Rady rodičům: dítě a počítačové hry

Text: Jiří Vojáček

Kolik času by měly děti trávit u počítače? Jak je od něj „odehnat“? Jakou hru vybrat? Jak poznat závislost? Pár základních rad rodičům přináší server Jakouhru.cz.

Vhodný věk

V současnosti existují již počítačové programy určené pro děti věku batolecího od dvou let. Nabídka firem působících v oblasti počítačových her by měla zahrnovat i popis doporučeného věku hráče. Pro zhodnocení vhodnosti konkrétní hry by pak měli rodiče brát v úvahu nejen věk jejich dítěte, ale i jeho vývojovou úroveň (např. pro některé pětileté děti jsou doporučené hry zatím těžké, ale jiné i mladší dítě je může chápat a zvládat hrát). Pokud si rodiče nejsou jisti tím, že hra odpovídá danému věku, který je doporučen výrobcem, tak mohou najít více informací například na JakouHru.cz, kde hodnotí věkovou vhodnost her, jejich vzdělávací potenciál a rizika, ale také v herních časopisech nebo na internetových diskusních fórech.

Obecná (ne)vhodnost her

Více než jinde zde platí: dobrý sluha, zlý pán. Počítačové hry nejsou negativním fenoménem dnešní doby. Hra, sama o sobě, byť má elektronickou formu, může mít vzdělávací, rozvojový nebo výchovný potenciál. Hry tak mohou rodičům dobře sloužit jako podpůrný prostředek výchovy a vzdělávání svých dětí. Pomocí počítačových her lze u dětí zlepšovat jejich vnímání, postřeh, pozornost, ale také rozvíjet jejich trpělivost, logiku, komunikaci, řízení i sebe-řízení, spolupráci atp.

Pozor bychom si měli dát na prvky násilí, jež ani obsahově neodpovídají realitě. Zejména mladším dětem by scény s tímto obsahem mohly narušit vnímání a hodnocení reálného života. Stále platí, že klíčem k odpovědnému nakládání s počítačovými hrami je otevřená komunikace mezi dětmi a rodiči. Hry by neměly zaplňovat představivost dětí. Je možné, že i v dobré hře se setkají se zavádějícími obrazy či scénami, které jejich představivost ovlivní. Od toho je tu rodič, který by měl vědět, co jeho dítě hraje, a měl by s ním být schopen o hře promluvit a upozornit ho, že svět vypadá, případně může vypadat jinak.

A konečně, hra může být i dobré společné téma, nad kterým lze strávit se svým dítětem čas. Na rozdíl od mnoha jiných, „vnucených“ témat se děti nebudou bránit. Je pak už na rodičích, zda toho dokážou dobře využít. Doporučujeme rodičům, aby si některou z her sami zahráli, lépe o ní dokážou s dětmi mluvit.

Kolik času by dítě mělo trávit s počítačovými hrami?

Určit přesnou hranici času stráveného na počítači, který je pro dítě ještě vhodný, není zcela jednoznačné. Čas u hry může být pro dítě velmi produktivní a hlavně mnohem aktivnější, než třeba pasivní sezení ve škole. Dle doporučení některých odborníků by dítě předškolního věku nemělo na počítači trávit více jak 20 až 30 minut za den, v mladším školním věku kolem 1 hodiny a od 10 let průměrně 1 až 2 hodiny denně.

S nástupem školy dochází k většímu vlivu vrstevníků na děti a ke snížení kontroly ze strany rodičů. Dospívajícím dětem bychom potom měli dávat postupně více volnosti v rozhodnutí, jak trávit svůj volný čas. Určitě bychom však jako rodiče měli apelovat na dodržování pravidelných pauz mezi hraním, stejně jako bychom měli u dětí posilovat další hygienické zásady práce na počítači. Vhodnější, než úzkostné sledování přesného času stráveného na PC, je spíše vymezení této doby pomocí splnění konkrétního úkolu (například zahrát 2 kola hry, odpovědět na nové emaily, napsat jednu stranu seminární práce,…). Odpoutat pozornost může jiný vhodný stimul, třeba výlet, desková hra apod. Aktivní přístup rodiče je nezbytný.

Jeví-li vaše dítě příznaky závislosti na hrách, neváhejte vyhledat pomoc adiktologa.

