Začátek školního roku tady nikdo moc neprožívá

V australských školách je první školní den ještě daleko a do nových ročníků děti nastoupí až začátkem příštího roku po hlavních šestitýdenních letních prázdninách. A nákupní šílenství tak, jak jej známe z českých obchodů, které už v půlce prázdnin začnou ve svých letácích – k velké radosti dětí – inzerovat své „back to school“?  Nic takového. S malým předstihem (v prosinci) se budou pouze řešit objednávky pomůcek na další školní rok. Rodičů se to však netýká, protože vše za ně obstará škola.  Děti na základních školách nemají žádné učebnice a balíček potřebných věcí k výuce  (sešity, pastelky, tužky, gumy, lepidla…) si škola objednává jednotně pro každou třídu a veškeré materiály tam i celoročně zůstávají. Děti si domů nosí jen desky s logem školy, ve kterých mají čtenářský deník, knížky na procvičování čtení a informace pro rodiče. Na rodičích je tak pouze včas zaplatit školné, které zahrnuje zmínění papírnické pomůcky a další exkurze a aktivity, které jsou v daném roce pro jednotlivé třídy naplánované.

V Austrálii přitom budete jen těžko hledat klasické papírnictví. Papírnické zboží se dá běžně koupit v oddělené sekci ve velkých obchodech nebo existují specializované papírnické obchody, které spíš nabízí dárkové předměty k různým příležitostem, nikoli zboží pro běžné školní použití.

Tím, že jsou ve školách jednotné uniformy, které předepisují i stejné batohy, je opět o jednu starost méně a rodiče nemusí zkoumat, který je právě ten nejlepší a nejvhodnější pro jejich děti. Maximálně se vám může stát, že když nákup oblečení ve specializovaných obchodech (které nabízí letní a zimní šaty, mikiny, kraťasy a bundy) necháte na poslední chvíli, vystojíte si frontu nebo si na některé zboží musíte chvíli počkat, pokud už není na skladě. Vše je předepsané a jednotné proto, aby mezi dětmi nevznikaly rozdíly mezi chudšími a bohatšími rodinami, a nebyl důvod k šikaně. Na druhou stranu tyto uniformy nejsou vůbec levné a za obyčejné plátěné šaty zaplatíte až trojnásobek ceny, kterou byste dali v běžném obchodě. Dost často má každá škola svůj second hand shop, kde se dají některé kousky koupit levněji.

Takový normální den

První den školy pak není ničím výjimečný. Rodiče doprovodí své děti do prostranství školy, kde se nejdříve společně přivítají s ředitelem školy na společném setkání, kterému se v Austrálii říká „assembly“. Potom si třídní vyučující odvedou své děti do třídy. Na Australských základních školách je také běžné, že děti nezůstávají ve stejném složení třídy po celou dobu povinné školní docházky, ale každý rok se promíchají z jednotlivých ročníků nebo dokonce i mezi dvěma ročníky dohromady. Proto může být první školní den i zklamáním, když zjistí, že se se všemi svými kamarády už nebudou vídat ve třídě, ale jen o přestávce.

Ačkoliv je nástup do školy významným mezníkem v životě dětí i jejich rodičů, pro mnohé z nich první školní den představuje také vyvrcholení mnoha bezesných nocí a starostí – od výběru školy až po počáteční věk. Ve státě Viktoria musí být dětem začínajícím základní školu do 30.dubna pět let. Tím je sice stanoven jasný limit na minimální věk, ale zároveň ponechává velkou flexibilitu. Z pochopitelných důvodů to vypadá, že nikdo nechce, aby jejich dítě bylo nejmladší, a tak stále více rodičů žádá o odklad. Při nástupu do školy je potřeba vědět, jestli dítě zvládne požadavky školy (jako např. dodržování pokynů ve třídě), ale také je třeba zvážit otázku, zda dítě zvládne i požadavky své vrstevnické skupiny.

Dalším problémem tohoto trendu je, že zvyšuje současné sociální nerovnosti ve vzdělávání. Náklady na péči o děti (ve školkách a celodenních předškolních vzdělávacích centrech) jsou výrazně vyšší než náklady na vyslání dětí do místní základní školy. Z toho vyplývá, že děti v méně bohatých rodinách často chodí do školy co nejdříve.