Data ve vzdělávání

Kim Shildkamp představuje v rozhovoru pro Lead the Change její výzkum různých typů dat a jejich vlivu na zlepšování a zpřístupňování vzdělávání, a jak tomu pomáhají její „data týmy“.

Data tým je skupina výzkumníků, ředitelů i učitelů, kteří společně analyzují problémy v dané škole, hledají potencionální příčiny problémů a ověřují je na základě dostupných dat. Ty jsou sama o sobě nepoužitelná, pokud je uživatel neumí ověřit  a nedokáže je interpretovat tak, aby z nich vznikla informace. Pokud se informace zasadí správně do kontextu školy, vzniká z ní znalost, která může být přetvořena až na konkrétní akci. Zde musí být data zkombinovaná s pedagogickou odborností a zkušeností, protože data mohou odhalit problém a jeho příčinu, neříkají ale učitelům, co konkrétně mají dělat (jak je potřeba změnit výuku, přeskupit žáky, změnit materiály apod.).

Shildkamp věří, že právě používání dat ve školách může vést ke zlepšení vzdělávání. Změny, které jsou prováděny bez analýzy dat, mohou být neefektivní. Škola například nakoupí drahé propracované materiály, aby zlepšila výsledky žáků v daném předmětu, ti ale v učivu zaostávají kvůli způsobu výuky. Učitelé přitom při přípravě změn mají využívat jak formální, systematicky sbíraná data a data z profesionálních výzkumů, tak také neformální data, která získávají při každé interakci se studenty.

Vzdělávání učitelů v používání dat je nezbytný všude na světě. Sběr dat se ale mezi státy liší, a to většinou podle toho, komu se škola za výsledky zodpovídá. V Nizozemí, kde školy podléhají vládní instituci, měří zejména akademické výsledky, tj. znalosti žáků, ve Švédsku, kde se odpovídají také obecním a městským zastupitelstvům, si všímají i sociálních dopadů a celkové spokojenosti žáků.

Datovou gramotnost (schopnost sbírat, zpracovávat a interpretovat data) potřebují i studenti, kteří by podle Shildkamp měli převzít odpovědnost za své vzdělávání a být podpořeni v tom, aby si sami stanovili své vzdělávací cíle a cesty, které k nim povedou. Na základě měřitelných dat by pak měli zjistit, zda se svým cílům blíží nebo co musí změnit.

Pokud se s pomocí vhodné práce s daty dokáže odhalit pravá příčina problémů škol, může to napomoci vhodné a účinné změně. Shildkamp ale varuje před špatnou interpretací nebo špatným sběrem dat stejně jako před jejich zneužitím – data ukazující už u malých dětí malou šanci dostat se na univerzity mají sloužit k pomoci těmto žákům, ne k jejich brzkému odklonu z hlavního vzdělávacího proudu. (zdroj)