3 otázky na ministra školství ČR a Bavorska
Text: Jiří Zelenda a Martin Drnek
Ministr Ludwig Spaenle
Každá spolková země Německa zodpovídá za tvorbu a naplňování vlastní vzdělávací politiky. Každoroční srovnávací studie pravidelně potvrzují, že Bavorsko se pyšní jedním z nejlepších vzdělávacích systémů Německa. Ptali jsme se tedy bavorského ministra školství Dr. Ludwiga Spaenle
1. Jaké jsou hlavní cíle bavorského školského systému?
„Individuální podpora a rozvoj místojednotné školy“ („Individuelle Förderung statt Einheitsschule“) – to je strategie naší vzdělávací politiky. Vzdělávání musí být zaměřeno na konkrétní dítě. Bavorský školský systém otvírá individuální cesty vzdělávání každému. Další důležité cíle bavorského školství jsou tzv. „Prvořadé cíle vzdělávání“ („Oberste Bildungsziele“), které jsou obsaženy v ústavě Svobodného státu Bavorsko (čl. 131): školy nemají předávat jen znalosti a dovednosti, ale též rozvíjet charakter. Prvořadé cíle vzdělávání jsou úcta k Bohu, respekt k náboženským přesvědčením a lidské důstojnosti, smysl pro zodpovědnost a ochota ji převzít, ochota pomáhat druhým, otevřenost všemu, co je pravé, dobré a krásné, a smysl pro odpovědnost vůči přírodě a životnímu prostředí. Vzdělávání probíhá v duchu demokracie.
2. Co v Bavorsku děláte pro dosažení těchto cílů?
Bavorsko má flexibilní a mnohostranný školský systém nabízející různé vzdělávací cesty: je zde 13 typů škol s různými zaměřeními, požadavky, cíli a tempy výuky – to je široká škála nabídek, z nichž lze zvolit nejvhodnější podle individuálních potřeb každého studenta. Jedním ze základních principů bavorského školství je princip prostupnosti: poté co dítě opustí základní školu [první stupeň] a vstoupí na druhý stupeň, jeho cesta není neměnná. Pokud se rodiče a děti pro nějakou cestu rozhodnou, vědí, že později lze vždy přejít na jiný typ školy. ZŠ v Bavorsku (1.–4. třída, odpovídá 1. stupni ZŠ v ČR) je společná pro všechny děti školního věku. Na jejím konci žáci vstupují na druhý stupeň dle jejich výběru: Mittelschule (obecná, odborně zaměřená škola bez navazujícího studia vysoké školy), Realschule (odborně zaměřená střední škola), anebo Gymnasium (škola připravující na vysokou školu). Dítě může změnit typ školy, pokud tomu odpovídají jeho studijní výsledky. Každé osvědčení o ukončení školy otvírá dveře novým akademickým cestám. Pedagogičtí pracovníci ZŠ i SŠ, učitelé základních škol na školách středních (fungují jako poradci v procesu přestupu mezi stupni), poradci učitelů, školní psychologové a Poradní sbor státních škol pomáhají rodičům a studentům vybrat tu nejlepší vzdělávací cestu.
3. Jak může státní škola poskytovat dostatečnou autonomii pro rozvoj jednotlivých studentů?
Motto „Stejné pro všechny“ není řešením pro budoucnost našeho školství v 21. století. Vůdčím principem bavorské vzdělávací politiky je individuální podpora a pokrok studentů. V Bavorsku podporujeme studenty individuálně různými opatřeními ve všech typech škol.
Např.: Bavorské ministerstvo školství spolu s nadací Vzdělávací úmluva Bavorska („Stiftung Bildungspakt Bayern“) iniciovalo projekt nazvaný „Flexibilní základní škola“: studenti 1. a 2. ročníku se učí dohromady ve společné třídě (tzv. „Eingangsstufe“). Mohou zde strávit 1, 2 nebo 3 roky – podle osobního rozvoje a tempa. Pak se posunou do 3. ročníku. Projekt „Flexibilní základní škola“ bere v potaz, že děti často začínají svou vzdělávací cestu z naprosto odlišných podmínek a tak i s odlišnými znalostmi, zájmy a schopnostmi. Po 3 až 5 letech základní školy [prvního stupně] přechází na již zmíněné školy druhého stupně, které nabízí různá zaměření, umožňují specifický a individuální rozvoj a podporu studentů.
Diferenciace je v bavorských třídách běžná praxe: učitelé spolu se studenty vyvíjí koncepce učení a materiály zohledňující různé vzdělávací potřeby ve třídě, takže se všechny děti mohou učit efektivně. Navíc Bavorsko zavedlo tzv. „zintenzivňující hodiny“ („Intensivierungsstunden“), během nichž si studenti procvičují, co se o hodinu dříve naučili, a mohou si vybírat, na co se chtějí zaměřit. Studenti z rodin migrantů dostávají, je-li to třeba, např. individuální hodiny němčiny. Tyto příklady ukazují, jak bavorské státní školy úspěšně podporují a posouvají individuální rozvoj studentů.
Ministr školství Marcel Chládek
1. Jaké jsou hlavní cíle českého školského vzdělávání?
Neodpověděl
2. Jakým způsobem bychom měli těchto cílů dosahovat?
Neodpověděl
3. Jak může škola zajistit dostatečnou autonomii pro individuální rozvoj dětí?
Neodpověděl