Jsme otroci slidů?

Text: Tomáš Habermann

Představte si, že jste dostali za úkol na druhý den připravit půlhodinovou přednášku, prezentovat firemní strategii nebo nový produkt. Jak v takovou chvíli postupujete? Udělá se vám náhle zle? Sednete k počítači a začnete vytvářet prezentaci? Nebo se zamyslíte nad tím, co je jádrem vašeho sdělení, komu budete myšlenky prezentovat a na co by se mohli posluchači ptát?

Pokud si berete sick day, měli byste změnit zaměstnání nebo začít rozvíjet své komunikační dovednosti, bez kterých dnes člověk nemá nárok na úspěch. Pokud začnete bezmyšlenkovitě vytvářet vyšperkovanou prezentaci, jste pravděpodobně otroci slidů. Pokud se nejdříve zamyslíte (a pak třeba začnete vytvářet prezentaci), otevíráte si cestu k úspěchu a pozornosti publika. I ve světě plném technologií totiž stále platí, že erudované auditorium u dobrých přednášek ocení to, CO chcete sdělit, více než to, JAK to provedete.

Příliš mnoho prezentací

Donedávna jsem si sám nedokázal představit situaci, že bych přednášel bez podpory prezentace. Vizuální podpora za mými zády je pro mě berlička, která mi pomáhala se soustředit a shodit trému. Na tom není nic špatného. Je to legitimní důvod, proč si vytváříme prezentace.

Háček ale spočívá v tom, že řada řečníků se nechá tvorbou prezentací unést natolik, že je připravuje na každou příležitost a většinu své přípravy stráví laděním fontů, vymýšlením nečekaných přechodů a výběrem barvy pozadí. Nenapadne je zamyslet se nad tím, že jejich posluchači budou třeba studenti univerzity třetího věku, z nichž někteří slidy nepřečtou, i když zvolíte písmo 24 nebo dokonce větší (vlastní zkušenost). Takoví posluchači přece na přednášku nepřichází proto, že očekávají dokonalou prezentaci, ale proto, aby slyšeli nové, zajímavé a třeba i kontroverzní názory a myšlenky.

Co byste tedy měli udělat jako první věc, než se začnete připravovat na jakýkoli proslov? Zamyslet se nad povahou posluchačů. Proč přicházejí právě na vaší přednášku? Jaká mají očekávání? Doufají, že jim zodpovíte nějaké otázky? A znáte na ně odpověď? Pokud si nejprve promyslíte tyto otázky, máte naději, že bude mít vaše přednáška úspěch. Teprve potom byste měli začít uvažovat nad tím, zda využijete i prezentaci, jakou bude mít podobu a strukturu a jaké informace v ní budou obsažené. Pokud budete postupovat opačným způsobem, může se vám například stát, že se necháte strhnout vaším oblíbeným tématem, které je ale značně vzdálené tomu, co od přednášky očekávají posluchači.

Když už prezentace, tak s rozmyslem a v Prezi

Aby předchozí řádky nevyzněly příliš negativně, je zapotřebí říci, že z různých důvodů a v mnoha situacích je prezentace vhodná. Ne každý je rozený rétor a někdo prostě podporu potřebuje. Pořád je ale zapotřebí mít na paměti skutečnost, že forma nesmí převážit obsah. Nemělo by se stát, že příprava prezentace zabere tolik prostoru, že vám nezbude čas na vlastní přípravu mluvného projevu. Příprava prezentace je samozřejmě i součástí přípravy projevu. Prezentace samotná je ale jen podklad, řečník by ji za žádných okolností neměl předčítat.

Nedávno jsem udělal netradiční experiment. Totožnou přednášku z moderních dějin Izraele jsem studentům prezentoval v PowerPointu (PP) a v Prezi. Podobné auditorium, rozdílná pozornost a zaujetí posluchačů. Samozřejmě to může být jen můj dojem a příčiny mohou být různé: odlišné složení posluchačů, rozdílný čas nebo jsem si na sebe vzal nudné oblečení. Každopádně jsem měl pocit, že výklad podpořený prezentací v Prezi studenti sledovali s větším zaujetím. Padlo také mnohem více dotazů. Navíc se jeden student přímo zeptal, proč jsem si vybral Prezi. Odpověď je z mého pohledu jednoduchá: Prezi je neotřelé a zábavné.

Co je Prezi a kdy ho využít?

Prezi je stále populárnější prezentační nástroj. Odvrhuje klasické schéma slidů a nabízí jednu velkou pracovní plochu. Na ni nanesete jednotlivé myšlenky, obrázky a tzv. framy, které jsou v podstatě náhražkou slidů. K jednotlivým myšlenkám se můžete snadno vracet, lépe je propojovat a dívat se na ně z globálního pohledu tak, že si samostatné framy sdružíte do globálního pohledu, čímž je Prezi jednoznačně flexibilnější nástroj než PP. To sice z počátku může působit chaoticky, ale postupně v tom dozajista spatříte jednu z hlavních výhod Prezi. Posluchače Prezi zaujme především neotřelým designem a specifickými přechody mezi framy, především přibližováním a oddalováním.

Kromě neotřelosti a zábavnosti má celou řadu dalších pozitivních efektů. Působí moderně a dá se snadno sdílet online. Zároveň je možné si každou prezentaci stáhnout jako .exe soubor a mít ji připravenou pro případ, že by selhalo připojení. Jako velký přínos vnímám rozvoj kreativity a snazší možnost propojování informací v rámci prezentace i přednášky. Prezentace jako celek i jednotlivé její části mohou například fungovat jako specifické myšlenkové mapy, které pomáhají třídit a propojovat informace. Prezi je možné využít na akademické půdě, v pracovním business prostředí a samozřejmě i ve školách. Může být vhodné pro prezentaci firemní strategie nebo výsledků školního projektu stejně jako pro klasický výklad, který může získat na dynamice a zajímavosti. Stejně jako při vytváření PP prezentace je ale zapotřebí myslet na to, abyste nepropadli snaze o její dokonalou formální podobu na úkor obsahu sdělení. Nechcete přece, aby vás publikum ocenilo za krásně vymyšlený přechod mezi framy, ale především za celkový obsah vašeho projevu.

Samozřejmě se možná časem dostaneme do situace, kdy bude Prezi tak běžné jako dnes PP. Nikoho pak prezentace extra nezaujmou. Ale v současné době je Prezi na vzestupu, a kdo ho bude využívat, bude mít komparativní výhodu ve srovnání s konzervativci využívajícími PP. A kdo ví, třeba bude v budoucnu program nový, který Prezi vytlačí.

Prezentační dovednosti do škol

Dovednost poutavého prezentování myšlenek publiku není samozřejmostí. Ne každý se rodí jako charismatický rétor. Každý ale může své prezentační dovednosti rozvíjet. Dětem by v tomto ohledu měla pomáhat škola. Prezentační a komunikační dovednosti by měly být na školách rozvíjeny v rámci samostatných seminářů, protože se jedná o praktickou schopnost, kterou každý někdy využívá. Studenti by si měli vyzkoušet různé způsoby prezentace, především sebeprezentaci, improvizovanou prezentaci a prezentaci připravených materiálů. Schopný učitel nebo lektor by je měl podporovat, odstraňovat jejich strach z vystupování před publikem a učit je uvažovat nad vlastní prezentací. Mimo jiné nad tím, zda je k vystupování na veřejnosti zapotřebí využívat prezentace nebo je lepší spolehnout se na vlastní dovednosti.