Fakulta sociálních věd vybudovala v Jinonicích jeden z nejmodernějších univerzitních areálů

Co vás vedlo k obnově univerzitního areálu v Jinonicích a dostavbě nové knihovny?

V Jinonicích sídlí Fakulta sociálních věd už od roku 2001 a vždy byla součástí areálu, který patřil Univerzitě Karlově a spravoval ho rektorát. Společně s námi tady byla Fakulta humanitních studií a také několik kateder Filozofické fakulty. Postupem času došlo k potřebě všech tří fakult k prostorové expanzi. Fakulta humanitních studií se přestěhovala do Tróje do renovovaného objektu v prostorách kolejí 17. listopadu. A od rektorátu jsme dostali jinonický areál do správy. Obnovu areálu se nám podařilo financovat z operačního programu EU. Rekonstrukce trvala posledních pět let, kolaudace proběhla před Vánocemi, takže před koncem loňského roku jsme areál kompletně otevřeli studentům a veřejnosti. 

Měli studenti a zaměstnanci fakulty možnost rozhodovat, jak jejich studijní a pracovní zázemí bude vypadat? 

Tam, kde participace možná byla, se zaměstnanci i studenti fakulty účastnit mohli, zejména prostřednictvím Akademického senátu fakulty. Zajímavostí je, že fakultní areál v Jinonicích je součástí jinonického sídliště, které navrhoval již zesnulý architekt Karel Prager. Bylo proto nutné o realizaci areálu jednat s jeho dědici, kteří museli myšlenku dostavby a rekonstrukce schválit. Hlavní architektkou se stala  Miroslava Tylšová a na výtvarné koncepci se podílel i známý architekt David Vávra. 

Jak se projekt areálu popasoval s požadavky na využití nejnovějších technologií ve výuce? A najdou tam studenti také místa vhodná pro relaxaci a nerušené samostudium?

Veškeré prostory jsou koncipovány tak, aby ze všech seminárních i výukových místností bylo možné provádět videohovory. Pak jsou tam klasické pomůcky jako různé tabule, flipcharty a další. Ve všech místnostech bez výjimky je také možné promítat jakékoli audiovizuální materiály. 

Byl nový areál navrhován v souladu se současnými požadavky na udržitelnost a také s ohledem na okolní zástavbu a jeho sociokulturní dopad?

Koncepce budovy vznikla ještě před válkou na Ukrajině, tedy ještě před zdražováním energií, ale přesto máme vysoko hodnocený průkaz energetické náročnosti stupně B. Máme tepelná čerpadla, vytápět můžeme jak plynem, tak elektřinou. Instalovat budeme fotovoltaickou elektrárnu na střechu budovy, v areálu jsou části střech pokryté zelení. Postupně doplňujeme i zeleň kolem celého areálu. 

Pro studenty jsme vybudovali spoustu vybavení, které tu chybělo. Jde hlavně o knihovnu, která je moderní, reprezentativní a jako fakulta jsme takový prostor nikdy neměli. Knihovna bývala rozdrobená po našich dalších budovách. Nabízí jak denní studovny, tak nově i noční studovnu. Kromě toho jsou po celém areálu vybudovaná sezení pro odpočinkový režim mezi přednáškami. 

Akademici mají v novém areálu k dispozici vlastní jednací místnosti, prostorné kanceláře maximálně pro dvě osoby. Co se týká studentů, v knihovně jsou samostudovny s uzavíratelnými prosklenými kójemi, kam je možné se zavřít a věnovat se studiu. Za několik měsíců provozu jsme zjistili, že tam studenti málokdy sedí sami, bývají tam alespoň po dvou. Dokoupili jsme tedy židle a vytvořili tam pracovní dvojmísta. Kromě toho jsou v knihovně k dispozici čtyři kolektivní studovny, které pojmou šest až osm lidí najednou. Dále máme dvě veliké místnosti, z nichž každá pojme asi 20 lidí. Ty jsou k dispozici primárně studentům. Jedna z nich má noční režim a samostatný vchod a studenti tam mohou zůstat i večer po 19. hodině. Knihy mohou půjčovat i vracet pomocí automatizovaného systému, nepotřebují k tomu obsluhu. Mohou si knížky sami naskenovat a stejně tak je mohou sami vrátit zpátky, Snažili jsme se, aby provoz knihovny byl maximálně automatizovaný, a tím pádem flexibilní. 

Areál je obklopen krásnou přírodou a otevřenými venkovními  plochami. Nabízí nový projekt také zázemí pro pobyt venku, případně podporu fyzické aktivity, sportovní vyžití?

