To nejlepší z pedagogického výzkumu 2016

Americký web Edutopia navazuje na přehled výzkumu z roku 2015 a shrnuje poznatky z patnácti vytipovaných letošních studií, které by měli znát učitelé, rodiče a všichni, kdo se v oblasti školství nebo vzdělávání pohybují.

1. Důvodem, proč se učitelé stávají učiteli, je především altruismus. Více než 80 % z 3000 amerických pedagogů z veřejných škol uvádí, že nejceněnější aspekt jejich profese je změna života studenta. 45 % učitelů pak chce svým žákům pomoci naplnit jejich potenciál. (odkaz)  

2. Zaměření raného vzdělávání na akademické dovednosti (čtení, psaní, matematické základy) může být kontraproduktivní. Školky se na ně přesto od konce devadesátých let stále více orientují a zbývá jim tak méně času na objevování umění, hudby nebo přírodních věd. (odkaz)

3. Vyplatí se vyprávět žákům o potížích, kterými při svém objevování čelili přední vědci a géniové. Humanizace myslitelů probouzí v dětech zájem, rozvíjí u nich tzv. růstové myšlení (growth minset) a zlepšuje tak motivaci i konečné studijní výsledky v oboru. Největší dopad byl zaznamenán u studentů s podprůměrnými známkami. (odkaz)  

4. Učitelé reprezentující menšiny jsou sice ve školství málo zastoupeni, studenti je ale hodnotí velmi pozitivně. Americká studie potvrdila, že černošští a latinskoameričtí kantoři jsou upřednostňováni žáky jakéhokoli původu a dosahují běžně nejlepších výsledků v motivaci žáků, třídním managementu a budování zdravých vztahů. (odkaz)  

5. Digitální děti na internetu nerozlišují fakta a fikci. Většina považuje sponzorované články za skutečné, nepozná falešné účty na sociálních sítích, věří kontroverzním prohlášením, pokud jsou činěny oficiálně znějícími organizacemi, a věří události z jedné fotografie, aniž by si ji dál ověřovaly. (odkaz)  

6. Stres učitelů je na historicky nejvyšší úrovni. Přitom zhoršuje výkon pedagogů a studentské výsledky a způsobuje vysoký počet odchodů z profese. Pozitivní je, že stále více škol má pro své učitele úspěšné programy na redukci stresu nebo zvýšení celkové životní spokojenosti, soustředí se na zlepšování sociálních a emočních dovedností a schopnosti zvládat stres. (odkaz)  

7. Stres cítí také žáci – již v loňském roce jej středoškoláci pociťovali po 80 % času. Letos se však ukázalo, že k zvládnutí studentského stresu pomáhá krátké denní cvičení (čtení nebo psaní) s jasným poselstvím: Lidé se mohou změnit. Žáci, kteří se experimentu účastnili celý týden, dokázali lépe zvládnout napětí a získali lepší známky než žáci bez těchto ranních aktivit. (odkaz)

8. Studie zaměřená na rasovou různorodost amerických tříd prokázala, že tam, kde se studenti setkávají se spolužáky z odlišného prostředí, se více rozvíjí kognitivní dovednosti včetně kritického myšlení a řešení problémů. Mohu za to nové myšlenky a výzvy, které různorodé prostředí přináší. (odkaz)

9. Soutěžení se spolužáky zvyšuje koncentraci žáků a zlepšuje pracovní paměť, což vede k celkově lepšímu výkonu, zjistili neurologové. Učení založené na herních principech může proto dětem pomoci dosáhnout lepších výsledků. (odkaz)  

10. Ve Spojených státech se od roku 2007 zdvojnásobil počet studentů bez domova. Studie napovídá, jak mohou být materiálně i emočně podpořeni – zejména poradenstvím a poskytnutím bezpečného místa pro studium. (odkaz)  

11. Pozitivní přístup k udržování disciplíny má lepší výsledky než nulová tolerance disciplinárních přešlapů. Na základních školách, kde byli učitelé podporováni, aby vytvářeli disciplínu budováním vzájemné důvěry, respektu a empatie, se zlepšily vztahy mezi žáky a jejich pedagogy a počet vyloučení kvůli chování klesl na polovinu. (odkaz)  

12. Styčné body předních vzdělávacích systémů, ze kterých se mohou poučit i méně úspěšné státy, byly odhaleny: ucelené rané vzdělávání, vysoká kvalita pedagogických sborů, rozšířené kariérní programy a technické vzdělávání a silné propojení mezi cíli základního a vyššího vzdělání (popř. trhu práce). (odkaz)

13. Většina rodičů, učitelů i ředitelů považuje za důležité učit IT předměty, převážná část škol je ale podle studie Googlu a Gallupu nenabízí. (odkaz)

14. Růstové myšlení (víra, že dovednosti nejsou vrozené, ale dají se naučit a rozvíjet) může být pro chudé studenty cesta ze začarovaného kruhu. Chilský národní výzkum na 168 000 středních školách ukázal, že chudé děti s růstovým myšlením dosahují stejně dobrých výsledků jako jejich bohatší spolužáci s opačným, tzv. fixním myšlením. (odkaz)

15. Vybavení studentů notebooky pomáhá. Přehled studií z posledních patnácti let ukázal, že programy tzv. jeden na jednoho, tedy jeden notebook pro každého studenta, zlepšuje výsledky v angličtině, psaní, matematice a přírodních vědách, a navíc lehce zlepšuje i dovednosti dvacátého prvního století jako ovládání technologií nebo schopnost řešit problémy. (odkaz) (zdroj)