Které cizí jazyky by se učil racionálně uvažující mimozemšťan? A které vybíráte pro děti vy?

Baví vaše dítě jazyky, má na ně talent a vy byste chtěli, aby ho co nejvíce rozvíjelo? Ano, angličtina je jasná, ta je dnes lingua franca, patří k základům všeobecné gramotnosti. Ovšem co dál? Který další jazyk se dítěti v budoucnu bude nejvíc hodit? A který jazyk je nejkrásnější?

Pokud stojíte před rozhodnutím, který jazyk byste měli pro dítě vybrat (za předpokladu, že nejste limitováni pouze omezenou školní nabídkou), můžete na to jít sofistikovaně a vycházet z mezinárodních i českých dat. Anebo dáte na intuici, pocity, subjektivní (ne)oblibu jednotlivých jazyků nebo příslušných národů, vlastní zkušenosti, preference dítěte. Obě varianty jsou legitimní. Pojďme si je zmapovat!

Racionálně celosvětově

Na první část otázek dávají nejlepší odpověď data. To pokud se budete rozhodovat čistě racionálně, z hlediska nejpravděpodobnějšího budoucího uplatnění dítěte v praxi.

Samozřejmě záleží na tom, jakou budoucnost u svého dítěte vidíte. Pokud předpokládáte, že zůstane v České republice a cizí jazyk bude používat jen sem tam v práci a občas na dovolené, vystačí si pravděpodobně s angličtinou. Jiná situace nastává, pokud pro ně plánujete mezinárodní business nebo vědeckou kariéru, v mladším věku studijní pobyty.

Prvotní obrázek nám poskytnou data o počtech rodilých mluvčích:Zdroj: Ethnologue

Tolik k současnosti. Předpokládaný obrázek budoucnosti nám pomáhá vytvořit tzv. Erco model, dle něhož se pořadí nejpoužívanějších jazyků v roce 2050 oproti dnešku změní jen mírně: 1. čínština; 2. španělština; 3. angličtina; 4. hindština; 5. arabština.

Pokud bychom chtěli k celému problému přistoupit sofistikovaněji, použijeme tzv. ukazatel PLI (Power Language Index), který je postaven na teoretické otázce z titulku: „Pokud by na Zemi přistál mimozemšťan, který jazyk by se mu nejvíce hodil?“ (detaily zde). Pořadí jazyků je pak kalkulováno na základě kombinace pěti faktorů: ekonomického postavení jazyka, využitelnosti při cestování, jeho diplomatické síly, schopnosti dorozumět se s ostatními a jeho zastoupení v médiích, resp. na internetu. Výsledný žebříček pak vypadá takto:Zdroj: www.kailchan.ca

Dalším vodítkem může být obtížnost, s jakou se daný jazyk naučíte. V tomto parametru ovšem samozřejmě záleží, jaký je váš rodný jazyk. Pro češtinu takový výzkum bohužel realizován nebyl, informace jsou dostupné jen pro anglické rodilé mluvčí, přesto informační hodnotu má (více zde nebo zde). Rozdíl mezi námi a rodilými Angličany bude jistě ve schopnosti naučit se jazyk ze slovanské, resp. germánské jazykové skupiny, nicméně u exotičtějších jazyků na tom zřejmě budeme dost podobně. Pokud tedy pomineme slovanské a germánské jazyky, do první, nejjednodušší skupiny patří románské jazyky (+ indonéština a swahilština:-)). Ve druhé skupině následuje řečtina a hindština. Třetí obsahuje finštinu, hebrejštinu, maďarštinu, turečtinu a vietnamštinu. No a do poslední, nejobtížnější skupiny patří arabština, čínština, japonština a korejština.

Zároveň platí, že čím rozšířenější jazyk budete umět, tím širší budete mít možnosti uplatnění, ovšem kandidátů s podobnými znalostmi bude hodně. Pokud si vyberete jazyk ne tak častý, dejme tomu třeba finštinu, možností sice moc nebude, ale o to budete žádanější.

Racionálně v Čechách

Tolik k situaci celosvětově. Ovšem my se nacházíme ve střední Evropě, kde je situace z hlediska uplatnění poněkud jiná. Pro ČR samostatné PLI bohužel spočítáno nebylo, nicméně lze vycházet i z jiných dat. A tady (kromě již zmiňované angličtiny, u které prakticky není volba) jednoznačně vítězí němčina. K Německu máme geograficky i historicky nejblíž, zároveň jde o číslo jedna v objemu kapitálu investovaného u nás. Také suverénně nejvyšší objem zahraničního obchodu realizujeme s Německem; dlouhodobě se obrat zahraničního obchodu pohybuje okolo 30 %, což je daleko před jakoukoli jinou zemí:Zdroj: ČSÚ

Zároveň platí, že (pomineme-li Slovensko) je Německo společně s Velkou Británií a USA nejčastější cílovou destinací pro studium na zahraničních univerzitách.

A ještě jedna zajímavá informace – nejvíce zahraničních vlastníků dlouhodobě pochází z Ruska, i když jejich počet se v posledních letech mírně snižuje.

Jaká je současná česká realita?

Požadavky současných zaměstnavatelů můžeme nejlépe odhadnout z těch jazykových kurzů pro dospělé, po kterých je největší poptávka. Nepřekvapivě vítězí angličtina, ovšem poptávka po dalších jazycích se regionálně značně liší. Zatímco v Praze je aktuálně populární ruština a čínština, v bývalých Sudetech stále vítězí němčina.

Výuka jazyků na základních školách vypadá jednoznačně: jako první jazyk si děti v drtivé většině případů volí angličtinu. U druhého jazyka je situace pestřejší, speciálně němčina zaznamenala značnou renesanci se zavedením povinného druhého jazyka v roce 2013: Zdroj: ČŠI

Pocitově a intuitivně

Anebo na rozhodování můžete jít přes emoce, protože znalost cizích jazyků nelze omezovat jen na výše uvedené praktické stránky věci. Ostatně veškerá výše uvedená data jsou z dnešního světa a v budoucnu může být opravdu všechno jinak – takže kdo ví, jestli rozhodování založené na pocitech nedá ve finále lepší výsledky.

Zde můžete vycházet z toho, jak se vám který jazyk líbí, jak vám zní. Roli může hrát i obliba, resp. neobliba daným jazykem mluvících národů. V našem případě se nabízí ruština a němčina, které jsou pro spoustu lidí „no go“ kvůli historickému kontextu.

Nebo můžete vycházet z jiných kritérií. Například v roce 2014 CNN zkoumala, který jazyk je nejvíce sexy. Celkem nepřekvapivě na celé čáře vyhrály románské jazyky; první byla italština, druhá francouzština, třetí španělština. (A mimochodem: čtvrtá skončila čeština, která údajně zní, jako kdyby mluvil supertajný agent kombinovaný s Drákulou.)

Širší souvislosti

Takže shrnuto: angličtina je naprostý základ, němčina je pro dnešní české děti užitečná, románské jazyky krásné a sexy. Bez ohledu na to, pro který se nakonec rozhodnete, vždy bude vaše volba pozitivní – učení se jazykům prostě bystří myšlení, trénuje mozek, otevírá nové, předem netušené obzory. Zjednodušeně řečeno, i kdybyste se nikdy do Ruska nepodívali, přečíst si Evžena Oněgina v originále je prostě nádhera.

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Close
Close