S tím se nepočítalo. Areál je umístěn na kraji moderního sídliště. V sezoně budeme doplňovat venkovní sezení, lavičky, stoly jako možnosti studia na čerstvém vzduchu. Sportoviště tu nemáme. Pokud bychom měli možnost, rádi bychom spíše nějakým způsobem zajistili ubytování pro studenty, protože máme mnoho zahraničních studentů a narážíme na nedostatečnou kapacitu kolejí a menz. 

Jaké bude propojení nového areálu se zbytkem univerzity a jaké výhody a výzvy toto spojení přináší?

Historicky tu sídlí tři instituty. Jedná se o Institut mezinárodních, sociologických a politologických studií. Areál se zvětšil o část, kterou opustila Fakulta humanitních studií, ale i o přístavbu, takže jsme volné prostory nabídli i dvěma zbývajícím institutům, které sídlí v centru – v Opletalově ulici je to Institut ekonomických studií a na Smetanově nábřeží v Hollaru sídlí Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Oba instituty teď v Jinonicích zajišťují výuku svých větších kurzů, zejména pro bakalářské cykly, na které nemají ve svých historických budovách v centru dostatek prostoru. Během příštího roku budeme rekonstruovat poslední část areálu. Plánujeme sem přestěhovat děkanát, který je momentálně také na Hollaru.

Zmínil jste, že součástí jinonického areálu je i zbrusu nová knihovna. Co vše návštěvníkům nabízí?

Jedná se o odbornou univerzitní knihovnu zaměřenou na společenské vědy. Ze statistik víme, že ji využívají hlavně naši studenti, ale do značné míry i studenti z Filozofické fakulty nebo z Fakulty humanitních studií. Knihovna je výborně vybavená i pro studenty s hendikepem – pro slabozraké, nedoslýchavé a s dalšími typy znevýhodnění. Disponuje různými druhy digitálních lup, skenerů a dalších věcí, které mohou významně pomoci studentům se speciálními potřebami. 

Bude součástí areálu v Jinonicích i restaurace nebo jiné stravovací zařízení? 

Součástí budovy je i občerstvení, máme tam kavárnu i automaty. Areál je tedy dobře vybaven k celodennímu pobytu. Kavárna bude zajišťovat i hotová jídla z Kolejí a menz Univerzity Karlovy. V docházkové vzdálenosti se nachází celý areál bývalé Waltrovky, kde je řada kaváren, restaurací a dalších obchodů. 

Inspirovali jste se při navrhování nového fakultního prostoru u zahraničních univerzit? 

Architekti čerpali zejména z britského prostředí, v návrhu jsou patrné odkazy na galerie v Londýně, jedno konkrétní místo ale inspirací nebylo. Má to celou řadu zajímavých aspektů. Například ten, že knihovna je celá prosklená. Má předsazené opláštění zlatou barvou, které chladí budovu. Kdyby byla skleněná, tak by měla tendenci se přehřívat, respektive by bylo drahé ji chladit. Zejména kvůli tomu má venkovní plášť, který může připomínat Institut arabského světa v Paříži a další budovy světové architektury. 

Co si od nového prostoru slibujete a máte s areálem ještě další plány?

Musíme ještě dokončit rekonstrukci zbývajících částí, které jsme dostali do správy od rektorátu nedávno a kam se bude stěhovat děkanát. Jedna z částí je v přilehlé budově v protější ulici, tam bude sídlit studijní a zahraniční oddělení, servisní středisko pro studenty. A v neposlední řadě je od Dopravního podniku slíbeno vybudování vlastního výtahu z metra, který by měl ústit přímo před vchodem do fakulty. 

Jaké jsou zpětné vazby vašich kolegů a studentů? 

Od kolegů, kteří ještě pamatují starý areál, i od studentů chodí pozitivní reakce. Architekti odmítli utvořit jeden blok kanceláří a jeden blok výukový, takže je to promíchané. Seminární místnosti a kanceláře jsou rozprostřené po celém areálu a organicky propojené. Celý komplex budov je velmi rozsáhlý s maximální kapacitou pro čtyři tisíce lidí. Areál působí vzdušně, řada stěn je skleněných, prosvětlených, což je výrazný posun kupředu. 

PhDr. David Emler, Ph.D. 

Působí jako proděkan pro rozvoj na Fakultě sociálních věd UK. Kmenově je zaměstnán jako odborný asistent na Katedře německých a rakouských studií Institutu mezinárodních studií. Je držitelem doktorského titulu (cotutelle) v oboru soudobých dějin a politologie na Univerzitě Karlově a pařížské univerzitě Nanterre La Défense. Ve svém výzkumu a výuce se zaměřuje na historiografii, kolektivní paměť, soudobé francouzské dějiny a politiku, francouzsko-německé vztahy a kulturní dějiny střední Evropy. V minulosti byl také několik let předsedou Akademického senátu FSV UK a předsedou Rady Kolejí a menz UK.