Alespoň za dobu 30 let, kdy učím, se studenti určitě proměnili, asi nejviditelněji v užívání moderních technologií

Funkci děkana vykonáváte již od roku 2014 a aktuálně jste zhruba v polovině svého druhého funkčního období. Proměnila se fakulta za těch 5 let k lepšímu?

Klíčové programové body, se kterými jsem kandidoval v rámci prvního i druhého funkčního období, se naplnily. V tuto chvíli se zejména podařilo v diskusích nad úpravami studentského programu v rámci nové akreditace získat podporu nejen velké části pedagogů a studentů, ale i akademických orgánů.

Zlepšily se i výsledky fakulty v mezinárodním srovnání, poprvé jsme pronikli mezi 300 nejlepších právnických fakult měřeno dle QS žebříčku. Současně jsme zaznamenali sice mírný, ale přece jen nárůst kvalitnějších publikací, někdy i publikovaných v zahraničí. Ačkoliv zde je zlepšení vidět s určitým zpožděním.

Velmi nás těší, že se navzdory demografickému poklesu podařilo znovu nastartovat růst zájmu uchazečů o studium práva.

Snažíme se zpříjemňovat i zázemí fakulty a pracovat s budovou, která letos slaví 90 let od uvedení do provozu. V uplynulých dvou letech jsme připravili nějaké větší rekonstrukce, plánujeme udělat nové topení, fasádu, okna a zprovoznili jsme historický výtah páternoster.

Pokud chceme kvalitní učitele, musíme je též odpovídajícím způsobem zaplatit.

Je něco, co vaši fakultu naopak spíše trápí?

Největší problém je pro nás nedostatek financí. Ten samozřejmě trápí celé vysoké školství, ale pro nás je to mimo jiné problém i proto, že platy učitelů nesrovnáváme jen s platy jiných pedagogů, ale i s platy odborníků v právnickém sektoru. Pokud chceme kvalitní učitele, musíme je též odpovídajícím způsobem zaplatit.

Je otázkou, jestli za stávajících podmínek můžeme vůbec přivést odborníky ze zahraničí, což je také samozřejmě jeden z našich cílů.

Hodně se mluví o tom, že dnešní generace vnímá svůj život, kariéru i vzdělávání jinak než ta dřívější, mnohem více propojeně. Současně mají studenti možná i vyšší nároky na kvalitu vzdělávání. Vnímáte to tak i u vašich studentů?

Alespoň za dobu 30 let, kdy učím, se studenti určitě proměnili, asi nejviditelněji v užívání moderních technologií. Adekvátně tomu se samozřejmě musí proměnit i výuka. Je jasné, že k výuce práva dnes rozhodně nestačí místnost, tabule a křída. Musíme proto investovat i do technologií. A ačkoliv například některé právnické databáze jsou poměrně drahé, tak se takovéto investice vyplácejí.

Druhým aspektem proměny studentů je, že jsou samozřejmě náročnější na kvalitu a na to, co očekávají od právnického vzdělání. Za to jsme rádi, protože zejména zpětná vazba od studentů nás nasměrovala na některé dnes již navrhované změny i ve studijním programu. Těší mě, že máme aktivní studenty, kteří se angažují a prosazují v akademickém senátu nebo v různých veřejných debatách. Nám to pak pomáhá při prosazování některých otázek například i v rámci již zmíněné nové akreditace.

Zároveň ale vnímáme jako určitý problém, že většina studentů během studia současně pracuje a někdy jim pak na studium zbývá méně času. Jednak je to sociální otázka a jednak to pravděpodobně souvisí s hledáním nějakých praktických forem, na což se taktéž snažíme reagovat v rámci nové akreditace.

Zajímavý aspekt vnímám i v tom, že ačkoliv jde o generaci, která považuje za samozřejmé, že může cestovat, zaznamenali jsme bohužel v poslední době trend mírného poklesu zájmu o studium v zahraničí. Mrzí nás to tím více, že máme opravdu výborné možnosti výjezdů, množství nasmlouvaných míst v rámci Erasmu i v rámci meziuniverzitních dohod i nějaké další podpůrné programy.

Víme, že o výjezdy stojí ti nejlepší a vnímají to tak, že studium v zahraničí je pro ně výhoda při shánění dobrého místa.

Tušíte, čím je to způsobeno?

My se samozřejmě studentů ptáme. Víme, že o výjezdy stojí ti nejlepší a vnímají to tak, že studium v zahraničí je pro ně výhoda při shánění dobrého místa. Zároveň ale máme poměrně velkou část studentů, kteří jsou spokojeni s tím, jak to mají, protože si už třeba našli místo v advokátní kanceláři, které nechtějí opouštět, a bojí se riskovat. Nechtějí opustit jistotu a jet třeba na půl roku do zahraničí.

Určitě tu hraje roli i zhoršená bezpečnostní situace v některých zemích a neprospěl tomu ani brexit. Studenty se ale snažíme motivovat již od počátku studia a věříme, že se situace změní a možnost studia v zahraničí a nabídka studia v cizích jazycích zůstane stále vlajkovou lodí studijního programu.

Současně se snažíme, aby na fakultu přicházeli i učitelé ze zahraničí, teď máme třeba rozjednanou spolupráci v USA. Chceme, aby na fakultu přicházeli jak zahraniční studenti, tak učitelé, aby to nebyla jen jednosměrná mobilita.

Klíčovou součástí reformy je ale skutečně i posun výuky významných právnických předmětů – občanské právo se například začne vyučovat v druhém semestru prvního ročníku, trestní právo v druhém ročníku.

