Mozek na papíře

Lidský mozek je na jednu stranu nesmírně složitý, ale na stranu druhou vlastně docela prostý. V momentě, kdy nad něčím přemýšlíme, si totiž vybavujeme obrazy, barvy nebo třeba i emoce, zvuky, vůně a chutě, které máme spojené s nějakou událostí nebo místem. Pracujeme tedy se všemi smysly. Naše vzpomínky, znalosti a zkušenosti jsou pak propletencem těchto různých prvků a vjemů, které nám naše smysly umožňují vnímat. Pokud však chceme něco z toho zaznamenat třeba na papír, například pokud se učíme, využíváme k tomu klasický psaný text. To znamená, že všechny tyto pestré vjemy musíme složitě opisovat, formulovat do slov a všechny myšlenky zakódovat do písma, které je svázáno obrovským množstvím pravidel. Nasazujeme tak svému myšlení pomyslné okovy. Nakolik je tento proces efektivní? A nakolik je přirozený? Mnohem přirozenější je zápis s využitím myšlenkové mapy.

Myšlenkové mapy

Myšlenkové mapy jsou jednoduchým, ale přesto efektivním nástrojem, který umožňuje nelineární zápis myšlenek či nejrůznějších poznámek. Za autora tohoto způsobu zápisu je obecně označován kanadský psycholog Tony Buzan, který koncept myšlenkových map rozvíjel a popularizoval v 70. letech minulého století na základě poznatků kognitivní psychologie. Zkoumal tehdy to, jakým způsobem si lidé tvoří poznámky a kolik úsilí musejí vynaložit při další práci s nimi – například pro jejich zapamatování.

Klasický způsob tvorby poznámek v podobě lineárního textového zápisu později vyhodnotil jako velmi neefektivní a následně se začal zabývat poznámkovým aparátem a skicami věhlasných vědců a géniů, jako byli Leonardo da Vinci, Charles Darwin či Albert Einstein.

Jejich poznámky byly chaotické a na první pohled nesmyslné – při jejich dlouhodobějším studiu však Tony Buzan stále více vnímal smysluplné vzorce a struktury, které v nich byly ukryté. Zrcadlily totiž jejich myšlenkové pochody.

Co to znamená?

Pokud hovoříme o myšlenkových mapách, jedná se o alternativní způsob zápisu, který potlačuje lineární písemný projev, ale naopak upřednostňuje grafická a kreativní znázornění. Při tvorbě klasických poznámek v podobě vět zapojujeme především levou mozkovou hemisféru, tedy tu polovinu, která pracuje primárně s čísly a analytickým myšlením. Při tvorbě myšlenkové mapy je však významně zapojená také pravá hemisféra, která je z větší části zodpovědná za vnímání barev a kreativitu.

Při tvorbě myšlenkové mapy přitom obě hemisféry pracují na plné otáčky a společně. Představují tak zajímavý nástroj i z toho důvodu, že zrcadlí způsob, jakým skutečně přemýšlíme – v souvislostech, v asociacích a v kontextu, nikoliv přímočaře.

S ohledem na to, jakým způsobem náš mozek pracuje, nejsou tedy lineární a strukturované písemné poznámky příliš efektivním způsobem zápisu. S takovým poznámkovým aparátem své dynamické myšlení příliš svazujeme. Mnoho myšlenek, které nám proběhnou hlavou, nezvládneme ani zaznamenat. Zápisem v podobě myšlenkové mapy ztratíme okovy a můžeme zaznamenat i to, jak o libovolném tématu či problému přemýšlíme, nebo si lépe uvědomit, co vše o něm víme.

Výhodou myšlenkových map je také skutečnost, že se při jejich tvorbě aktivují vyšší kognitivní funkce a vzhledem k důrazu na využití grafických prvků si při jejich tvorbě zapamatujeme více obsahu. Samotná tvorba je však velmi důležitá – pokud budeme jen pasivně pracovat s cizími myšlenkovými mapami, nebude jejich potenciál využit ani zdaleka. Dva lidé přirozeně vytvoří na totožné téma zcela jinou myšlenkovou mapu.

