Mladí a nadaní

Národními srovnávacími zkouškami od Scio každoročně projde přes 20 tisíc zájemců o vysokoškolské studium. Testy nahrazují přijímací zkoušky na desítkách českých a slovenských vysokých škol. U jedněch zkoušek se tak potkávají zájemci o studium práv, strojního inženýrství, psychologie či architektury. Nejvíce studentů píše test Obecných studijních předpokladů, který testuje verbální a kvantitativní dovednosti budoucích vysokoškoláků. Dle požadavků jednotlivých fakult ale musejí studenti absolvovat i další zkoušky – například z Matematiky, Základů společenských věd, Biologie nebo Angličtiny.

Konkurence mezi zájemci o vysoké školy je velká. I když je v současnosti zájemců o VŠ díky slabším populačním ročníkům výrazně méně než před 10 lety, na řadu škol je přijetí velmi obtížné. Na Právnickou fakultu v Praze je například přijato pouze 27 % zájemců. Brněnská Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity přijala letos 51 %. Scio každoročně oceňuje tři nejlepší studenty z každého kraje za jejich výborné výkony a jako motivaci do dalšího studia.

Nejlepšího výsledků z 21 034 účastníků v celém Česku dosáhl Vojtěch Voráček z Jihočeského kraje. „Chystám se jít studovat Otevřenou informatiku na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Fakulta naštěstí nevyžaduje řádné znalosti programování, takže je to skvělá volba pro lidi jako jsem já, které ve škole programovat nenaučili“, okomentoval Vojtěch své budoucí studijní směřování.

Informatiku se chystá studovat také Matyáš Černý z Karlovarského kraje. „Celý život jsem se o obor zajímal, navíc je to recept na dokonalou kariéru. Do NSZ jsem šel naslepo a díky nim jsem se přijímaček nemusel účastnit. Zvlášť bych se na ně ale nepřipravoval, stačilo by mi to, co jsem se naučil k maturitě.“ Na Právnickou fakultu UK míří Miroslav Řehounek z Moravskoslezského kraje. „Mou představu sice nelze nazývat konkrétní, ale rád bych se specializoval v oblasti práva a informačních technologií.“

A jak si představují vysokoškolské studium? „Jsem poměrně zvědav, zda jsou některé stereotypy o vysokoškolském studiu a životě pravdivé, ale snažím se od něj nic nečekat a nechat se (ne)příjemně překvapit,“ říká Řehounek. Matyáš Černý by si ideální vysokou školu představoval „jako propojenou komunitu dobrých lidí, kteří bez zbytečné byrokracie společně objevují nové věci.“ Podobně by si studium představoval i Vojtěch Voráček. „Každá škola by měla učit studenty přemýšlet, řešit problémy, schopnosti pochopit souvislost mezi teorií a praxí, dále také individuální přístup a úplně nejradši bych byl za školu hrou, i přes to, že se jedná o vysokou školu.“