Hůře se soustředí, studijní produktivita klesá. Sociální izolace přivodila studentům problémy s učením

Těšil se na nové prostředí, spolužáky a vše, co k vysokoškolskému životu patří. Už rok ale student prvního ročníku informatiky Tomáš Havlíček sedí v pokoji u počítače a ostatní studenty zná jen z obrazovky, pokud si zapnou webkamery. „Fakultu jsem viděl pouze jednou, při zápisu. Celé moje dosavadní vyučování je online. Zpočátku, protože to byl pro mě jiný svět, jsem vůbec nevěděl, co se ode mě očekává, neměl jsem se s kým poradit. Zaběhlé pořádky na vysoké jsem si tak musel vydedukovat,“ popsal svou zkušenost mladík.

Podobné problémy trápí řadu českých vysokoškolských studentů. Svědčí o tom nárůst návštěvnosti univerzitních psychologických poraden. „Jestliže v posledních třech letech uskutečnilo v měsíci březnu šedesát konzultací, za letošní březen jich bylo už 125,“ uvedl za Masarykovu univerzitu tiskový mluvčí Pavel Žára. Zvýšený zájem o psychologické poradenství zaznamenali i na Mendelově univerzitě, kde se počet klientů oproti loňskému roku zdvojnásobil. „Aktuálně poskytujeme průměrně 25 hodin individuálních konzultací týdně. Na více bohužel nemáme prostor, i když zájemci stále jsou a přicházejí. Hledáme tak externí posilu, jelikož se může prodloužit čekací doba na konzultaci,“ řekla vedoucí Poradenského a profesního centra MENDELU Alena Krejčí. Tamní odborníci studentům pomáhají nejen s psychickými problémy, ale také jim radí v oblasti kariéry, studiu a vedou webináře.

Témata, která zájemce o konzultace trápí nejčastěji, se pojí s úzkostnými stavy. „Jsou přetížení a ve stresu, obávají se vlastního selhání, řeší i problémy ve vztazích rodinných i partnerských,“ vyjmenoval Žára s tím, že všechny potíže rozhodně souvisí s pandemií koronaviru. „Situace je komplikována zejména pro prváky, kteří byli natěšení na vysokoškolský život, který se de facto nekoná. Kromě toho, že se nemohou účastnit prezenční výuky, poznat prostředí fakulty, spolužáky přichází také o celý širší kontext studia na vysoké škole, kam spadá například i získávání nových kontaktů,“ doplnil mluvčí Masarykovy univerzity.

Odloučení od kamarádů zhoršuje studijní výkony

O setkávání se spolužáky a učiteli přišel i student Havlíček. Právě omezení sociálních kontaktů je jedna z hlavních příčin, proč mu online výuka nevyhovuje. „Zpočátku to bylo fajn, nemusel jsem nikam cestovat, měl jsem více času. Po pár týdnech mi ale tento systém přestal vyhovovat. Reálné potkávání se s kamarády nevynahradí žádná platforma. Navíc se i hůře soustředím. Ve třídě či posluchárně jsem naladěný na učení, ale doma mám spoustu možností, které odvádí mou pozornost od studia,“ uvedl muž.

Negativní vliv sociální izolace na kognitivní dovednosti studentů potvrzují i zahraniční odborníci. Stres a úzkost pramenící ze společenského odloučení vedou podle amerických univerzitních psychologů Jonathana Bankse a Adriela Boalse k těkavosti myšlenek, tedy k nepozornosti, což oslabuje naše kognitivní možnosti. Ve svém komentáři z loňského roku vědci upozorňují, že nejen studenti ale i akademičtí pracovníci mají problémy se soustředěním a jejich produktivita v akademické činnosti klesá.

Od studentů tak nelze za těchto podmínek očekávat excelentní výkony. Naopak, jak zdůrazňují Boals a Banks, se mohou jejich studijní výsledky zhoršit. Těkavost myšlenek způsobená stresem totiž vede také k omezenému fungování pracovní paměti. Tento kognitivní systém slouží k dočasnému uchovávání informací a využíváme ho, když nad něčím uvažujeme nebo se rozhodujeme. Ke zlepšení soustředěnosti a produktivity podle odborníků pomáhá například fyzická aktivita nebo technika mindfulness.

Zhoršení kognitivních činností v závislosti na sociální izolaci prokázala i letošní studie amerických odborníků na kognitivní psychologii Grega Maciejewski, Christophera Handa a Joanne Ingrama. U více než tří set účastníků výzkumu během 13 týdnů zkoumali jejich učení, rozhodování, paměť a pozornost. Výkony zkoumaných dospělých se typicky zlepšily, když se jim naskytla příležitost setkat se s jinými lidmi nebo vláda uvolnila restrikce. Vědci tak upozorňují, že při opakovaném přijímání karanténních opatření by mělo být bráno v potaz i oslabení kognitivních funkcí lidí.

Za pandemie se hůře dodržuje plán

Problémy spojené se studiem i osamocením řeší třeba studenti Mendelovy v podpůrné skupině Let´s talk, která funguje od loňského podzimu. „Společně zde sdílíme různá témata, která studenti aktuálně řeší, například jak se připravit na zkoušky či státnice s koronavirem, jak o sebe pečovat a sebeřídit se“ uvedla psycholožka Zdeňka Hort.

Se sebeřízením i vlastní zodpovědnosti za učení se vypořádává i Tomáš Havlíček. „Nastavil jsem si určitý režim, ale tím, že kvůli pandemii funguji jenom doma, je těžší ho udržet. Doma je jednodušší se na přednášky vykašlat. S tím pak bohužel může klesnout i studijní produktivita,“ doplnil student informatiky.