5 zajímavostí ze světa vzdělávání 9.6.

Dánsko mění systém financování vysokých škol

Dánské ministerstvo pro vědu a vzdělávání představuje transformaci současného systému financování vysokých škol, které dosud získávaly peněžní prostředky dle počtu absolventů. Nový systém má být podle ministra Lunde Larsena založen na třech kritériích – kvalita nad kvantitou, počet absolventů, kteří získají práci, a mechanismus zaručující regionalitu, tzn. aby byla produkce absolventů zaručena napříč všemi dánskými kraji.

Emoční inteligence se dá naučit

Anna Tyzack popisuje americký program zaměřený na výuku emoční inteligence. Program RULER zaznamenal velké úspěchy ve Spojených státech, kde trpí úzkostí zhruba každý pátý adolescent. Po zavedení programu školy uváděly méně šikany a lepší studijní výsledky dětí. Stát se součástí programu může učitel už po čtyřdenním školení na Yaleské univerzitě. Program doporučuje pracovat např. s „náladometrem“ i „listinou nálad“, která stanoví, jak se chtějí členové domácnosti (třídy, školy) spolu cítit.

Finské školství by mělo být inspirací pro další země

William Doyle popisuje finský vzdělávací systém, který podle něj porušil všechna pravidla vzdělávání a tím vyt

vořil špičkové školství. Namísto kontroly, soutěžení, stresu a standardizovaného testování vidí ve Finsku učitele zkoušet spíše vřelost, spolupráci a vysoce profesionální učitelské povzbuzení a hodnocení. Samotní finští učitelé také nejsou svázáni byrokratickou zátěží nebo nadměrnými nařízeními, naopak mají svobodu vzdělávání inovovat a jsou podporováni v experimentech s novými přístupy, které vedou ke zlepšení učení.

Wellbeing ve školách

Na jednání Světového summitu Inovace pro zdraví byla představena zpráva věnovaná duševnímu zdraví dětí a jejich dobrému životnímu rozpoložení. Podle té v průměru každé desáté dítě trpí pocity úzkosti a deprese. Dle zprávy by „dovednostem pro život“ měla být věnována stejná pozornost jako čtení a psaní. Zpráva obsahuje 10 bodů, na které je třeba se soustředit: 1. komunitní strategie – každá komunita by měla mít plán, jak pečovat o dobré životní rozpoložení dětí, 2. rovnost při posuzování – stejnou pozornost věnovat dětem s mentálním i fyzickým znevýhodněním, 3. univerzálnost – zdravotníci musí být školeni na pomoc v široké škále případů, 4. profesionálové – je třeba připravovat dostatečný počet odborníků, 5. škola pro wellbeing – cílem každé školy by mělo být dobré životní rozpoložení dětí, 6. měření – školy sledují wellbeing žáků, 7. kurikulum obsahující výuku dovedností pro život,  8. příprava učitelů – učitelé by měli sledovat a podporovat dobré rozpoložení žáků, 9. využití mobilních zařízení, 10. cíle udržitelného rozvoje – měly by zahrnovat odkazy na fyzické a duševní zdraví.

Role učitele se mění

Učitelé by měli žáky primárně naučit učit se. Proto si sami nejdříve musí ujasnit proces učení, aby mohli žáky vést a učit je potřebné strategie a postupy. Tipy pro učitele jsou následující: 1. explicitně popište a zaznamenejte metakognitivní proces při učení, 2. předveďte a formulujte konkrétní kroky při učení, 3. zaznamenejte fáze vývoje produktu – produktem může být text, dovednost nebo předmět, grafické znázornění apod., 4. uvědomte si iterativní charakter procesu učení – učení jako opakovaný cyklus vytváření prototypu, testování prototypu, chyba, úprava prototypu, 5. použijte a předveďte postup vlastní evaluace – průběžně se zamýšlet nad cílem a kvalitou procesu učení.