Atmosféru školy dokáže nejvíce ovlivnit její vedení

Text: Daniela Jírová

Naučit děti rozlišovat mezi škádlením a ubližováním.  Hledat příčiny neúspěch i ve vztazích. Na vliv klimatu školy a třídy jsme se zeptali i školní psycholožky Mgr. Lucie Slabé, která se s podobnými problémy setkává každý den na základní škole Kamenice.

Jaké jsou nejčastější potíže, které ve své praxi řešíte? Mám na mysli hlavně ty, které souvisí se vztahy  a atmosférou ve třídě, ve škole, ve sboru?

Nejčastěji se problémy týkají vztahů ve třídě – žák vyloučený z kolektivu, vzájemně rivalizující party, pomluvy mezi holkami, bitky mezi kluky. Ve spolupráci s třídním učitelem pak učíme děti rozlišovat mezi škádlením a ubližováním, snažíme se zlepšit komunikaci mezi dětmi, zapojit vyčleněné žáky, vyjasnit pravidla chování. Pokud jde o celkovou atmosféru třídy, tak se na ní snažíme působit především preventivně. To je práce hlavně třídního učitele a záleží na jeho schopnostech a osobnosti. Školní psycholog doplňuje jeho činnost o preventivní práci se třídou v podobě interaktivních programů, kde se děti lépe poznají, je možné otevřít téma, které je ve třídě aktuální a společně najít způsoby řešení třídních problémů.

Atmosféru školy pak vytváří především vedení. Já mám to štěstí, že pan ředitel je člověk na svém místě, vytvořil fungující kolektiv, pořádá pro pedagogy společné akce, které jsou nesmírně užitečné. Pedagogové se musí navzájem znát, tolerovat, spolupracovat a podporovat se. To se na naší škole daří.

Máte zkušenost s tím, že dobré vztahy, dobré klima ve třídě ovlivňují výsledky výuky?

V minulém školním roce jsme řešili špatnou motivaci k výuce v jedné ze sedmých tříd. Většina pedagogů měla problém žáky zaujmout, namotivovat, žáci měli horší prospěch v porovnání s paralelní třídou.

Jednou z příčin těchto potíží se ukázalo i klima třídy, kde holky a kluci  tvořili striktně oddělené skupiny. Navíc obě party byly vedeny žáky, v jejichž hodnotovém žebříčku škola na dolních pozicích. Proto jsme se řízenými programy ve třídě snažili posílit roli jiných žáků a posílit spolupráci mezi pohlavími. Zaměřili jsme se také na vztah k třídní učitelce, která byla pro třídu nová, dobře jí neznali a neměli k ní vybudovaný vztah. Takto se podařilo alespoň částečně zapojení některých žáků zlepšit.

Jaké metody pro budování klimatu, případně zjišťování stavu používají?

Pro zjišťování klimatu lze použít dotazníkové metody. Často podnět přichází od jednotlivých žáků, ale i od rodičů a třídních učitelů. V rámci preventivních programů se třídou lze také klima třídy dobře odhadnout, podle toho, jak skupina s psychologem spolupracuje, jaké interakce se mezi žáky v průběhu odehrávají, jak komunikují …

Máte nějaký tip pro rodiče, čeho si ve škole mají všímat, pokud je zajímá klima školy a záleží jim na něm?

Domnívám se, že na celkové klima školy mohou rodiče dobře odhadovat z toho, jak s nimi škola komunikuje (např. při zápisu do 1. třídy, schůzce s rodiči předškoláků), zapojuje je do spolupráce. Je dobré podívat se na web školy a zjistit si, zda škola pořádá nějaké akce pro rodiče (např. Vánoční jarmark, akademii apod.), zda děti jezdí na adaptační pobyt, jaké pořádá preventivní akce. Už fakt, že na škole působí školní psycholog, bych považovala za dobré znamení.