Jen znalosti nestačí

Text: Jana Codlová

Několik tvrzení na úvod

Tvrzení první:
Jen znalosti nestačí, jejich cena klesá. Zaměstnavatelé už nepotřebují samotné znalosti, ale dovednost tyto znalosti patřičně využít. 1/5 žáků ZŠ a 1/3 žáků středoškolského nematuritního studia neprokázala ani minimální úroveň dovedností nezbytných pro dobré uplatnění. (Lidové noviny, 20. 11. 2013)

Tvrzení druhé:
Z dat získaných Organizací pro spolupráci a rozvoj (OECD) vyplývá, že čeští žáci mají sice dobré znalosti, ale nerozumějí jim a neumějí je využít. (Respekt, 18. 11. 2013)

Tvrzení třetí:
Stále přetrvává důraz na všeobecné vědomosti. Jenže ty lze digitalizovat a vygooglovat, takže vám automaticky nedávají výhodu. Výhodou je dnes schopnost nikoli reprodukovat to, co jsme se naučili, ale použít naše znalosti jinak, nově, v odlišném kontextu. (Bořivoj Brdička, Pedagogická fakulta UK)

Tvrzení čtvrté:
Jestliže se student nepolíbený obyčejným životem rozhodne místo vysoké školy pro práci ve firmě, se zlou se potáže. Firmy už mají dost rádoby intelektuálů, kteří ve vypjatých situacích zalezou do kouta či stáhnou hlavu mezi ramena a vymlouvají se na špatný den. Hledají šikovné, sebevědomé lidi, kteří dokážou vyjednávat, komunikovat s veřejností, a umí své znalosti užívat i v praxi. V každodenním životě je jim schopnost vypočítat tečnu kružnice naprosto k ničemu a žádného nadřízeného tím neohromí. (Adéla Česenková, Gymnázium Žitavská, Česká Lípa, iDnes, 25. 10. 2013)

Uvedené názory nás nepřekvapí. Nabízí se však otázka: co konkrétně českým školákům nejde? Odpověď hledá tento článek.

­­­­Společnost Scio se dlouhodobě zaměřuje na testování dovedností, které jsou důležité pro úspěšný osobní a pracovní život. Jde o dovednosti: řešení problémů, sociálně personální a komunikativní dovednosti a práce s informacemi.

Od roku 2009 se do projektu Klíčových kompetencí (nyní Dovednosti pro život) zapojilo 38 000 žáků 4.–9. tříd základních škol z celé České republiky. Všichni tito žáci absolvovali testy ověřující jejich dovednosti a také dotazníky, které nám pomáhají interpretovat výsledky a dávat je do souvislostí. Díky množství shromážděných dat jsme se pokusili postihnout zajímavé trendy v oblasti klíčových kompetencí, souvislosti a vztahy mezi mírou dovedností a žákovskými postoji.

Testové úlohy byly zaměřeny prakticky, činnostně, tzn. že žáci byli postaveni do situace, v níž by se mohli ocitnout i v reálném prostředí. Příkladem takové úlohy je například rozšifrování gestikulace a mimiky při komunikaci, rozpoznání manipulativnosti reálného reklamního textu či pořadu nebo volba nejvhodnějších klíčových slov při vyhledávání konkrétního zdroje.

Podle výsledku testu jsme žáky zařadili do jedné z úrovní 1–5 (Začátečník–Specialista).

Rozložení výsledků v částech testu podle ročníků

V následujících třech grafech můžete sledovat rozložení výsledků žáků po jednotlivých ročnících. Barevná políčka (1–5) představují podíly jednotlivých úrovní dosažených žáky v daném ročníku.

Závěrečná zjištění:

• Dovednost řešit problémy se u žáků rozvíjí rovnoměrně od 4. do 9. třídy.
• Komunikační a vztahové dovednosti jsou u žáků rozvinutější než schopnost řešit problémy.
• Nejrozvinutější mají žáci dovednost pracovat  s informacemi (vyhledávat je, zpracovávat a hodnotit), a to napříč ročníky.
• Žáci prvního i druhého stupně, kteří mají výborné studijní výsledky bez ohledu na předmět, dosahují také v jednotlivých částech testu výrazně lepších výsledků než žáci s horšími studijními výsledky.
• mají výrazně rozvinutější schopnost řešit problémy než dvojkaři a trojkaři.

V části dotazníku zaměřené na řešení problémů jsme možnosti seřadili podle míry komplexnosti. Celkově výsledky naznačují, že žáci se snaží řešit problémy aktivně. Zajímavé je, že se žáci 1. stupně snaží řešit problémy komplexněji než jejich starší spolužáci – viz následující grafy.

Výsledky několikaletého šetření společnosti Scio tedy ukazují, že nejslabší stránkou žáků 4.–9. tříd je řešení problémů, tedy dovednost tolik vyžadovaná současným trhem práce. Z dotazníkového šetření pak vyplývá, že právě to je škola neučí.