S čítankou ve škole nebo bez? Názory pedagogů se různí

Pedagogický slovník definuje čítanky jako „specifický druh učebnic obsahující ukázky z uměleckých nebo odborných textů“. Takové texty by se žáci měli naučit interpretovat, což v dnešní době v řadě hodin literární výchovy znamená určit alespoň druh a žánr či uspořádání textu. V tomto případě ale mluvíme jen o mechanické interpretaci.

Při rozboru literárních textů by mělo být klíčové snažit se odhalit nejen záměr autora textu, něco se dozvědět, ale též nalézt hlavní myšlenky textu, se kterými se čtenář může ztotožnit, nebo jim oponovat – v tuto chvíli je už z formy argumentace zjistitelné, zda žák textu porozuměl.

Plní čítanka svou roli?

K procvičování čtenářských dovedností slouží právě čítanky, bohužel i nad nimi se v řadě škol stahují mračna ze strany vyučujících. „Čítanky v hodinách českého jazyka a literatury nevyužívám. Kdykoliv jsem nějakou měla k dispozici, nenašla jsem vhodný text, který by odpovídal mým představám. Proto si texty pro žáky připravuji individuálně dle uvážení.“ (pedagožka, 13 let praxe, II. stupeň ZŠ)

Takové texty by se žáci měli naučit interpretovat, což v dnešní době v řadě hodin literární výchovy znamená určit alespoň druh a žánr či uspořádání textu.

Jiní pedagogové nenechají na čítankové texty dopustit. „Rámcově vzdělávací programy jsou přehlcené, potřebovala bych ve výuce více prostoru na rozbory textu. Většinou jsou čítanky doprovázeny dalšími učebnicemi i metodickými příručkami pro nás učitele, proto mě baví pracovat s úkoly a otázkami pro žáky, které už jsou k danému textu vytvořeny. Neumím si představit, že bych musela sestavovat vlastní texty.“ (pedagožka, 20 let praxe, SŠ)

Několik možností na výběr a čtenářská gramotnost v Česku

Vše prochází vývojem a nejinak je tomu u čítanek. Dnes již nemáme na výběr ze dvou čítanek, trh jich nabízí hned několik desítek, možná stovek druhů. Stále existují čítanky se zastoupením klasické i moderní literatury, s členěním podle druhů a žánrů. Některé jsou vnitřně strukturovány podle různých témat – např. budoucnost, vlastenectví apod.

Nelze si při pobytu ve školních třídách nevšimnout, že plynulý řečnický projev u žáků, kupříkladu na druhém stupni, je velice neobvyklý. To opět souvisí s rozvojem digitálních technologií, častou aktivitou na sociálních sítích, hraním počítačových her apod., z čehož vyplývá nesoustředění se na daný text při četbě.

Z výzkumného šetření PISA v oblasti čtenářské gramotnosti vyšlo najevo, že většina školáků má neuspokojivou úroveň dovedností, které souvisí se čtením a porozuměním textu. „Potíže jim dělá kupříkladu domýšlení informací, které nejsou v textu přímo napsané, ale mohou se z něj odvodit, stejně tak hodnocení pravdivosti sdělení,“ stojí ve zprávě České školní inspekce.

Proměna společnosti a její vliv na čítankovou četbu

Bohužel i čítanky v sobě odrážejí požadavky současné společnosti, leckdy jsou i zrcadlem toho, co dnes žáky zajímá a jaké jsou jejich schopnosti. Všeho by ale v tomto případě mělo být s mírou. „Dnešní mládež a dospívající, nazveme-li je generací Z, jsou lidé, kteří více obecně vnímají obraz a vizuální podobu. Odjakživa byly umělecké texty v čítankách doprovázeny cíleně vybranými ilustracemi, jejichž cílem bylo prohloubit estetické zážitky. S tím samozřejmě dále nezbývá než souhlasit, nicméně už jsem se setkala i s vyučujícími, kteří s texty pracují jen minimálně a větší pozornost věnují právě obrazové složce. Pak se nemůžeme divit, že žáci nedokážou u maturitních zkoušek dokončit výchozí text nebo zpracovat úkoly k přečtenému textu. Čítanky jsou skvělá pomůcka, záleží však na jejich užití ze strany učitelů.“ (ředitelka a pedagožka, 26 let praxe, II. stupeň ZŠ + SŠ)

Ani vydavatelství nezůstávají pozadu

Na dynamickou změnu reagovalo i největší učebnicové vydavatelství v Čechách Fraus, fungující od roku 1991 do současnosti. To v posledních letech přichází s učebnicemi, které vycházejí s podtitulem „nová generace“ a jsou tzv. aktualizací předešlých učebnic. Modernizace se dotýká nejen stránky grafické, ale i obsahové, kdy jednotlivé úpravy vycházejí z podnětů a požadavků učitelů.