Když už bychom chtěli pro naši lepší orientaci stanovit konkrétní dobu, jež dítě může na PC strávit, tak se doporučuje určit spíše celkovou týdenní časovou dotaci pro tyto činnosti, nežli přesnou dotaci denní. To proto, že některé aktivity na počítači nelze zcela jasně vymezit dobou jejich trvání, ale i z toho důvodu, že se dítě tímto přístupem navíc učí tyto svoje činnosti lépe organizovat do budoucna. V manažerském newspeaku se tomu říká „time management“.

Omezovat dítě, co může v "povoleném" čase u počítače dělat?

Obecně je vhodné, aby se rodiče orientovali v tom, kterým aktivitám se dítě na počítači věnuje. O možných rizicích spojených s vlastnictvím počítače, který je navíc připojený na internetu, bychom měli uvažovat, již při pořízení počítače.

Pokud je to možné, tak by měl být na takovém místě v bytě, odkud je na jeho monitor dobře vidět, a rodič tak může flexibilně kontrolovat obsah obrazovky. Jestliže chtějí rodiče přímo zakázat přístup na některé stránky, tak mohou využít různých speciálních programů, které je zablokují. Nechte dítě mluvit o tom, co na počítači dělá a diskutujte o různých rizicích internetu (kyberšikana, zneužívání osobních údajů, fotografií, trestná činnost na síti,…) a z toho společně vyvoďte určitá pravidla jeho používání (prozrazování hesel a osobních údajů a informací, rozesílání fotografií a spamů, domlouvání schůzek s cizími lidmi,….), jež budou závazná pro všechny členy rodiny.

Citlivě přistupujte k využívání počítače jako odměny a trestu. Tímto přístupem budete v podstatě poukazovat na to, jak moc je počítač vlastně důležitý. Samozřejmě pokud už budete chtít nějakou konkrétní činnost na počítači opravdu zakázat, tak si připravte jasné argumenty proč a trvejte jako rodiče jednotně na svém rozhodnutí. Není nic horšího, než když jeden rodič říká opak toho, co ten druhý.

Závislost

Několik výzkumů potvrzuje, že se závislostní chování ve vztahu k počítači objevuje až u každého desátého dítěte. Časté hraní na počítači může maskovat jiné problémy i snahu před nimi uniknout mimo realitu. Rozeznat, zda se již o závislost na hraní jedná, je však složité. Mezi příznaky, které by mohly pomoci odhalit závislost na počítačových hrách, zpravidla řadíme:

1. Stavy podobné transu při hraní her
2. Myšlenky na PC v průběhu dne a s tím související zhoršení pozornosti
3. Prodlužování doby strávené na PC a ztráta kontroly tohoto času
4. Zanedbávání přátel, rodiny a jiných koníčků na úkor hraní
5. Vzpírání se snahám rodičů omezit čas strávený na PC
6. Neklid, nervozita, a pocity prázdnoty pokud dítě nehraje
7. Změna režimu dne – brzké vstávání anebo ponocování kvůli hře (v důsledku toho častější únava v průběhu dne)
8. Zhoršená péče o svůj vzhled a nedodržování základních potřeb (jídlo, pití, hygiena)
9. Zhoršení školního prospěchu a celkové výkonnosti
10. Lhaní v otázce vlastní závislosti

V případě, že se u vašeho dítěte objevuje více výše zmíněných příznaků, a ani výchovnými opatřeními se vám je nedaří redukovat, neváhejte a přímo kontaktujte odborníky, např. pedagogicko-psychologickou poradnu nebo adiktologa.

Jak vybírat vhodné dárky pro dítě, které rádo hraje počítačové hry?

Pokud vybíráme dárky pro naše děti, tak jsme samozřejmě tím, kdo nejvíce o výsledné podobě daru rozhoduje.

Je ale dobré brát v potaz názory dítěte. Pokud se náš potomek zajímá zejména o počítačové hry, tak i ty můžeme volit jako vhodný dar, pokud bude konkrétní hra samozřejmě přiměřená věku dítěte a nebude jinak škodlivá. Vhodným vodítkem může být například portál JakouHru.cz, který shrnuje jak učební (rozvojový) potenciál her a rizika, tak jejich zábavnost.

Stále však platí, že bychom počítačové hry neměli nadměrně používat jako prostředek odměny či trestu ve výchově, abychom nezveličovali jejich důležitost v životě dítěte.

Materiál vznikl ve spolupráci pedagogů, odborníků na počítačové hry a dětských psychologů.

V kompletní podobě ho najdete na www.jakouhru.cz.