Naroubovat odolnost na matematiku je leckdy obtížné

Jak vzpomínáš na svou školní docházku? Bavila tě škola, jaké jsou tvé první vzpomínky na ni?

Na školu mám dobré vzpomínky. Díky přirozenému talentu jsem jí proplouval bez větších problémů. Na některé učitele vzpomínám rád, nemám s žádným nějakou vyloženě špatnou zkušenost.  Tenkrát jsem ještě netušil, že jednou budu také učitel. 

Čím tě zaujali ti učitelé, na které dodnes rád vzpomínáš?

Nejvíc na mě působili ti, kteří byli přirození, bezprostřední a na nic nehráli. Na rovinu nám dětem říkali, jak se věci mají, a nevymlouvali se na nic jiného. Třeba moje třídní učitelka na Gymnáziu Zborovská, která vždy brala vše s nadhledem.

Jak ses dostal k rozhodnutí stát se průvodcem ve ScioŠkole? V tvém medailonu jsem se dočetl, že se to odehrálo během covidu, že chtěl přispět k tomu, aby při případné příští pandemii větší část společnosti věděla, co je to exponenciální růst…

Bylo to za koronaviru. Předtím jsem dlouho překládal z angličtiny softwarové texty, ale přemýšlel jsem nad změnou kariéry. Mám vystudovanou jadernou fyziku, ale v oboru jsem pracoval jen necelý rok a přešel k překládání, protože to bylo flexibilnější. Krátce předtím změnou kariéry prošla manželka a byla s tím náramně spokojená.  V určitou chvíli mě tedy napadlo nabídnout se do ScioŠkoly, kam chodil můj syn, jestli by nepotřebovali někoho na výuku matematiky. Věděl jsem, že se tam učitelé dost často střídají. Absolvoval jsem pohovor a vybrali si mě.

Bylo to rozhodnutí, které v tobě zrálo delší dobu, nebo to přišlo náhle?

Občas jsem měl myšlenky o tom, že bych mohl nejen svým dětem vysvětlovat nějaké věci. Pak se najednou naskytla příležitost, tak jsem si řekl, že do toho půjdu a vyzkouším, jestli to bude fungovat nebo ne. A brzy jsem zjistil, že mi to funguje. 

Jak ses na roli průvodce připravoval?

Snažil jsem se nastudovat si různé online nástroje a vymýšlet, co budu moci dětem nabídnout. Mojí nejsilnější stránkou vždy byly tvrdé vědy – matematika, fyzika a práce s počítačem. Hledal jsem možnosti a cesty, jak různá témata sdělovat celé třídě, což se mi ze začátku ne vždy dařilo.

S jakými očekáváními jsi šel do role průvodce? Dál se dnes s odstupem říci, jestli se naplnila?

Neměl jsem žádná velká očekávání, chtěl jsem to především zkusit. Chtěl jsem, aby mě to ve škole bavilo, aby se na mě děti obracely, důvěřovaly mi, nebály se mě. To se mi docela povedlo.

„Obsahově si hodinu vždy připravím, ale jak pokrýt všechny póly dětí, které mám ve třídě – od rakeťáků až po ty pomalejší, to už je mnohdy náročné.  Sám teď vidím, jak učení s dobrým plánem vede k mnohem lepším výsledkům.„

Jaké byly první chvíle ve škole? Co tě nejvíc překvapilo?

První týdny byly docela hektické, bylo nás v týmu více nových včetně vedení školy. Šli jsme do toho dost po hlavě, a vydávali ze sebe maximum – samozřejmě ale tak abychom hned nevyhořeli. Překvapilo mě, jak pozitivně mě děti od začátku přijaly. Dobře zafungovala i důslednost, se kterou k věcem přistupoval ředitel Lukáš, co nastoupil pár měsíců po mně. Zprvu mi to někdy přišlo až moc, ale zpětně vidím, že to bylo přesně to, co bylo potřeba. 

Jak se ti ve škole daří propojovat exaktní vědy jako jsou matematika nebo fyzika s hodnotovými tématy, na kterých dost stojí jednotlivé ScioCíle?

