Články

„Děti učí děti“ nejen na Gymnáziu Přírodní škola

Text: Jasna Simonová, absolventka Gymnázia Přírodní škola

Vrstevnické učení je jedním z klíčových prvků výukového programu DOJDU dál, který vychází z mnohaletých zkušeností Přírodní školy s projektovou výukou a především s každoroční celoměsíční Expedicí. Program DOJDU dál nabízí praktický návod, jak s dětmi ve škole připravit a realizovat jednodenní projekt, ve kterém pod vedením spolužáků sami budou objevovat přírodu a krajinu kolem sebe. 

Jsem absolventkou osmiletého Gymnázia Přírodní škola, a tak jsem si během svého studia mohla vrstevnické učení vyzkoušet mnohokrát a ve velmi různých podobách. V naší škole výuka probíhá často prostřednictvím různých projektů, vícedenních kurzů či exkurzí. V nich studenti nejsou jen těmi, kdo se učí novým znalostem a dovednostem, ale často je sami předávají svým mladším (a někdy i starším) spolužákům. Sami tak dané látce lépe porozumí (musí ji dobře ovládat ještě před vyučováním a pak ji během výuky ještě několikrát opakují) a lépe porozumí i tomu, jak se během vyučování cítí jejich učitelé. Svým spolužákům jsou v některých ohledech bližší než učitelé a sami se látku naučili teprve nedávno, což jejímu předávání také může pomoci. Navíc je naše škola poměrně malá (čtyři třídy, asi 70 studentů a 15 učitelů), a tak se během mnoha exkurzí a projektů vrstevnické učení přímo nabízí – vždyť bez něj by přístup ke studentům těžko mohl být individuální a učení efektivní.

Během roku mají studenti možnost stát se lektorem při terénních i školních „poznávačkách“ rostlin, živočichů a hub, při kurzech první pomoci či průzkumech krajiny pořádaných Přírodní školou pro ostatní školy či veřejnost. Každý student musí v průběhu studia „odučit“ alespoň šest hodin lektorských praxí – standardních vyučovacích hodin v převážně nižších ročnících. Výuka často zahrnuje probrání širšího tématu včetně přípravy a vyhodnocení závěrečného testu či zkoušení. Studenti pomáhají i při přípravě a v průběhu některých praktik či při zkoušení a opravování některých písemných prací.

Expedice Přírodní školy je dlouhodobým výzkumným projektem všech ročníků

Vyvrcholením školního roku je však projekt Expedice, kde se vrstevnické učení projevuje asi nejvýrazněji. Během tohoto projektu studenti ve věkově smíšených skupinách pracují více než měsíc na vlastním výzkumném projektu. Každoročních šest až osm témat spojuje určitá část Česka, kde probíhá terénní dvoutýdenní část Expedice. Studenti si sami vybírají či přímo navrhují téma, kterému se budou věnovat, a témata jsou velmi pestrá – od čistě přírodovědně zaměřených až po spíše umělecké či prožitkové práce. Častá je i příprava a realizace výukových programů pro místní děti, třikrát jedna skupina těsně spolupracovala s místní romskou komunitou, především pak s jejími nejmladšími obyvateli.

Studentský „kapitán“ plánuje výzkum i jídelníček

Každou expediční skupinu vede kapitán z řad studentů, který má skupinu na starosti často jak po odborné, tak po praktické stránce. V jeho kompetenci je navržení tématu práce, plánování konkrétního postupu výzkumu, hledání konzultantů a dotažení výstupů práce i praktické rozdělení jednotlivých úkolů mezi ostatní členy skupiny, sestavení časového plánu, rozpočtu či jídelníčku. Tyto úkoly samozřejmě může předat i ostatním členům skupiny a pomáhá mu také přidělený učitel. Ten však někdy funguje jen jako dozor a do vedení skupiny kapitánovi, pokud je schopný, prakticky nezasahuje.

