Edutopia: Zkušenost s online výukou z Číny a co si z ní můžeme odnést

Školní brány jsou uzavřeny, děti a učitelé usazeni doma k počítačům. Jak probíhá vyučování a učení v jednotlivých částech světa? V tomto článku se budeme věnovat konkrétně Číně, která se s karanténou a uzavírkami musela potýkat v porovnání s dalšími státy o několik týdnů dříve. Jak se s touto výzvou Čína vypořádala a v čem se od ní můžeme pro naši praxi poučit?

Přinášíme výtah vybraných doporučení, která byla původně publikována na Edutopia.org.

Američanka působící jako učitelka v čínském Pekingu, jejíž hodiny byly již v únoru přesunuty do online podoby, přiznává, že všichni učitelé si zprvu prošli několik týdnů trvajícím obdobím, které vyžadovalo hodně trpělivosti a flexibility. Vše, co za normálních okolností s kolegy a se studenty řešili osobně, zabralo v online podobě výrazně více času.

V Číně se online vyučování odehrává v reálném čase a podle stejného rozvrhu, jako kdyby se děti fyzicky nacházely ve třídě. Nyní se již vybrané školy v Číně opětovně otevírají, počet nakažených totiž oproti Evropě nebo Americe klesá. Většina škol však stále zůstává zavřená.

Pohyb a offline svět, nezapomeňte na ně

Výuka v reálném čase zapříčinila, že děti v Číně jsou nuceny před obrazovkou strávit více času než za normálního režimu. Učitelé se proto úmyslně snaží některé z úkolů směrovat do offline světa. Zadávají aktivity spojené s fyzickým pohybem nebo úkoly, jejichž vypracování mají děti přenést na papír. Pokračuje se i ve výtvarné výchově, děti své výtvory fotí, posílají svému učiteli a na internetu sdílejí se svými spolužáky.

Také se ukazuje jako užitečné, když jsou učitelé v určitý čas dostupní svým žákům. Učitelé jsou však pověřeni zodpovídáním jen otázek týkajících se učiva, ne dotazů ohledně technických potíží. Pro tento účel byla již na počátku pověřena konkrétní osoba.

V Číně se online vyučování odehrává v reálném čase a podle stejného rozvrhu, jako kdyby se děti nacházely ve třídě.

Dle Laurel Schwartz je také důležité zasílat rodičům aktuální informace, a to médii, která pravidelně sledují. Vhodné je také se s rodiči občas podělit o to, co se jejich dítěti zrovna vydařilo.

Na pravidelný kontakt by se podle Laurel Schwartz nemělo zapomenout ani v pedagogickém sboru. Například porady je možné nadále pořádat i po internetové síti. Důležitou roli hrají i neformální prvky, které udržují pozitivní naladění mezi pedagogy. Učitelé si mezi sebou mohou sdílet fotky nebo pořádat online hodinu jógy. Schwartz také popisuje, že učitelé z její školy sdílejí veškeré své dokumenty a přípravy na Microsoft OneDrive, kde k nim (podobně jako na Google Drive) všichni kolegové mají přístup.

Na videohovory se svými studenty učitelé využívají Moodle nebo Zoom, který je nyní pro školy dostupný zdarma. Na Zoomu je navíc možné se studenty sdílet svou obrazovku, čehož mohou učitelé využít například při výkladu s powerpointovými prezentacemi.

Původní text v anglickém originálu byl uveřejněn na serveru Edutopia.org. Autorkou je Laurel Schwartz.