Určitě je to velká výzva, tvrdé vědy se na tyto cíle neaplikují úplně hladce. Naroubovat na matematiku odolnost, nebo dobré vztahy je leckdy docela obtížné. Dobře ale můžeme pracovat s cíli, které se týkají učení – aby děti dobře vnímaly, proč se něco učí, jaký to má smysl, kde co využijí. V Doplňkovém pedagogickém studiu od ScioEdu, kterým právě procházím, teď mám dělat přípravy, ve kterých si vždy stanovuju cíle hodiny. Používám třeba moc rád reálné příklady ze skutečného světa, mnoho jich je v knize Matematika a svet okolo nás od Zbyňka Kubáčka. Z ní jsem třeba žákům jednou popisoval příběh o tom, jak během 2. světové války zachraňovali piloty ze spadlého letadla. Když letadlo spadlo, uvolnila se klec s holubicí, která vyletěla a několik hodin letěla. Holubář viděl, odkud přiletěla a poté rýsovali do plánu, odkud mohla holubice vyletět, počítali s místními mořskými proudy a podle toho všeho zjistili, kde mají piloty hledat a našli je.

Zmínil jsi, že právě procházíš kurzem doplňkového pedagogického studia, který se jmenuje Pedagogické maximum. Kdy jsi do něj vstoupil, po jak dlouhé době na škole to bylo?

Teď jsem ve ScioŠkole pátým rokem, do kurzu jsem vstoupil po čtyřech a půl letech v roli průvodce. Vnímal jsem, že v pedagogických základech mám mezery. Tento program je určený pro lidi, kteří už mají vystudovanou vysokou školu v nějakém oboru, ale chybí jim pedagogická část vzdělání. Neučíme se tedy v takovém rozsahu o předmětech, které učíme – ty už často podrobně známe – ale mnohem víc o tom, jak dané téma učit, jak pracovat s kolektivem, jak si plánovat výuku. Devadesát procent účastníků při vstupu do programu uvádělo, že se chtějí lépe připravovat na hodiny. To je i můj případ. Obsahově si hodinu vždy připravím, ale jak pokrýt všechny póly dětí, které mám ve třídě – od rakeťáků až po ty pomalejší, to už je mnohdy náročné.  Sám teď vidím, jak učení s dobrým plánem vede k mnohem lepším výsledkům. Občas jde plán samozřejmě do háje, ale je dobré ho vždycky mít.

„Hodně mi toho přinesl třeba úkol, při kterém jsme měli natočit vlastní hodinu na video a následně ji probrat s provázejícím učitelem. Viděl jsem toho najednou tolik, co člověk v hodině přehlédne nebo ani nezaznamená.“

Pomáhá ti účast v takovém programu posouvat se někam, kde jsi i přes docela dlouhou průvodcovskou zkušenost zatím nebyl?  Posouváš se díky tomu v roli průvodce dál?

Určitě, člověk se neustále posouvá. Hodně mi toho přinesl třeba úkol, při kterém jsme měli natočit vlastní hodinu na video a následně ji probrat s provázejícím učitelem. Viděl jsem toho najednou tolik, co člověk v hodině přehlédne nebo ani nezaznamená.

Třeba u jedné dívky jsem si dlouho myslel, že je tichá a moc se neprojevuje. Na videu jsem viděl, jak velkou část hodiny propovídá se spolužačkou, přitom ale šeptá a je otočená směrem ode mě.

V programu jsou průvodci ze ScioŠkol i učitelé mimo ně?

Většina jich je dokonce mimo ScioŠkoly. Je to určitě inspirativní slyšet, jak pracují kolegové i na dalších školách. V rámci praktické části musíme navštívit i jiné školy a vzájemně sledovat své hodiny. Byl jsem takhle na škole za Jesenicí, která byla architektonicky i vybavením školy moc zajímavá. 

Jaké jsou tvé cíle s žáky pro tento školní rok? Na co by ses s nimi chtěl nejvíc zaměřit? Na co sám u sebe?

Budeme se hodně věnovat přípravám na přijímačky. Někteří se do ní pouští už teď od září, někteří se do toho pouští až později.  U sebe bych rád chtěl o dost systematičtěji pracovat se zaznamenáváním všeho. Začal jsem si teď zanášet vše do Notion a přijde mi, že to bude dobrý nástroj. Chci mít všechny přípravy po ruce  a zapracovat i na tom, jak dělat přípravy s využitím umělé inteligence.