ZÁKLADKA (5. díl): Hlavu státu nechte na nás
Kolínská ScioŠkola se blíží ke konci vůbec prvního pololetí od svého otevření, a tak přichází čas na bilancování. Zatímco děti jsou s půl rokem existence nové školy spokojeny, mohou to samé říct i rodiče? Pátý díl podcastu ZÁKLADKA navíc vznikal v době, kdy všichni kolem řeší prezidentské volby. Jak se o takové události učí v alternativní škole?
- “Pane prezidente, co se vám v životě nepovedlo?”
- “Když jsem byl mladej, tak jsem byl trošku rváč a drsńák, pohádal jsem se s kamarádem a následně ho zbil. Za to mě vyhodili ze školy”
Poznali byste, o kterého prezidenta z české historie se jedná? A poznali byste i dalšího z prezidentů?
- “Co jste řekl svým předchozím dvěma prezidentům Masarykovi a Benešovi?”
- “Řekl jsem jim, my se chodíme do Moskvy učit od ruských bolševiků, jak vám zakroutit krkem a vy víte, že ruští bolševici jsou v tom mistři. Přejde vás smích.”
Jak by to vypadalo, kdyby se v jedné třídě naráz sešli všichni čeští a českoslovenští prezidenti? Právě takovou netradiční formu výuky si vyzkoušeli žáci nově vznikající kolínské Scioškoly. I do ní totiž přicházejí děti po ulicích oblepených plakáty prezidentských kandidátů a tak prezidentská volba udělala výkop k tématům jako jsou dělba moci, typy režimů nebo povaha demokracie. Jak žáci vnímají vrcholící předvolební prezidentské kampaně jednotlivých kandidátů, před kterými není úniku, a jaké mají představy o ideálním prezidentovi či prezidentce?
Nejde o to, který „ideál“ je lepší, ale o učení se přemýšlet v kategoriích, v kontextu, na základě hodnot a při respektu k ostatním. Kolik má být prezidentovi let? Jaké má mít názory? Jaké má mít vzdělání? Záliby? Zkušenosti? Cílem společné debaty není hádka, kdo by byl lepší, ale rozbor, co kdo sděluje a jakými způsoby.
Děti si na aktuálním tématu mohli dobře vyzkoušet práci s informačními zdroji, naučit se jak nepodlehnout emocím, pochopili, proč probíhají, jací lidé v nich figurují a jaká témata přinášejí.
Zároveň se blíží pololetí a přichází čas pro první bilancování. Jak se rodiče vyrovnávají se systémem vzdělávání, který je výrazně odlišný od toho, ve kterém oni sami vyrostli? Navíc školní pololetí znamená také čas vysvědčení. Na kolik v rodičích klíčí nejistota nad kvalitou vzdělávání, když děti domů nenosí známky a domácí úkoly, které jinde slouží pro snadnou kontrolu? Pokud se učení nedá vyjádřit souhrnem v excelové tabulce, není to vlastně důvod k obavám, že se děti nic moc nenaučí nebo v důležitých věcech zaostanou?
