3 věci, které by si učitelé měli připomenout se začátkem školního roku

Nápisy „Zpátky do školy“ neplatí jen pro školáky a studenty. S příchodem září se do školních budov vracejí i učitelé. Které tři věci stojí za připomenutí před tím, než se školní rok plně rozběhne?

Učení je založené na mezilidských vztazích

Informace máme v dnešním světě moderních technologií přímo před sebou na svém chytrém telefonu nebo na počítači. Naše úsilí dostat se k nim proto nemusí být zásadním faktorem ve vzdělávacím procesu. Pro konkrétní informaci již nemusíme chodit do knihovny ani za znalým profesorem, stačí si jen otevřít internetový prohlížeč.

Dostáváme se tedy k další překážce: Kde hledat motivaci k vlastnímu učení? Jak se rozhodnout, které informace by nám mohly být užitečné a které můžeme hned na místě odsunout do složky „Na později“?

Na řadu v tomto případě přicházejí učitelé a jejich prozatím (věřme, že se situace v dohledné době nezmění) nenahraditelné místo ve škole. Žáci potřebují mentora, který jim svět vědomostí trochu zpřehlední a zpřístupní, ale hlavně potřebují učitele, který sám o sobě bude člověkem, s emocemi, dobrými a špatnými vlastnostmi. Člověka, který nebude jen předávat informace, ale který studentům ukáže, že stojí za to si vědomosti osvojit a pro kterého budou jeho studenti důležití a jedineční.

„Neplatí mě, abych měla ráda děti. Platí mě za odučení kapitoly. Já to mám odučit, děcka se to mají naučit. A šmitec,“ může zaznít z úst některých učitelů. Jenže, učí se děti od někoho, koho nemají rády? Jen těžko.

„Nebudete mít rád všechny své studenty. Je to propojení. Jsou to vztahy. Ale i když nikdy nebudete mít rádi všechny, hlavní je, aby to nikdy, nikdy nepoznali. Učitelé se stávají skvělými herci a herečkami. Chodíme do práce, i když nám není nejlíp, řídíme se předpisy, které mnohdy nedávají smysl, ale stejně učíme. Učíme, protože to je to, co děláme,“ popsala bravurně učitelské povolání Rita Pierson ve své TED přednášce.

Umění podnítit zvědavost je důležitější, než si myslíte

Představte si školní třídu jako publikum, jako hlediště divadla, do kterého každé ráno přijde kolem dvaceti až třiceti žáků. Každý z nich se to ráno jinak vyspal, každý z nich včera řešil jiné osobní problémy, někdo se zamiloval, někdo zase pohádal. Můžete hned po zazvonění zvonku začít vykládat geografii Jižní Ameriky, ale jsem si jistá, že velkého ohlasu se vaše představení nedočká.

Zkuste si teď představit třídu ne jako divadelní hlediště, ve kterém musí být všichni naprosto zticha, ale jako místo, ve kterém se setkává skupina mladých lidí, kteří toho mají mnoho společného. Nejsou to jen jednotlivci, je to také sociální skupina s různými vnitřními i vnějšími propletenými vztahy. Nejdříve je potřeba, aby si všichni plně uvědomili, že jsou ve škole, na místě, kde dochází k učení, na místě, ze kterého si mohou odnést mnoho zajímavých informací jak ze strany učitele, tak díky skupinové spolupráci s ostatními studenty. A k předání informací a ke komunikaci se studenty je zapotřebí jejich pozornost a také probuzení jejich zvědavosti.

Na toto téma se skvěle vyjádřil Chrisopher Emdin: „Proč je při vzdělávání budoucích učitelů přednášena jen teorie a všechny možné normy a další věci, které nemají nic společného se základními schopnostmi jako je umění zaujmout a zapojit žáky do vyučování? Navrhuji, aby se vzdělání učitelů reformovalo tak, abychom se mohli zaměřit na vyučovací látku a teorii, ale nejen na ně. Látka a teorie bez umění zaujmout studenty je učitelům k ničemu.“ Zapojit do vyučování třicet různých osobností je těžké, není to však nezvladatelné.

Vaše povolání má nenahraditelnou hodnotu

Když se na chvíli zamyslíte, možná zjistíte, že důvod, proč jste si jako své poslání vybrali povolání učitele, spočívá v setkání s vaším vlastním učitelem. Nemusel to být nutně váš třídní, možná je to člověk, který vaši třídu převzal třeba jen na pár hodin na záskok za svého kolegu. Setkání s osobností, která své studenty nebere jako prázdné nádoby, do kterých je třeba nalít vědomosti, ale jako plnohodnotné bytosti, které mají své silné a slabé stránky, je nenahraditelným momentem. Vlastně ani tolik nezáleží na předmětu, který je v hodině vyučován, jako spíše na osobnosti, která k vám promlouvá a která vám dosud skrytý svět představuje. A která vás pro něj také dokáže nadchnout.

Učitelé jsou a budou (minimálně ještě nějakou chvíli) potřeba. Moderní technologie se sice rozšiřují rychle a Google vaše vědomosti pravděpodobně také předčí, ovšem porozumění, vstřícnost a empatii můžete nabídnout jen vy.

Před pár dny se do školních lavic vrátili ti, kteří je na konci června opustili. Usadili se tam ovšem také i ti, kteří v lavicích ještě nikdy předtím neseděli. S novými žáky se otevírají nové možnosti a příležitosti. V jakém stylu vykročíte do nového školního roku vy?

Zdroj videí: Youtube.com

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Close
Close