Zeměřeno na vzdělávání

OECD v září vydalo každoroční publikaci Zaměřeno na vzdělávání (Education at a Glance). Kniha shromažďuje data o vzdělávacích systémech, jejich fungování, o investicích do vzdělávání a studijních výsledcích měřených celou škálou indikátorů. V oficiálním shrnutí OECD popisuje zejména trendy ve financování školství, přetrvávající nerovnost pohlaví ve vzdělávání a nedostatečné zapojení děti imigrantů.

Na soukromé i veřejné školství vynakládají země OECD v průměru 5,2 % HDP, přičemž třetinu nákladů spotřebuje vysokoškolské vzdělání, kde jsou nejvyšší platy i náklady na výzkum. Vzhledem k napjatým veřejným rozpočtům se vlády snaží část nákladů terciálního vzdělávání, průměrně jednu třetinu, přenést na soukromé osoby – dvě třetiny z této části musí zaplatit sami studenti jako školné. Ve snaze zajistit rovný přístup ke vzdělání je však systém školného často diferencován a doplněn stipendii nebo státními půjčkami.

Genderová nerovnost se projevuje především na vysokých školách. Na jedné straně absolvuje nyní více žen než mužů, na druhou stranu stále podstatně méně žen studuje v náročnějších doktorských a podobných programech. Pohlaví se navíc dělí podle oborů. Zhruba třikrát víc mužů absolvuje inženýrské programy, naopak čtyřikrát více žen studuje na pedagogických fakultách. Tyto nerovnosti se později promítají na trh práce a ve finále do příjmového rozdělení. Nerovnováha je i ve školském personálu. Procento žen se snižuje s každým dalším potřebným stupněm vzdělání a je méně ředitelek než ředitelů, i když se vedoucí pozice většinou rekrutují z pozic učitelů, kde je zastoupení žen většinové.

Děti z imigrantských rodin dosahují celkově nižšího vzdělání, a jak se ukazuje, jedním z faktorů může být jejich neúčast v předškolním vzdělání – ty, které chodily do školek, dosahují podle dat lepších výsledků. Obecně ale účast v předškolním vzdělávání roste, u tříletých dětí v průměru již na 69 %, u čtyřletých na 85 %. Další data ukazují, že nezaměstnanost sekundárně vzdělaných osob je nižší než těch s dokončeným sekundárním všeobecným vzděláním, účast v terciárním (vysokoškolském) vzdělávání roste, ukončit vysokou školu ale většinou trvá déle.

Učitelský sbor napříč zeměmi stárne, nad 50 let má již 24 % všech učitelů, v Itálii nebo Portugalsku je pak pedagogů mladších 30 let méně než 3 %. Na pracovní podmínky a celkové školní prostředí mají největší vliv ředitelé, z nichž přes 60 % uvádí, že často podnikají aktivity na podporu spolupráce učitelů, osvojení si nových vzdělávacích metod, a prohloubení pocitu odpovědnosti za výsledky svých žáků. Co se týče financování, náklady na jednoho studenta na všech úrovních vzdělávání rostou, platy učitelů, které byly v důsledku světové ekonomické krize sníženy či zmrazeny, začínají také pomalu růst. (zdroj)