivuje k tomu, aby nad svou kariérou začali přemýšlet jinak?

Řada z nich nad tím začne přemýšlet trošku jinak. Myslím, že tomu pomáhá i dnešní doba, kdy se i v médiích častěji objevuje to, že úspěch není tak růžový, jak vypadá. Máme tu řadu projektů – například FuckUp Nights –, které se zaměřují na neúspěch, a i v médiích, která se věnují úspěchu, se téma selhání objevuje stále častěji.

Jaké otázky si podle vás mají začít klást mladí lidé, aby neskončili se syndromem vyhoření před třicítkou?

Podle mě je základní umět odpovědět na otázku – proč? Proč dělají to, co dělají. Proč to chtějí dělat a jaký to má mít smysl. To je podle mě nejdůležitější. A je strašně smutné, jak málo lidí si na to dokáže odpovědět. Když se ptám studentů, proč si vybrali svůj obor a proč se v něm chtějí uplatnit, tak většinou mlčí.

Proč se vy věnujete podnikání?

Já nad sebou nepřemýšlím jako nad podnikatelem. Baví mě vytvářet hodnoty pro lidi. Moje vnitřní poslání je (a vím, že to zní jako šílené klišé a nejhorší marketingový slogan) dělat svět lepším. Proto se snažím lidem pomáhat v dosahování jejich snů prostřednictvím mých videorozhovorů. Proto pomáhám dětem z dětských domovů nebo dětem po náročné léčbě v rámci neziskovky Radost dětem. Proto jezdím po školách, vzájemně propojuji lidi, kteří si mohou pomoci, a dělám řadu dalších věcí. Kdybych nad sebou měl přemýšlet jen jako nad podnikatelem a dělat věci primárně pro zisk, dělal bych toho hodně jinak.

Jak skrze web MladýPodnikatel.cz podporujete začínající podnikatele?

MladýPodnikatel.cz je o sdílení příběhů. V rozhovorech se vystřídaly už stovky podnikatelů a dalších osobností a podělily se o svoje zkušenosti a know-how. Když si jejich příběhy poslechnete, začnete bez ohledu na svůj věk vnímat podnikání i úspěch jinak. Dozvíte se spoustu cenných rad, které vám mohou pomoci na cestě za vaším cílem. Nejde o obecné poučky a o motivační slogany. V rozhovorech se snažíme být velmi konkrétní, praktičtí a upřímní. Většinou jdeme i hodně do hloubky a rozebíráme nejen ty hezké věci, ale i ty ošklivé.

Baví mě vytvářet hodnoty pro lidi. Moje vnitřní poslání je dělat svět lepším. Proto se snažím lidem pomáhat v dosahování jejich snů prostřednictvím mých videorozhovorů.

Pokud se podíváte na výpovědi podnikatelů, lze tam najít něco společného, co jim na začátku pomohlo?

Já se na podobnou otázku pokoušel najít odpověď, ale postupem času jsem zjistil, že takový postup neexistuje a je hloupost nad ním přemýšlet. Mohu zmínit třeba příběh zakladatele Avastu Pavla Baudiše, který mi řekl, že na začátku vůbec nepřemýšleli nad tím, co mohou dělat pro to, aby Avast vyrostl. Místo správného postupu je zajímalo jen to, jak dělat co nejlépe svoji práci a jak se posunout dál. Dnes mají 400 milionů uživatelů po celém světě.

Co jsou nejčastější začátečnické chyby?

Mrzí mě, když vidím talentovaného člověka , který se nechá přerůst svým egem. To jsou třeba ti lidé, kteří vydělají pár tisíc a začnou se chovat, jako by jim patřilo celé město. Takoví lidé ale často začnou přehlížet svoje vlastní chyby, ztratí respekt k ostatním a začnou je od sebe odrazovat. Osobně mě na začátku překvapilo, kolik mimořádně úspěšných podnikatelů je mnohdy i nečekaně pokorných, vstřícných, otevřených kritice a hledání chyb. Třeba ten zmíněný pan Baudiš.

Když říkáte, že podnikání stojí na reflexi vlastních chyb, myslíte si, že nás na to připravují školy?

Na naše chyby nás školy upozorňují rády. Už nás s nimi ale nenechávají dále pracovat. Když dá učitel studentovi pětku, často mu ani neřekne, co to pro něj znamená a jak s tím má naložit. Vlastně ho jen potrestá za to, že udělal chyby. Jenomže chyby nás posouvají dopředu a my se jich nesmíme bát, protože když se bojíme chyb, bojíme se i riskovat, objevovat nové cesty, experimentovat a vyčnívat. A to jsou věci, o které nás školství nesmí připravit.

Vy jste se rozhodl nenastoupit na vysokou školu a místo toho jste se začal věnovat podnikání. Myslíte si, že si jednou vysokou školu v roli studenta zkusíte?

Nikdy jsem nebyl proti vysoké škole, ale byl jsem proti studiu z donucení. To je takový ten koloběh života mladého člověka. Na základní škole vám řeknou, že musíte na střední školu, protože to je jediná cesta pro chytré lidi. Kdo jde třeba na učiliště, tak je blbý a méněcenný, čímž říkáme mnoha mladým lidem, že jsou odsouzeni k neúspěchu, což přece není pravda! Pak se říká, že člověk musí mít maturitu, aby něco znamenal. A po maturitě se má jít na vysokou školu, protože co jste dneska bez titulu, že? Já jsem to tak nechtěl. Věřil jsem, že hledat štěstí a cestu za svými sny mohu i bez diplomu.Až s odstupem několika let nad vysokou školou přemýšlím znovu. Tentokrát ale jinak. Už ne z donucení, ale z čistého zájmu, protože jsem objevil obory, které jsem tehdy neznal a které mě moc baví.Zkrátka jsem objevil mnohem více možností, než kolik jsem jich viděl tehdy. A to je přesně to, co se snažím doporučovat studentům na školách. Hledat nové možnosti.


Jiří Rostecký se rozhodl nejít na vysokou školu a místo toho začal podnikat po střední škole. Dnes se věnuje projektu MladýPodnikatel.cz, který inspiruje lidi z oblasti podnikání. Za svoji misi považuje pomáhat podnikatelům v růstu prostřednictvím rozhovorů se zkušenými podnikateli, marketéry a dalšími. Za sebou má již více než 300 videorozhovorů a na iTunes jeden z největších českých podcastů. Nyní přednáší po školách v rámci projektu Můžeš podnikat.

Tagy

Markéta Majerová

Šéfredaktorkou magazínu Perpetuum od roku 2015. Nyní vede komunikaci ve Scio a je lektorkou v Education Republic. Absolvovala obor Pedagogika na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde pokračuje ve studiu doktorandského programu a vyučuje předmět Soudobé alternativní pedagogické koncepce.

Související články

Napsat komentář

Close
Close