Text: Ivana Ašenbrenerová
Strach ze šikany, fyzické násilí, neshody v rodině či trable s láskou? To všechno pomůže dětem vyřešit Linka bezpečí. Zdarma a klidně i o půlnoci. A nemusí to vědět nikdo, ani máma či táta.
Čtrnáctiletá Marika chtěla před časem spáchat sebevraždu. Trpěla depresemi a bulimií. Důvod? Už od kojeneckého věku musela být ve všem nejlepší. Ve školce, později ve škole. Každý den dřela angličtinu, chodila na všechny možné kroužky a nikdy neměla žádnou kamarádku. Díky bohu – žije. Zavolala totiž na Linku bezpečí a možná právě tenhle telefonát jí zachránil život. Jak říká vedoucí Linky bezpečí Peter Porubský, její konzultanti poskytují pomoc a poradenství dětem, které se nacházejí v tíživé životní situaci takového rozměru, že ji nemohou nebo nedokážou samy zvládnout. „Linka je bezplatná, funguje nepřetržitě 24 hodin denně a je zcela anonymní. Je vlastně pro děti takovou linkou důvěry, která se jim snaží poradit v komplikované životní situaci. Závažnost dětských starostí a problémů se někdy podceňuje, což je chyba. Proto na Lince bezpečí přistupujeme ke každému hovoru zodpovědně a s maximální vážností a naléhavost nikdy nehodnotíme,“ říká její vedoucí Peter Porubský.
Hledání východiska je prioritní
Bývaly doby, kdy Linka bezpečí „odbavila“ denně skoro dva tisíce telefonátů. Dnes je to něco kolem 600. Důvodem je nedostatek financí (klesají státní dotace) a tím pádem i méně konzultantů. Na linku se dnes dovolá zhruba každé třetí dítě. „Jakmile dítě vytočí číslo 116 111, dovolá se nejdříve na centrálu a má prostor sdělit ve zkratce, kvůli čemu volá, případně co očekává. Pak je teprve přepojeno na některého z konzultantů,“ vysvětluje Peter Porubský. Konzultant s dítětem situaci podrobně probere a společně hledají východisko a řešení problému. „V případě, že se jedná o ohrožené dítě, například na útěku, týrané, zneužívané či v ohrožení života, nabízí konzultant okamžitou pomoc. Pokud s tím dítě souhlasí a sdělí svoje osobní údaje, zapojí se do řešení další instituce – orgány sociálně právní ochrany dětí, záchranná služba či policie,“ dodává Peter Porubský.
„Říkala jsem si, tak, teď to bude vědět celý náš barák, celá ulice a možná i celá Praha. Pak jsem se dozvěděla, že to tak není a že hovory jsou striktně anonymní.“
Mýty kolem Linky bezpečí
„Asi dvakrát jsem chtěla volat na Linku bezpečí, ale nikdy jsem nenašla odvahu, mám strach, že se ty telefonáty nahrávají,“ svěřila se patnáctiletá Hanka z Prahy. Stejný názor má i čtyřicetiletá Dáša. Když se dozvěděla, že její dcera na linku volala, doslova se zhrozila. „Říkala jsem si, tak, teď to bude vědět celý náš barák, celá ulice a možná i celá Praha. Pak jsem se dozvěděla, že to tak není a že hovory jsou striktně anonymní.“ Právě anonymita je jeden z velkých mýtů, který kolem fungování Linky bezpečí panuje. Potvrzuje to i Peter Porubský. „Podle etického kodexu pracovníků linek důvěry je nahrávání hovorů nepřípustné. Stejně tak je tomu u nás. Dalším z mýtů je, že zde pracují pouze psychologové a psychiatři. Tady je potřeba zdůraznit, že mnohem důležitější je zde kontakt člověka s člověkem než člověka s odborníkem. Proto na linkách pracují i lidé mimo psychologické obory, kteří ale prošli důkladným výcvikem práce po telefonu,“ zdůrazňuje Peter Porubský.
Nejčastěji probíraná témata:
Problémy související se vztahy (problémy v rodině, se spolužáky, vrstevníky, problémy s láskou a partnerstvím)
- Šikana, problémy ve škole…
- Syndrom CAN (týrání, zneužívání či zanedbávání dítěte)
- Osobní problémy (nespokojenost se sebou, strach a úzkost, deprese, sebevražedné tendence)
- Sexualita
- Závislosti
- Problémy s internetem (kyberšikana)
Zeptali jsme se…
Petera Porubského, vedoucího Linky bezpečí Praha
Je podle vás potřeba vzdělávat i rodiče, aby věděli, jak takové linky fungují?
Často se setkáváme s názorem, že Linka bezpečí „staví“ děti proti svým rodičům. Je to jeden z velkých omylů. Při rozhovorech s dětmi totiž často hledáme podporu pro děti hlavně z okruhu rodinných příslušníků. Snažíme se o rodinnou komunikaci, aby se měli dobře jak děti, tak rodiče. Máme také Rodičovskou linku, která funguje na čísle 840 111 234 nebo 606 021 021. Je určená pro všechny dospělé osoby, které řeší problém ve vztahu k dětem. Jim nabízíme telefonickou krizovou pomoc, výchovné a rodinné poradenství. Snahou tedy je zapojit rodiče do řešení problému a najít společné východisko.