Jak napsat kvalitní esej? A zvlášť když vás tlačí termín

Zdánlivě banální úkoly bývají někdy pořádně zapeklité. Třeba napsat esej. Pedagogové, kteří se pravidelně prokousávají desítkami nebo i stovkami takových prací, by mohli vyprávět, na jaké hrůzy občas narazí. Tohle je návod nejen pro studenty, jak se se ctí popasovat s tímto písemným úkolem, ale i pro pedagogy, kteří chtějí dát svým studentům návod, jak na to.

Odkud začít při psaní eseje? Pokud nemáte jasně dané téma, vymyslet to správné bývá často nejhorší část celého tvůrčího procesu. Ideální je přemýšlet o tématu už během semestru. Pokud se ale deadline už neúprosně blíží a nápad nepřichází, je dobré začít u sylabu předmětu, při té příležitosti si projít témata jednotlivých hodin a vybrat okruh, který je vám nejbližší a něco o něm už víte. Ideální je takový, u kterého máte poznámky z hodin a další studijní materiály k dispozici. Hotové podklady celou práci usnadní. Téma by nemělo být moc široké a zároveň je třeba pamatovat na zadaný rozsah.

Literatura

V sylabu obvykle najdete i seznam doporučené literatury. Většinou je žádoucí v eseji uvést právě doporučenou a povinnou četbu. Přehledová literatura je také dobrý odrazový můstek, se kterým byste esej měli otevřít a postupně se dopracovat ke konkrétnějším problémům. Rešerši další literatury provádějte pomocí klíčových slov vybraného tématu. Nemusíte hledat jen v knihovně, využijte i online výzkumné databáze, jako je Google Scholar, Sage Journals, Research Gate a další, ke kterým se většinou dostanete díky přihlašovacím údajům své univerzity.

Rešerše

Knihy nemusíte rozhodně číst celé. Stačí vždy projít rejstřík, kde zjistíte, jestli právě daná kniha nabízí informace, které potřebujete. U odborných článků vám většinou napoví abstrakt. Nemusíte kvůli tomu ani do knihovny. Google Books nabízí online náhledy knih, kde jejich část můžete snadno prolistovat. Univerzitní knihovny pak dávají rejstřík k nahlédnutí. K eseji použijte všechny materiály, které máte k dispozici – zápisky z hodin, výpisky z povinné četby, prezentace či poznámky od spolužáků. Všechny materiály si pečlivě projděte a vyznačte si části, které se hodí k vašemu tématu. Díky tomu už budete mít podstatnou část textu připravenou ke zpracování.

Rozdělte si práci

Napsat tisíce slov může být z počátku děsivý úkol. Práci si proto rozložte na menší části, díky kterým dáte práci strukturu a zároveň pak nemusíte používat zbytečná vycpávková slova jen kvůli naplnění zadaného rozsahu. Myslete přitom na formální požadavky a témata, kterým se chcete v eseji věnovat. Každé části přiřaďte předběžný rozsah. Nezapomeňte na úvod a závěr. Části textu rozdělujte odpovídajícími podnadpisy podle tematických okruhů.

Zdrojování

Nezapomeňte, že každá práce musí mít dostatečný počet zdrojů. Zdroje jednotlivých informací si označujte už při psaní. Ušetříte si tím zbytečné hledání na konci, kdy už si pravděpodobně ani nevzpomenete, ze kterého zdroje jste danou myšlenku čerpali. U každého zdroje si také rovnou zpracujte celou referenci, kterou musíte uvést i na konci textu v přehledu literatury. Citace nemusíte psát ručně. Práci za vás udělá i automatický generátor citací, například Citace.com. Pohlídejte si, abyste dodržovali odpovídající citační normu podle požadavků kurzu. A nezapomeňte, že seznam literatury se nepočítá do rozsahu práce.

Formátování

Na konec nezapomeňte, že po otevření dokumentu vyučující první vidí formátování. Dokument upravte tak, aby na první pohled působil jako pečlivě odvedená akademická práce. Použijte odpovídající font i číslování nadpisů a podnadpisů. Nezapomeňte zkontrolovat překlepy a zarovnat text do bloku. Na konci vždy uveďte seznam použité literatury. Odstraňte zbytečné mezery a entrování, což může celý soubor nepěkně rozházet. Zkontrolujte, jestli esej obsahuje všechny požadované formální náležitosti dle zadání.

Související články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button