Model převrácených tříd? Americké univerzity ho praktikují čím dále častěji

Když profesor astronomie Michael Faison vyučoval na Univerzitě Yale svůj předmět „Planety a hvězdy“ na jaře minulého roku, frustrovalo ho, jak malý zájem jeho studenti o látku projevovali. Jedna třetina studentů podle něj dávala pozor, zapisovala si poznámky a zapojovala se do diskuzí, ovšem dvě zbylé třetiny studentů se na hodinu jen zřídka dostavily. A pokud již na hodině studenti přítomní byli, pak se více věnovali svým počítačům nebo chytrým telefonům.

Svou výuku se proto Faison rozhodl další semestr změnit a využil konceptu tzv. převrácené třídy. Co to obnáší? Studenti mají za úkol si látku prostudovat sami doma a ve vyučovací hodině se s učitelem věnují diskuzi o problému a řešení ukázkových příkladů. Znamená to, že jejich přístup musí být daleko aktivnější, zároveň si ale z výuky odnesou více.

Faison není jediným, kdo se pro využití tzv. převrácených tříd rozhodl. Svědčí o tom rostoucí počet předmětů s konceptem převrácené třídy, které se na Univerzitě Yale vyučují. Tento trend je obecně možné pozorovat i na dalších amerických univerzitách a středních školách.

Studenti mají za úkol si látku prostudovat sami doma a ve vyučovací hodině se s učitelem věnují diskuzi o problému a řešení ukázkových příkladů.

Sám Faison přiznává, že takový způsob výuky vyžaduje daleko více práce, než kolik věnoval vyučování předtím. Obsah hodiny nahrává na video, poté ještě připravuje otázky k diskuzi do vyučovací hodiny. I tak se ale práce dle jeho slov vyplatí.

Zpětná vazba od jeho studentů je pozitivní a jejich výsledky jsou v porovnání s minulými studenty také lepší. V tom by ovšem mohla hrát roli i selekce, jelikož po změně vyučovací metody se na předmět přihlašují ve většině případů ti studenti, kteří jsou na takový přístup připravení a naladění.

Domníváte se, že by princip převrácené třídy mohl být hojně užíván i u nás? Jedná se o koncept, který se více hodí na základní stupně škol nebo do vyššího vzdělávání?