Alternativní formy vzdělávání v Austrálii a jejich výhody a nevýhody
Vzdělávání v Austrálii nabízí širokou škálu možností, které umožňují rodinám vybrat si takový přístup, který nejlépe vyhovuje jejich dětem. Ve státě Viktorii, stejně jako v celé Austrálii, existují tři hlavní alternativní formy vzdělávání: alternativní školy, homeschooling (domácí vzdělávání) a unschooling. Každá z uvedených směrů přináší své vlastní výhody a nevýhody, které stojí za zvážení při rozhodování o cestě vzdělávání.
Rozvoj kreativity a nezávislého myšlení již v raném věku
Alternativní školy ve Viktorii zahrnují různé vzdělávací přístupy, jako jsou především Montessori a Steiner (Waldorf). Tyto školy se odlišují od tradičních veřejných škol svým důrazem na individuální přístup a celostní rozvoj dítěte. Děti dostávají více osobní pozornosti, třídy jsou menší a výuka je přizpůsobená jejich individuálním potřebám a zájmům. To vše může vést k lepšímu porozumění a vyšší motivaci k učení. Alternativní školy často kladou důraz na rozvoj kreativity, nezávislého myšlení a řešení problémů, což může děti připravit na různé životní situace už v raném věku. Jsou však výrazně finančně náročné ve srovnání s veřejnými školami a někdy hraje roli i jejich dostupnost. Zajímavostí je také to, že některé alternativní školy nemusí být akreditovány stejným způsobem jako tradiční školy, což může ovlivnit přechod studentů do vyššího vzdělávání.
Mnohé prvky z alternativních směrů využívají a zapojují do výuky i státní a soukromé školy a místo frontální výuky se děti učí ve skupinách a navzájem si pomáhají. Hodně se také zaměřují na rozvoj celého dítěte, včetně emocionálních a sociálních dovedností, což je považováno za důležité pro jejich celkovou pohodu.
Homeschooling, nebo unschooling?
Homeschooling je praxe, která je v Austrálii velmi oblíbená. Rodiče nebo opatrovníci učí své děti doma, místo aby je posílali do tradiční školy. Rodiny mohou přizpůsobit rozvrh a obsah svým potřebám a zájmům dítěte, což umožňuje učení v prostředí, které je pro dítě nejvhodnější. Děti mohou postupovat vlastním tempem, což je výhodné zejména pro děti s různými potřebami a schopnostmi. Na druhou stranu ale homeschooling vyžaduje značné úsilí a čas od rodičů, kteří musí připravovat a realizovat vzdělávací program. Ve státě Viktorii existují specifické regulační požadavky, které musí rodiny dodržovat, včetně registrace a pravidelného hodnocení. Děti mohou mít také méně příležitostí k socializaci se svými vrstevníky. Proto v každém městě vznikají podporující skupinky a rodiny se pravidelně scházejí při výuce nebo různých společenských aktivitách. Některé organizace se snaží podporovat homeschoolingové rodiny a nabízejí pro ně aktivity zdarma.
V Austrálii je možné děti i neučit tradičním způsobem vůbec (unschooling) a nechat je, aby se učily prostřednictvím přirozených životních zkušeností. Tento přístup je založen především na přesvědčení, že děti se nejlépe učí, když se věnují tomu, co je opravdu v daném období zajímá. Děti mají plnou kontrolu nad svým učením a mohou se ponořit do témat, která je opravdu zajímají, což může vést k hlubšímu porozumění. Unschooling je určitě forma výuky, která nabízí maximální flexibilitu rodinám, které se často stěhují nebo cestují. Z vlastní zkušenosti vím, že některé děti potřebují více strukturované prostředí k tomu, aby se efektivně učily a mohou mít potíže s organizací a motivací svého času a aktivit, proto je potřeba zvážit i jistá rizika. Stejně jako u homeschoolingu, existují regulační požadavky a hodnocení, které musí být splněny, a to je pro některé rodiny náročné.
V Austrálii je možné děti i neučit tradičním způsobem vůbec (unschooling) a nechat je, aby se učily prostřednictvím přirozených životních zkušeností. Tento přístup je založen především na přesvědčení, že děti se nejlépe učí, když se věnují tomu, co je opravdu v daném období zajímá.
Alternativní formy vzdělávání ve Viktorii nabízejí různé možnosti, které umožňují rodinám vybrat si přístup nejlépe vyhovující potřebám jejich dětí. Alternativní školy, homeschooling a unschooling mají své specifické výhody a výzvy, a výběr té nejlepší metody závisí na individuálních preferencích a situaci každé rodiny. Ve Viktorii jsou k dispozici různé zdroje a podpora pro rodiny, které se rozhodnou pro alternativní vzdělávací cesty a rozhodně nejsou zesměšňovány nebo neuznávány veřejností. Potřebná podpora tak usnadňuje celý proces a zajišťuje, že děti dostávají kvalitní vzdělání přizpůsobené jejich potřebám.