Expedice se bez vrstevnického učení neobejde. V každé skupině je vždy několik nejmladších studentů, které je třeba toho hodně naučit – jak se píše metodika, jak poznat mapované rostliny či živočichy, jak najít v lese milimetrového šnečka, kde se dá sehnat mapa území z první poloviny 19. století, jak objevovat minulost prostřednictvím orální historie, jak rozpohybovat dětské kresby a vytvořit animovaný film, jak sepsat výsledky do závěrečné zprávy, jak napsat populární článek, vytvořit powerpointovou prezentaci a dokázat ji odprezentovat před posluchárnou plnou lidí. Vrstevnické učení zde probíhá přirozeně a je nezbytnou součástí projektu – Expedice Přírodní školy by bez neustálého učení se méně zkušených studentů od těch zkušenějších fungovala asi výrazně jinak.

„Chtěli bychom to také zkusit, ale…“

Součástí Expedice je i závěrečné prezentování výsledků školám v oblasti, kde terénní část projektů probíhala. Učitele i žáky těchto škol myšlenka Expedice často zaujala a říkali nám, že by rádi něco podobného pořádali i na své škole, ale nemají takové možnosti jako my – nemohou projektu věnovat měsíc společné výuky celé školy a někam na čtrnáct dní se všemi dětmi odjet. Se skupinou spolužáků jsme se proto během Expedice 2011 snažili vytvořit jakousi jednodenní verzi tohoto komplexního projektu, která by však zachovávala jeho hlavní prvky a mezi nimi právě i vrstevnické učení. Dopracování návrhu programu a jeho testování jsme si se spolužákem Lukášem Nehasilem vybrali jako téma praktické maturitní práce.

DOJDU dál – učit (se) trochu jinak

Vznikl tak výukový program DOJDU dál, který učitelům (ale i rodičům či vedoucím kroužků) poskytuje metodické materiály, které jim pomohou se skupinou dětí připravit a provést jednodenní skupinový projekt. Během něj budou mít možnost zažít mnohé z toho, co jsme zažili na Expedicích Přírodní školy my. Součástí metodických materiálů je i detailní popis osmi terénních aktivit, při kterých děti v malých skupinkách zkoumají přírodu a krajinu kolem sebe a samy z jednotlivých sesbíraných dat vyvozují obecnější zákonitosti, které nakonec představují svým spolužákům.

Jedním z klíčových aspektů programu je vrstevnické učení. Část dětí se stává „kapitány“ a výzkumné aktivity si s učitelem vyzkouší už předem, během programu je potom vysvětlují ostatním dětem zvaným „týmáci“. Kapitány mohou být starší i mladší děti, důležité je, aby jejich autorita vycházela z toho, že o prováděné aktivitě vědí více než ostatní a že si ji už vyzkoušeli. Je samozřejmě také vhodné, aby se jednalo o děti, které mají v kolektivu autoritu přirozeně a často spontánně zastávají vůdčí role.

Tím, že roli učitelů v programu DOJDU dál převezmou děti, může být učení velmi efektivní. Každá malá skupina dětí se může věnovat jiné aktivitě a učitel práci skupin pouze koordinuje a kontroluje, aniž by musel dětem vysvětlovat postupně všechny činnosti, kterým se během programu budou věnovat. Zároveň jsou kapitáni týmákům v mnoha ohledech bližší než učitelé a sami museli aktivitu pochopit teprve nedávno. Dobře si tedy pamatují, co právě jim dělalo problémy nebo co je zaujalo.

„To jsem ještě neviděla…“

Během ověřování si program DOJDU dál vyzkoušely čtyři skupiny dětí z různých škol ve městě i na vesnici. Učitelé jedné ze škol, na kterých ověřování programu probíhalo, tvrdí, že i když je přípravě potřeba věnovat trochu času navíc, „určitě se to vyplatí“. Program je velmi bavil a i jejich děti si projektový den „velmi užily“.

„To jsem ještě neviděla,“ neskrývala své překvapení jedna z učitelek přítomných prezentaci výsledků na jiné škole, „děti učily děti!“


Zkuste to také…

Budeme rádi, pokud jakoukoli část programu využijete – ať už se jej jako učitelé rozhodnete uspořádat se svými dětmi, či jako rodiče se svými děti třeba vyzkoušíte některé z aktivit (nebo o programu řeknete učitelům svých dětí). Veškeré informace a materiály k programu včetně zhodnocení pilotních realizací najdete na stránkách Gymnázia Přírodní škola http://www.prirodniskola.cz/o-skole/skolni-projekty/dojdu-dal/.

Zobrazít vice

Související články

Napsat komentář

Close