Financování německých vysokých škol

John Morgan přináší na serveru Times Higher Education reportáž z vysokoškolského prostředí v Německu, kde v posledních deseti letech probíhá vášnivá debata o financování systému. V roce 2006 německý ústavní soud prohlásil za neústavní školský zákon zakazující poplatky za studium a sedm ze šestnácti spolkových zemí školné zavedly. V důsledku politického tlaku bylo však školné v roce 2014 opět zrušeno a příjmy z něj země školám kompenzovaly – ovšem ty školy, které fungovaly po celou dobu bez poplatků, žádné kompenzace neobdržely. Většina vzdělavatelů považuje vysoké školství za podhodnocené a chtějí diskuzi o školném znovu otevřít. Problém při jejich politickém prosazení je však v tom, že zatímco školy očekávají díky školnému vyšší příjmy, politici si představují, že školné nahradí část výdajů. Oponenti však školné vnímají jako sociálně nespravedlivou překážku v přístupu ke vzdělání, které bylo po celou německou historii chápáno jako rovnostářské. Podobně kontroverzní je také Iniciativa výjimečnosti, která byla zahájena také v roce 2006 a kromě podpory výzkumu napříč školami a vytváření partnerských sítí finančně přispívá jedenácti vybraným univerzitám, aby mohly lépe uspět na světovém výzkumném poli. Díky tomuto projektu, jehož druhá fáze má skončit v roce 2017, se skutečně změnil mezinárodní náhled na německé vysoké školství a tzv. výjimečné univerzity výrazně posílily v impaktu citovaných článků a dalších akademických parametrech. Odpůrci namítají, že iniciativa vytváří elitářské prostředí nespravedlivé vůči ostatním institucím. Německá vláda považuje projekt za cestu k lepší mezinárodní konkurenceschopnosti a uvažuje o jeho prodloužení – oproti tomu v otázce školného zůstává neutrální s tím, že zdroje financování škol jsou v kompetenci spolkových zemí. Podhodnocení vysokých škol ministryně školství odmítá a připomíná, že oproti ostatním zemím se objem prostředků na terciární vzdělávání stále zvyšuje, a to až na téměř 30 miliard eur ročně. Náklady na jednoho vysokoškoláka se v Německu pohybují okolo 17 000 dolarů, což je méně než např. v Británii (24 000 ze soukromých i veřejných zdrojů), ale je to naopak více než průměr OECD (15 000). Vláda přidávala peníze i na vytvoření nových studentských míst, aby zvýšila podíl absolventů ve společnosti, sama ministryně si však klade otázku, kam až může jejich počet stoupat. Odliv z odborného vzdělávání, které dlouhodobě vyvažuje to univerzitní, si nepřeje, protože také výrobní pracovní síla tvoří důležitou součást německé ekonomiky. Německé vysoké školství tak stojí před otázkou, zda chce držet tradiční rovnostářské pojetí, nebo zda prohloubí vertikální diferenciaci škol a upraví podle toho systém financování. (1568)

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Close
Close