V naší kmenové škole je zhruba deset rodin, které se rozhodly vzdělávat své děti samy doma. Vyzpovídala jsem jednu maminku a zeptala se na několik zásadních otázek spojených s domácím vzděláváním.
Kolik dětí a v jaký ročník máš doma děti na homeschooling?
Doma učím dvě děti. Marina je ve čtvrté třídě a Nelson ve druhé.
Z jakého důvodu jsi se rozhodla své děti vzdělávat doma?
Dceři v druhé třídě diagnostikovali dyslexii. Ve škole vůbec nestíhala, nečetla ani nepsala. Nikdo to ve škole ale moc neřešil. Když jsem se snažila pro Marinu vybojovat asistenta, který by jí s výukou pomáhal, bylo mi řečeno, že její dyslexie není tak vážná, aby mohli jako škola žádat o pomoc. Tak jsem se rozhodla ji učit sama doma. Syn už do školy ani nenastoupil.
Zuzana: Jak spolupracuješ se školou?
Ve Viktorii musí rodiče podávat žádost o registraci, která zahrnuje detailní vzdělávací plány. Ty musím předkládat do naší kmenové školy každý půlrok a také podávat zprávy o pokroku svých dětí. Škola nám vyšla vstříc tím, že mohu s dcerou pravidelně navštěvovat školního poradce a speciálního pedagoga a konzultovat věci.
Co je pro tebe nejtěžší na homeschoolingu?
Od začátku to byla omezená sociální interakce s jejich vrstevníky. My jsme měli docela štěstí, ale příležitostí k navazování přátelství není tolik, kolik by moje děti teď potřebovaly. Vidim na nich, že jim děti stejného věku chybí.
Pak je to také plánování a realizování výuky, což je někdy časově náročné. Když přijde manžel večer domů, chodím čtyři dny večer uklízet a pak ještě připravuji materiály na další den. Učivo ale zvládáme probrat ve čtyřech dnech, a máme tak prodloužený víkend a 3 dny volna.
Jak řešíš interakci s vrstevníky?
Máme svoji malou komunitu složenou z dětí různého věku, se kterými se tak 2x do měsíce sejdeme a dětem připravíme malý výlet nebo nějaké aktivity. Také jsem členkou sdružení homeschoolerů, kteří poskytují rady, materiály a online setkání mezi dětmi.
Je homeschooling levnější než tradiční škola?
Nemusím sice platit školní poplatky a kupovat dětem uniformy, ale levnější to určitě není. Mám velké výdaje spojené s učebnicemi a vzdělávacími materiály, které si sama musím kupovat. Škola mi v tomto ohledu moc věcí neposkytla.
Jaké vidíš v homeschoolingu výhody?
Určitě je to možnost přizpůsobit výuku našim potřebám, tempu a stylu učení. S dcerou jsem se skoro rok věnovala pouze čtení a psaní, dokud se nezlepšila. Potom jsme začali přidávat i další předměty. Ze začátku jsem si nevěděla moc rady, jak vše skloubit dohromady, ale časem jsem se dopracovala k tomu, že je moje výuka mnohem efektivnější a řekla bych, že i zábavnější. Asi proto, že mám ve třídě jen dvě děti.
Dost s dětmi i cestuji a mám možnost se věnovat projektům a aktivitám mimo tradiční rozvrh. Například chodíme pomáhat na farmu nebo sázíme stromy. Takovou flexibilitu bych neměla, kdybych chodila na plný úvazek do práce a děti od 9 do 4 hodin do školy. A také mám kontrolu nad tím, co se moje děti učí.
Dost s dětmi i cestuji a mám možnost se věnovat projektům a aktivitám mimo tradiční rozvrh. Například chodíme pomáhat na farmu nebo sázíme stromy. Takovou flexibilitu bych neměla, kdybych chodila na plný úvazek do práce a děti od 9 do 4 hodin do školy. A také mám kontrolu nad tím, co se moje děti učí. Když mi přijde nějaká část vzdělávacího programu nepodstatná, nevěnuji ji tolik času nebo ji zařadím do jiného časového období. A největší radost mám z toho, mám s dětmi moc hezký vztah, i když společně trávíme hodně času.
Co ti naopak homeschooling vzal?
Téměř nikdy nejsem sama. Ale na to jsem si už zvykla. Nikdy jsem nebyla velká kariéristka, ale občas se mi zasteskne po práci zdravotní sestry, kterou jsem před tím dělala. Nevím ale, jestli bych se do nemocnice ještě někdy vrátila. Zatím nic neplánuji a užívám si toho, co momentálně je.