Proměna singapurského vzdělávacího systému

Singapurský vzdělávací systém dostal ve zprávě OECD z minulého roku označení „nejlepší vzdělávací systém“, přesto vláda celý koncept postupně mění tak, aby byl pro rozvoj dětí co nejvyváženější, informuje server ABC. Zdejší děti vykazují dlouhodobě nejlepší výsledky v mezinárodním srovnávání, zřejmě i v důsledku faktu, že jejich rodiče je již od útlého věku berou spíše do vzdělávacích kurzů než na hřiště. Podobně jako v dalších asijských zemích je tu znát důraz na zvládnutí rutinního přístupu a diktátu neustálého testování. Děti již v pěti letech navštěvují kroužky např. mentálního cvičení, protože rodiče chtějí využít velkého rozvoje mozku v tomto období. Díky houževnatému přístupu se během posledních padesáti let proměnila bývalá britská kolonie ze země s málo kvalifikovanou pracovní silou v rozvinutou ekonomiku, kde má více než polovina pracujících vysokoškolský titul. Důraz na vzdělání je patrný i na ulicích, které zdobí nabídky nejnovějších soukromých kurzů, do kterých děti zapisuje 70 % singapurských rodičů a za které utratí zhruba 150 až 250 dolarů měsíčně. Zdejší pojetí vzdělávání má však i své kritiky, kterým se nelíbí přehnaný důraz na formální výsledky. Obávají se, že systém vysává z učení všechnu zábavu a klade na žáky velkou stresovou zátěž. Slovo stres zaznívá při rozhovorech se studenty často – většina studentů skládá hlavní zkoušky dvakrát ročně a další testy každý měsíc, aby byl podrobně zmapován jejich pokrok. Během období testování pak není výjimkou, že spí pouze tři hodiny denně. Singapurská vláda se proto v posledních letech snaží o zmírnění stresového zatížení. Od roku 2012 upustila od zveřejňování seznamu nejúspěšnějších studentů v národním srovnávání, do výuky začala začleňovat venkovní aktivity jako rafting apod. a činí další kroky k zmenšení důrazu na testování. Stresové zátěže si všímá i OECD a přes skvělé výsledky singapurských žáků uvádí, že není potřeba dělat ve vzdělávacím systému kompromisy mezi studijními výsledky a celkovým psychickým zdravím dětí (za příklad vyváženého systému lze považovat ten finský). Představitelé OECD proto vítají nastolené změny a doporučují se nadále soustředit na zvídavost, kreativitu a vůdcovství. (1574)