Tato obměna se dotkla i čítanek, kde si například může vyučující vybrat z více textů k danému tématu, jsou zde definice literárních pojmů, medailonky autorů. Rozšiřování čtenářské gramotnosti by měly napomáhat otázky a úkoly trojí úrovně – ty, které jsou v úzké návaznosti na dané úryvky, ty, kde žák hledá širší souvislosti, a ty, kde dochází k orientaci na mezipředmětové vztahy. „S učebnicemi včetně čítanky Fraus pracuji již několik let, při přechodu na „novou generaci“ jsem nepocítila žádné velké změny, občas stejně sáhnu po textech ze starých učebnic, či vlastních, protože mi některé přijdou na interpretaci krátké.“ (pedagožka, 8 let praxe, II. stupeň ZŠ)

Z výzkumného šetření PISA v oblasti čtenářské gramotnosti vyšlo najevo, že většina školáků má neuspokojivou úroveň dovedností, které souvisí se čtením a porozuměním textu.

Posledních pár let stoupá v oblibě u učitelů vydavatelství Taktik se svými „hravými“ učebnicemi, kam řadí právě moderní učebnice, pracovní sešity apod. Není to tak dávno, co v této edici vyšly právě i čítanky. „Hravou čítanku jsem vyzkoušela s dětmi na prvním stupni, hravou literaturu pak s žáky na stupni druhém. Našla jsem zde řadu úloh pro práci s textem, děti moc baví barevné ilustrace, které určitě podpoří fantazii. Nicméně je nutno podotknout, že pětiřádkový text je pro interpretaci opravdu hodně málo. Na prvním stupni s tím lze ještě nějak občas pracovat, bohužel na druhém stupni mají žáci leckdy problém určit i žánr z tak krátké ukázky. Raději si ukázky volím sama, i přesto, že je příprava mnohem náročnější.“ (pedagožka, 13 let praxe, ZŠ)

Na co hledět při volbě textu

Co se týče adekvátnosti literárních textů, vyučující musí v prvé řadě brát v potaz věk žáků a čtenářskou vyspělost třídy. Mnoho ukázek ve starších verzích čítanek je na první pohled nezajímavých, občas i obtížných na porozumění, protože se jedná o vybrané ukázky starší literatury. Pak je jasné, že žákům jsou texty cizí, nebaví je a zvyšuje se nechuť ke čtení.

Je dobré, aby vyučující zařazoval i texty aktuálnější (u mládeže bodují příběhové prózy s dětským nebo dospívajícím hrdinou), sledoval vycházející knihy v oblasti literatury pro děti a young adult literatury, žáky s nimi seznámil a nelpěl jen na memorování autor–dílo.

Určitě je pro každého pedagoga méně obtížné zvolit pro žáky lehký text a být brzy hotov. Bohužel, jak již bylo zmíněno, v mezinárodních výzkumech PISA se ČR umisťuje pod průměrem zemí OECD a maturity z českého jazyka též pro řadu studentů nekončí šťastně.

Přesný návod, jaké texty a čítanky zvolit, aby se žáci naučili pracovat s textem, kriticky smýšlet a hodnotit, bohužel není. „Každý učitel by si měl čtenářské dovednosti a zájmy vyhodnotit u příslušné třídy, kde učí, a užít takové metody, aby docházelo nejen k oživení hodin literatury, ale i k efektivnější práci s texty. Neomezit se jen na krátké ukázky a obrázky (ať už s použitím čítanek, nebo vlastních zdrojů), ale přes vhodné texty a úkoly je motivovat ke čtení.“ (pedagožka, 31 let praxe, ZŠ)