Tradiční výuka příčinou úspěchu

Konzervativní britský think tank The Centre for Policy Studies zveřejnil studii Gabriela H. Sahlgrena věnovanou finskému vzdělávacímu systému a příčinám úspěchu finských žáků v mezinárodním šetření PISA. Autor se snaží najít vysvětlení pro úspěch finských žáků v prvním ročníku šetření PISA a možné příčiny toho, proč výsledky z let 2009 a 2012 měly sestupnou tendenci. Standardní vysvětlení zdůrazňují rovnost přístupu ke vzdělávání, reformu ze 70. let, žádné standardizované testy, málo domácích úkolů a času stráveného ve škole a systém vzdělávání učitelů. Podle Sahlgrena však tato tvrzení nejsou podepřena silnými důkazy, naopak finský vzdělávací systém byl až do 90. let silně centralizován a založen na tradičním modelu. Pro pochopení fungování finského vzdělávacího systému je třeba vycházet z historie Finska a speciálního postavení finských učitelů v období budování státnosti v 19. století a relativně pozdní industrializace Finska. Ve finských třídách donedávna převládal tradiční hierarchický model vzdělávání s ústřední postavou učitele. Vynikající výsledky PISA v roce 2000 je podle autora třeba přičítat právě tradičnímu modelu školství a jejich zhoršování pak oslabování úlohy učitele a učení vedenému žáky. „So what, if anything, can other countries learn from studying Finland’s performance trajectory? Overall, the strongest policy lesson is the danger of throwing out authority in schools, and especially getting rid of knowledge-based, teacher-dominated instruction.“ (1419)