Vrstevnické učení v projektovém vyučování

Text: Jana Codlová

Principem tzv. peer programů (PP) je aktivní zapojení vrstevníků, kteří pozitivně působí na formování postojů ostatních dětí, svých spolužáků, kamarádů. Často se potvrzuje, že děti od ostatních dětí vnímají různá řešení problémů snáz a rychleji.

Jedním z těchto „PP“ je vrstevnické učení, kdy se děti učí od sebe navzájem. Může probíhat ve dvojici nebo ve skupině. Výhodou této formy učení je, že spolu děti mluví „stejným jazykem“, efektivně a srozumitelně si učivo předávají. Proto často pochopí probíranou látku rychleji a žák, který má za úkol ji naučit ostatní nebo jim předat svou zkušenost, se s ní samozřejmě seznámí naprosto perfektně. 

Tolik říká teorie. Jak to funguje v školní praxi? Na to jsme se zeptali zástupkyně ředitele na Gymnáziu mezinárodních a veřejných vztahů Praha, Mgr. Hany Třebické.

Vaše škola zařadila do svého programu projektové vyučování. Jak konkrétně tento způsob rozvíjí spolupráci žáků a vrstevnické učení?

Metodu vrstevnického vyučování na naší škole podporujeme a realizujeme. Dovednost spolupracovat je součástí klíčových kompetencí. Při práci na celoročním projektu se naši studenti setkávají při společné činnosti. V rámci spolupráce na jednotlivých úkolech studenti rozvíjejí sociální, komunikativní a kooperativní dovednosti. Pomáhají si vyhledávat informační zdroje, vybírat ty nejvhodnější. Musejí se na něčem domluvit. Při prezentaci výstupu projektu pro rodiče a mladší spolužáky se musejí naučit střídat se v mluvení, přesně se vyjadřovat, sumarizovat, obhajovat svůj názor. Probíhá vlastně učební činnost založená na spolupráci studentů.

Ve kterých projektech se vrstevnické učení projevuje více?

Jsme víceleté gymnázium, práce na projektech začíná ve druhém ročníku, v sedmém studenti tvoří ročníkovou práci, kterou obhajují. Nejvíce se vrstevnické učení projevuje v projektech Svět práce a financí a Politický systém v ČR. V prvním jmenovaném projektu se žáci mají seznámit s fungováním trhu práce, osobními předpoklady jedince pro zaměstnání a zamýšlet se nad volbou povolání. Tento projekt má tedy žákům pomoci zorientovat se v životní realitě a my sledujeme, jak si vyměňují zkušenosti, radí si třeba s vytvářením osobních portfolií.

Základním smyslem a cílem druhého uvedeného projektu je přiblížit žákům fungování politického systému v demokratických zemích, především pak blíže proniknout do systému řízení České republiky. Součástí projektu je i bližší seznámení s politickými ideologiemi, které ovlivňovaly a ovlivňují politiku. Záměrem je, aby žáci byli schopni dekódovat politická sdělení a uměli rozeznat hlubší kořeny v rozdílnosti přístupů jednotlivých ideologií k řešení celospolečenských problémů. Tady se u žáků velmi projevuje rozdílná úroveň znalostí historie a ideologie a my sledujeme, jak zde výborně funguje předávání těchto znalostí v rámci skupiny.

Funguje podle Vašich zkušeností i vzájemné učení napříč školou, tedy starší–mladší a naopak mohou mladší děti naučit něco ty starší?

Každý rok realizujeme také Evropský den jazyků – projekt napříč ročníky, který je určen pro studenty nižšího gymnázia. Žáci pracují ve dvanáctičlenných skupinách namíchaných po třech z každého ročníku. Porotu tvoří studenti z vyššího gymnázia – sexty, zároveň svým mladším spolužákům podávají pomocnou ruku a kontrolují jednotlivá „pracovní“ stanoviště.

Jakou máte osobní zkušenost s vrstevnickým učením?

Já sama jsem byla garantem – vedoucím projektu – Svět práce a financí a byla jsem překvapena schopností studentů spolupracovat. Vrstevnické učení využívám i ve výuce fyziky, kde jednotliví studenti či skupina dočasně přejímají v kolektivu vrstevníků pedagogickou roli a provádějí své spolužáky procesem osvojování si učiva.