Výuka o Evropské unii? Nedostatečná.

Jsme Češi. Ale jsme také Evropani. Tak proč toho o Evropské unii víme tak málo? Protože nás to nikdo nenaučil.

Podívejme se nejprve na příčiny problému. Server iDnes.cz odkazuje na statistiku, dle které na školách vyučuje 40 % učitelů starších 50 let. Česká republika ale vstoupila do Evropské unie před patnácti lety a mezinárodním organizacím, jejichž členem ČR není, se (pochopitelně) při výuce přikládá menší význam. Jinými slovy – učitelé neměli možnost dozvědět se o Evropské unii jinak než z učebnic pro středoškoláky. Sami také mnohdy nemají k Evropské unii kladný vztah, proto se o ní buď bojí vyučovat, nebo do výuky zahrnou i svůj osobní pohled. Jedná se o stejný problém, který se momentálně řeší v souvislosti s nedostatkem výuky moderních dějin. Dalším negativem přispívajícím k prohlubování tohoto problému je špatná komunikace Evropské unie se svými občany. Na druhou stranu, v EU žije průměrně 114 obyvatel na km2, takže zajistit dostatečnou informovanost celé půl miliardy občanů není tak jednoduchý úkol. Zároveň se také jedná o problematiku, kterou my, jakožto občané, těžko vyřešíme. Můžeme se ale pokusit sami aktivně zajímat o aktuální dění v Evropském parlamentu, Evropské komisi, Evropské radě nebo Radě EU, a to sledováním jejich internetových stránek dostupných ve všech jazycích členských států nebo jejich profilů na sociálních sítích.

„Jak ale probudit zájem těch občanů, v jejichž mysli Evropská unie evokuje spíše témata jako pomazánkové máslo nebo zabijačky?“

Jak ale probudit zájem těch občanů, v jejichž mysli Evropská unie evokuje spíše témata jako pomazánkové máslo nebo zabijačky? To by měl být úkol právě pro školy, nebo ne? V první řadě je důležité, aby se sami učitelé také toužili vzdělávat. Díky programu Erasmus+ mají učitelé, ale i ostatní pracovníci s mládeží možnost vycestovat za hranice a účastnit se různých vzdělávacích programů, často právě s tematikou výuky o Evropské unii. A to vše úplně zdarma, hrazené z fondů určených pro Erasmus+. Stačí jen pravidelně sledovat stránky organizací zapojených do tohoto programu. Někdy se jedná o Eurocentra, kterých je v České republice celkem 13 – jedno v každém krajském městě, aktivní jsou ale i jiné organizace, jako např. Brno for you, z.s., EYCB nebo KURO. Pokud se necítíte na cestu za hranice, již zmíněná Eurocentra vám jistě vyjdou vstříc ve věci uspořádání edukativního semináře pro učitele a jiné pracovníky s mládeží. O Evropské unii byste rádi studenty vzdělávali, nejste si ale látkou jisti a obáváte se, že řeknete něco špatně? Ano, systém evropských institucí je velice komplexní. Pomoci vám ale může oficiální webový portál Euroskop.cz, kde jsou přehledně shrnuty všechny důležité informace a zároveň články ohledně aktuálního dění v EU.

pixabay.com

Pokud jste ale nad sebou, jakožto učitelé, už zlomili hůl, neměli byste o podobné příležitosti okrádat své žáky. I oni mohou v rámci programu Erasmus+ vycestovat za hranice, aby se dozvěděli něco víc (nejen) o Evropské unii, a to už na střední škole. Kromě přednášek existuje také možnost účasti v různých projektech (mládežnických) organizací. Obvykle se jedná o simulaci jednání Evropského parlamentu, Evropské rady nebo Rady Evropské unie. Příklady takových organizací jsou Eutis (Rozhoduj o Evropě), Mladí diplomaté, z.s., (simulace jednání Evropského parlamentu a Evropské rady), Mladí demokraté, Plzeňská diplomatická simulace nebo různé jednorázové projekty Eurocenter.

Další možností, jak ve studentech probudit občanské cítění, a to nejen evropské, jsou studentské volby. Samozřejmě lze uspořádat vlastní v rámci školy nebo města. Existuje ale program Jeden svět na školách pořádaný organizací Člověk v tísni, který vám pomůže studentské volby zorganizovat. Pro letošní rok už jsou sice přihlášky ke studentským volbám do Evropského parlamentu uzavřeny, ale i tak se na webu dá najít množství zajímavých podnětů k výuce všeobecně.

„Především by se učitelé neměli bát o Evropské unii vyučovat a věnovat jí více než dvě hodiny.“

Toto jsou příklady neformálního vzdělávání, které sice hraje velmi důležitou roli v rozvoji osobnosti, ne každý student je však ochotný věnovat dalšímu vzdělávání svůj volný čas nebo úsilí. Z tohoto důvodu jsou podstatné souběžné změny i v samotné výuce. Především by se učitelé neměli bát o Evropské unii vyučovat a věnovat jí více než dvě hodiny. Přece jenom nejsme jen čeští občané, ale také evropští. Pokud si sami nejste tematikou Evropské unie jisti, zkuste s žáky udělat menší brainstorming, např. na téma pozitiva a negativa Evropské unie a našeho členství v ní – obě strany tak mohou získat zajímavé podněty. A také, ačkoli je to velice obtížné, oprosťte se od svého osobního názoru, ať už pozitivního, či negativního. Naším hlavním cílem totiž není vychovat generaci, která slepě následuje Evropskou unii, ale generaci, která je schopna utvořit si na ni svůj vlastní názor a která se, a to především, bude zajímat o aktuální dění.

Související články

One Comment

  1. Kde je stude, která dokládá, že toho o EU víme málo?
    Propaguje se v (z našich daní placených) centrech fakt, že Evropský parlament je jediný parlament na světě, kde poslanci nemají zákonodárnou iniciativu a tedy že celý EP je jen šaškárna zakrývající fakt, že rozhoduje někdo úplně jiný?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button