Vytvořte si mapu!

Dost teorie! Jak takovou myšlenkovou mapu vytvořit? Základní myšlenka spočívá v tom, že si doprostřed prázdného papíru vyznačíme téma nebo problém, kterému se chceme věnovat. Tento ústřední bod poté rozvíjíme hlavními a vedlejšími větvemi, které reflektují naše myšlenky a preference v rámci daného tématu, a dílčími kontextuálními tématy, která zaznamenáváme pouze klíčovými slovy, piktogramy či symboly. Byl to právě Tony Buzan, kdo zformuloval i několik pravidel, která přispívají k tomu, aby byl náš kreativní výstup maximálně funkční. Například hlavní téma lépe uchopíme, pokud ho zformulujeme jako otázku a dílčí témata vyjadřujeme maximálně třemi klíčovými slovy. Hlavní i vedlejší větve kreslíme jako křivky, ne jako linky a v ideálním případě využíváme dostatek barev, které mapu zpřehlední. Nesnažíme se přitom o dokonalost, ale naopak o uvolněnost. Tyto poučky se objevují v různých variacích, samozřejmě si je můžeme přizpůsobit dle vlastních potřeb, ale smysl bychom měli zachovat. Tyto hlavní principy tvorby myšlenkové mapy přibližuje níže přiložené video:

On-line nástroje

Myšlenkové mapy je možné vytvořit i za využití on-line nástrojů. Využití těchto nástrojů však získává větší smysl až v momentě, kdy je tvorba myšlenkových map dostatečně osvojena a pochopena – jinak by mohly být on-line nástroje poměrně kontraproduktivní, protože tvorbu celého výstupu zpomalují. Výhodou myšlenkových map, které byly vytvořeny v některém z on-line nástrojů, je však ta skutečnost, že je možné se k nim zpětně vracet, upravovat je a kontinuálně rozvíjet. To je užitečné zejména v případě, kdy se věnujeme nějakému problému dlouhodoběji, kdy postupně doplňujeme své znalosti, vnímáme stále větší šíři problematiky a iterujeme svá řešení. Tedy například při tvorbě diplomové práce.

Další výhodou mohou být vložená multimédia – myšlenkovou mapu, kterou vytváříme za pomoci on-line nástrojů, můžeme obohatit například o videa či zvukové stopy. Zajímavá funkce, kterou většina on-line nástrojů pro tvorbu myšlenkových map nabízí, je možnost mapu sdílet s dalšími a spolupracovat na ní ve více lidech. Nástrojů, ve kterých je možné tímto způsobem pracovat, existuje mnoho. Některé jsou dostupné zcela zdarma, jiné jsou zdarma k dispozici jen v demoverzi. Většina nástrojů však vyžaduje poplatky, které se obvykle pohybují v rozmezí od 3 do 10 dolarů za měsíc. Výše uvedenými vlastnostmi disponují jmenovitě například Popplet, MindMister či Coggle. Jednoduchý nástroj, který lze využívat bez poplatků i bez registrace, je například MindMup. Nezkušeným uživatelům představí možnosti a limity on-line nástrojů pro myšlenkové mapy vcelku dobře a pro první kontakt ho můžeme doporučit. Práci s takovými nástroji přibližuje přiložený videotutorál:

Tip na závěr

Myšlenkové mapy mají v každodenním životě široké uplatnění – především pro (sebe)učení se jedná o způsob, který zefektivní tvorbu poznámek a také pomůže při reflexi. Toho docílíme například tak, že si myšlenkovou mapu rozkreslíme ještě předtím, než se nějakému tématu začneme intenzivně věnovat a studovat je, čímž si sami pro sebe zrekapitulujeme, jakou znalost o tématu máme, případně jak k dané věci přistupujeme. Při procházení studijních materiálů (nebo po jejich projití) můžeme původní myšlenkovou mapu dále rozvíjet.

Jaké téma si zkusíte zpracovat jako první?