Co je zvídavost a proč ji podporovat? (díl I.)
Zamysleli jste se někdy nad tím, co by si děti měly ze svého dětství odnést, aby byly v dospělosti šťastné a úspěšné? Možná vás napadne hravost, ochota dělat chyby nebo odvaha jít do neznáma. Vědci přidávají ještě jednu klíčovou vlastnost: zvídavost. Ale proč je právě zvídavost tak důležitá? To vám vysvětlíme v našem třídílném seriálu. V prvním díle se podíváme na to, co zvídavost vlastně je a proč bychom ji měli (nejen) u dětí podporovat.
Co je tedy zvídavost? Ačkoliv nemáme přesnou definici, můžeme ji popsat jako touhu dozvědět se něco nového a neznámého. Zvídavost se projevuje kladením otázek, prozkoumáváním nových věcí, prostředí nebo pohledů na svět. Znamená to vymýšlet originální řešení každodenních problémů a zkoušet nové způsoby, jak něco udělat. Vnitřní motivace je klíčem k této vlastnosti – chceme zaplnit mezery v našem poznání. Ale proč zvídavost vůbec existuje?
Zvídavé jsou i včely
Zvídavost pravděpodobně vznikla během evoluce, kdy bylo důležité prozkoumávat své okolí pro přežití. A tato vlastnost není výhradně lidská – zvídavost najdeme i u včel nebo obyčejných housenek. Každý živočich se musí zajímat o své prostředí, aby přežil, a právě zvídavost mu v tom pomáhá. Existuje však více druhů zvídavosti, které stojí za zmínku.
Druhy zvídavosti
Zvídavost můžeme rozdělit na dlouhodobou (rysovou) a krátkodobou (stavovou). Dlouhodobě zvídavý člověk je zvědavý za všech okolností, zatímco krátkodobá zvídavost se objevuje v konkrétních situacích. Další dělení zahrnuje epistemickou zvídavost (hlad po informacích) a percepční zvídavost (touha po nových vjemech a pocitech). Existuje také aktivní (radostná) zvídavost, která je pozitivní, a deprivační zvídavost, která nás nutí hledat odpovědi na klíčové otázky, často bez odpočinku. A nesmíme zapomenout na sociální zvídavost, tedy zájem o lidi a sociální interakce.
Kde leží hranice mezi zvídavostí a zájmem? Tyto dvě vlastnosti se často překrývají, což může být matoucí. Obecně platí, že čím větší máme o něco zájem, tím více jsme zvídaví. Ale zvídavost se definuje jako touha po vědomostech, které nemají okamžitý účel. Jakmile se začneme zajímat o něco z praktických důvodů nebo za účelem získání odměny, už to není čistá zvídavost.
Zvídavé děti a dospělí se zájmem
V tomhle ohledu se děti a dospělí liší. Děti jsou přirozeně zvídavé a rády objevují svět kolem sebe jen tak, pro radost z poznávání. Tato dětská zvídavost je téměř nekonečná, široká a nediferencovaná, ale s věkem a školní docházkou často slábne. U dospělých se zvídavost mění – je zaměřena spíše na konkrétní zájmy. Dospělí tak často zaměřují svou pozornost na praktické a efektivní využití získaných informací.
Proč podporovat zvídavost
Podpora zvídavosti je zásadní, protože zvídaví lidé jsou podle studií obecně spokojenější a mají lepší životní pohodu (Kashdan and Steger 2007). Zvídavost také podporuje kreativitu (Schutte and Malouff 2019) a schopnost pracovat s chybami (Jirout and Klahr 2012), což jsou klíčové dovednosti pro 21. století. Zvídaví jedinci dosahují lepších výsledků ve škole (Shah et al. 2018) a mají lepší fyzické zdraví (Veenhoven 2008). Navíc je zvídavost spojena s nižším výskytem úzkostí a strachu (Kashdan et al. 2018). Podpora zvídavosti tedy může výrazně zlepšit kvalitu života.