Vraťme se ještě k již zmíněným čerstvě schváleným akreditacím pětiletého studia, v rámci kterých plánujete poměrně významné změny. Některé klíčové předměty se například budou studenti učit v mnohem nižších ročnících nežli dosud. Co bylo motivací pro takové kroky a odkdy začnou změny platit?

Změny plánujeme až od dalšího akademického roku, a máme tedy ještě rok času na přípravu. Nejedná se totiž jen o změnu pořadí předmětů a místo ve studijním plánu, chceme aktualizovat i obsah předmětů a metody výuky. Jednou ze změn je zařazení povinných praxí. Rok přípravy teď chceme využít, abychom nasmlouvali víc možností a aby to zároveň bylo dle pravidel, která stanoví fakulta, a aby byly zachovány vzdělávací cíle.

Klíčovou součástí reformy je ale skutečně i posun výuky významných právnických předmětů – občanské právo se například začne vyučovat v druhém semestru prvního ročníku, trestní právo v druhém ročníku. Naopak konec studia bude vyhrazen k dopsání diplomové práce a splnění zbylých volitelných a povinně volitelných předmětů. Cílem je, aby se studium stalo náročnějším, po čemž volají sami studenti. Důraz bude proto kladen už i na začátek studia podle přísných kritérií a současně dojde k násobení seminární výuky.

Chceme kromě toho využít i počáteční entuziasmus studentů. Připravili jsme pro ně proto i úvod do studia, který by je měl seznámit s tím, co zajímavého je v právnických profesích může čekat.

Zamýšlené praxe dosud nebyly povinné?

Povinné nebyly, ale zkušenosti s nimi máme více než 10 let. Proto jsme se rozhodli, že po studentech budeme vyžadovat alespoň jednu praxi během 5 let studia. Namísto praxe si ale budou moci zvolit i možnost výjezdu do zahraničí, čímž chceme posílit i tyto zahraniční pobyty. Zároveň jsme vytvořili seznam předmětů, které nazýváme dovednostní, aby studenti získali větší možnost osvojení si praktických právnických dovedností. Nejedná se tedy jen o praxe, ale i o tyto předměty, které si musejí zvolit.

Kde nejčastěji praxe probíhají?

Nejstarší a nejúspěšnější program, který jsme zahájili již před 12 lety, je s Městským soudem v Praze a na obvodních soudech v Praze. Ale máme podchyceny i ostatní právnické profese. Teď při projednávání akreditace jsme jednali se všemi právnickými komorami a organizacemi právnických profesí a ony se nám teď samy nabízejí. Ačkoliv jsme program samozřejmě zaměřili dle hlavních právnických profesí, je nám jasné, že část našich absolventů nemíří do klasických právnických povolání. To považujeme za výhodu, a proto jsme ponechali tzv. univerzální profil absolventa a umožňujeme studentům určitou dílčí specializaci. V zásadě se tak student může rozhodnout až po studiu, co bude chtít dělat.

Jsme především rádi, že nemáme žádné nezaměstnané absolventy.

Kde všude se studenti kromě klasických právnických profesí uplatňují?

Velká část studentů směřuje do veřejné správy a do soukromého sektoru, někteří míří do evropských i mezinárodních institucí. Jsme především rádi, že nemáme žádné nezaměstnané absolventy. Do určité míry je to právě tou flexibilitou studia a tím, že právník může najít uplatnění i mimo klasické právnické profese, protože ty jsou skutečně hodně naplněné. Je čím dál tím obtížnější stát se v Praze advokátem, být soudcem nebo státním zástupcem, natožpak notářem. Ale právě díky tomu, že si student může zvolit nějaké mezidobí nebo si vyzkouší nějaké jiné uplatnění, je pro nás teď zejména veřejná správa významným odběratelem. Máme odezvu i z jednotlivých resortů, že o naše absolventy je zájem, a to nejen na právních, ale i například na kontrolních odděleních, i v rámci různých dalších agend. Ukazuje se, že právnické vzdělání je velmi univerzální a náš program nabízí rozmanité možnosti uplatnění.

Jakým způsobem nejvíce komunikujete se svými studenty a uchazeči? Facebook je dnes asi v podstatě nutnost, ale kde jinde je možné vás nalézt?

Uchazeči nás samozřejmě mohou nalézt na Facebooku. Účastníme se ale i tradiční listopadové univerzitní akce, kde se jednotlivé fakulty uchazečům představují, nebo Gaudeamu. Naši studenti navštěvují i jednotlivé střední školy, a to nejen v Praze. Těší nás, že se podařilo zvrátit trend a dosáhnout toho, aby Praha nebyla univerzitou jen pro Pražáky a Středočeský kraj. Pro uchazeče dále pořádáme dny otevřených dveří a pro nově přijaté studenty i úvodní soustředění mimo Prahu.

Funkce děkana musí být jistě nejen časově velmi náročná, máte vůbec čas věnovat se pedagogickým a vědeckým činnostem? Nelitujete svého rozhodnutí pokračovat v pozici děkana i v tomto vašem druhém funkčním období?

Musím říct, že ačkoliv děkan je skutečně akademický funkcionář, snažím se, abych nebyl jen úředník. Samozřejmě jsem si nechal svoje předměty, učím rád a bez přednášení bych děkanem ani být nechtěl. Někdy je samozřejmě trochu problém to zkombinovat, ale zatím se mi to daří a příliš přednášek mi snad neodpadlo. Pravdou je, že v otázce vědy se to projevilo a že nebýt děkanem, určitě bych psal více. Minimálně jednu až dvě knížky mě to stálo. Po skončení mého funkčního období bych se proto rád vrátil k tomu, co jsem dělal před tím. Moje ambice není stát se profesionálním funkcionářem.

Těšíte se na to psaní?

Musím říct, že se těším.