Jak zkrotit informace

Text: Martin Drnek

Spočítat úrok, porozumět obsahu článku, pochopit smlouvu, nebo porozumět pracovnímu postupu nezvládá v České republice každý čtvrtý patnáctiletý žák. Výsledky mezinárodního srovnání nás varují, že každý čtvrtý žák je po skončení školní docházky v Česku informačně negramotný.

Napadlo vás někdy, že vaše dítě, váš soused, žák nebo řemeslník není schopen vyhledat si potřebnou informaci v tabulce, jízdním řádu, nebo pracovní smlouvě? Ačkoliv byste v České republice těžko hledali někoho, kdo neumí číst a psát, stále u nás najdete velké množství lidí, kteří jsou negramotní, přesněji informačně negramotní. Za informačně gramotné nepovažujeme osoby, které tzv. funkčně ovládají výpočetní techniku, což je někdy označováno jako ICT gramotnost. Informační gramotnost vypovídá o dovednostech jedince informace vyhledat, vyhodnotit, využít a sdílet je.

Ve světě, kdy se člověk v jednom výtisku novin setká s větším množství nových informací než člověk v 17. století za celý život, se stává informační gramotnost téměř samotným předpokladem přežití. Dnes už gramotnost neznamená pouze umět číst, psát a počítat. Žijeme v informační gramotnosti. Naším cílem by mělo být naučit je pracovat s různými zdroji a médii (texty různých typů, videa, infografiky, aplikace na tabletu, obrázky, tabulky apod.), aby informace vyhledávaly, posuzovaly, zpracovávaly a dále předávaly (ústně, písemně, digitálně, obrazem, zvukem atd.).

Zvídavost především

Děti mají již od svého narození základní předpoklad k tomu, aby byly informačně gramotné. Jsou zvídavé, jsou připravené a ochotné se setkávat s novým, neustále objevují. Získávání a zpracovávání informací je pro ně přirozené stejně jako přijímání potravy. Díky této své vlastnosti děti přirozeně usilují o lepší a hlubší pochopení situací a problémů, kterým každodenně čelí. Jejich mysl je otevřená, úkolem dospělých (např. rodičů a pedagogů) je vytvářet jim co nejlepší podmínky pro to, aby tuto svou přirozenou dovednost neztratily a naopak ji dále rozvíjely. Jednou z dobrých cest, jak tohoto cíle dosáhnout, je poskytovat dětem informace v takové podobě, která je zaujme, vtáhne je do děje.

Institut odborníků v knihovnictví a informatice (CILIP) uvádí, že „Informační gramotnost znamená vědět, kdy a proč jsou informace potřeba, kde je najít a jak je vyhodnotit, využít a předávat v souladu s etickými zásadami.“

Informace, které přitahují pozornost

Stále častěji se dnes mohou mladí lidé setkat s informacemi v podobě různých infografik a vizualizací. Tento trend poukazuje mimo jiné na to, že pokud chcete předat informaci, je potřeba přemýšlet i o formě a způsobu zpracování. Dále tento trend ukazuje, že zpracování informací nemusí být nuda. Dobře zpracované infografiky vzbuzují pozornost, iniciují na straně příjemce motivaci dozvědět se víc a prozkoumávat. Takto zpracované informace si pak děti také lépe pamatují, neboť jsou podpořené výrazným vizuálním podnětem. Velké množství skutečně skvěle zpracovaných infografik pro vzdělávací účely v angličtině je možné najít třeba na webu www.informationisbeautiful.net/. Podobných zdrojů v českém jazyce bohužel zatím není mnoho. Na druhou stranu lze pro vzdělávací účely infografiky jednoduše připravit. K tomuto účelu slouží několik na internetu volně dostupných projektů, kde ve velice intuitivním prostředí dokáže inforgafiku zpracovat i běžný uživatel. Oblíbené jsou např. infogr.am, infoactive.co, nebo pictochart.com.

Infografiky ve škole

Infografiky představují vynikající nástroj, jak postupně učit žáky pracovat s informacemi. Konrétně jak informace vyhledávat a zpracovávat. Je možné zpracovat skutečně jednoduché infografiky, vhodné i pro ty nejmladší záky. Jejich náročnost lze postupně zvyšovat až k poměrně komplexním vizualizacím procesů, složitějších vztahů apod. Samotná intuitivnost a jednoduchost výše zmíněných projektů určených pro tvorbu infografik, umožňuje i samotným dětem, aby si zkusily zpracovat informace kreativně a zajímavě. I poměrně jednoduchá data týkající se třeba četnosti, mohou být zpracována způsobem, který zaujme, přitáhne pozornost a podpoří přirozenou lidskou zvídavost.

Postupným zvyšováním náročnosti zpracovávaných infografik lze krůček po krůčku rozvíjet pozorumění graficky zpracovaným informací. Touto strategií u žáků otupujeme obavu z různých tabulek  a grafů, sami získávají sebevědomí po zkušenosti vlastní tvorby a jejich informační gramotnost postupně stoupá.

Zmapujte si svůj informační pokrok

Jako dobrý nástroj, který může napomoci porozumět tomuto procesu postupného nabývání informační gramotnosti, může posloužit mapa učebního pokroku. Konkrétně v oblasti matematické gramotnosti je mimo jiné část, která se věnuje právě práci s daty. Krok po kroku je zde v šesti úrovních popsán postup nabývání potřebných dovedností a znalostí, potřebných pro funkční práci s informacemi v podobě tabulek, grafů schémat apod. Mapa učebního pokroku ukazuje učitelům, rodičům i dětem cestu od nejjednoduších vizualizací tvořených např. pomocí čtvercové sítě až ke grafům a schématům, které zachycují vztahy, závyslosti apod.

Pro dospělé pak může mapa sloužit i jako vodítko k tvorbě vlastních infografik pro vzdělávací účely. V souvislosti s předpokládanými znalostmi a dovednostmi lze v mapě nalézt popis předpokládaného vývoje, nejbližšího možného směru dalšího poznávání. Vzhledem k tomu, že proces vzdělávání funguje nejlépe právě v zóně nejbližšího vývoje, dává mapa učebního pokroku učitelům nástroj pro cílené plánování rozvoje dětí jak ve školních hodinách, tak i v mimoškolních aktivitách. Jasně ukazuje další krok ve vývoji dovedností a potřebných znalostí.

Veškeré materiály a nástroje, které vznikají na základě podpory od Evropského sociálního fondu, budou dostupné zdarma. Je to příležitost jak pro školy tak pro samotné rodiče.

Jsem rodič: Bavte se s dětmi i doma

Ne každý rodič dokáže přesně odhadnout co by jeho dítě již mohl ovládat a jakým směrem ho dále směrovat, zde může i jim pomoci mapa učebního pokorku. Informační gramotnost je možné rozvíjet i doma, není nutné a ani úplně dobré spoléhat na to, že děti se vše co v živote budou potřebovat naučí ve škole. Nejjednodušší cestou jak podoporovat rozvoj dětí v informační gramotnosti je s nimi o věcech hovořit. Každý den se v domácnostni mohou děti setkat s reklamními letáky, novinami, časopisy, či později v televizi i se zpravodajstvím. Stačí pak požádat syna či dceru o pomoc s hledáním nejlepší nabídky jednoho zboží z různých letáků, s vyhledáním optimální cesty na místo konání kulturní akce na kterou se spolu chystáte, nebo se s nimi můžeme zkusit bavit o grafech a infografikách, které naleznete v novinách v televizi apod. Se spoustou vizualizací se děti mohou setkat i v encyklopediích, slovnících a podobných knihách, které se objevují v téměř každé rodinné knihovně.  Mapa učebního pokroku může být pro rodiče vodítkem při volbě vhodných materiálů a úkolů, které budou odpovídat úrovni informační gramotnosti jejich dětí.

Zóna nejbližšího vývoje představuje oblast aktivit, které je schopné dítě zvládnout ve spolupráci se zdatnějšími dětmi, rodiči nebo dospělým. Tyto aktivity by však dítě nezvládlo samo, nebo ve spolupráci se stejně zdatnými dětmi. Kontakt s lidmi, kteří se nacházejí v zóně nebližšího vývoje je dle pedagogů cestou k nejefektivnějšímu učení.

Institut odborníků v knihovnictví a informatice (CILIP) uvádí, že „Informační gramotnost znamená vědět, kdy a proč jsou informace potřeba, kde je najít a jak je vyhodnotit, využít a předávat v souladu s etickými zásadami.“