Články

Myšlenkové mapy

Text: Lukáš Šlehofer

Myšlenkové mapy jsou technika umožňující přemýšlení v souvislostech. Tvoří se tak, že graficky propojujeme klíčová slova vlákny na základě reálných vzájemných vztahů mezi nimi. V současné době se tato technika používá nejen v oblasti učení, ale i plánování či kreativního řešení problémů. K nastartování přemýšlení můžeme využít brainstorming.


Přemýšlíte někdy nad tím, jak se rychle naučit velké množství informací a pak si je v případě potřeby zase rychle vybavit. Nebo se vám stává, že sršíte nápady, ale ve výsledku jich většinu zapomenete, protože tvoří ve vaší hlavě nestrukturovaný chumel? Potřebujete si naplánovat nějakou činnost a mít ve věcech větší přehled? Možná by se vám mohly hodit myšlenkové mapy. 

Mentální mapy, podobně jako mapy kartografické, jsou vynikajícím navigačním pomocníkem. Umožňují nám zorganizovat si fakta, myšlenky a nápady tak, aby mozek mohl efektivněji fungovat. Na jednom místě si můžeme udělat přehled, co o věci víme. Můžeme si plánovat další postup, protože víme, kde jsme. Otevírají nám nové tvůrčí cesty, nad kterými můžeme přemýšlet. Pro velkou část lidí je snadnější si díky nim zapamatovat fakta i vztahy.

Jak s tvorbou takové mapy začít? Základní zásady tvorby myšlenkové mapy jsou následující:

  • Základní slovo či pojem se napíšeme doprostřed papíru nejlépe položeného na šířku, dáváme tak mozku svobodu působit všemi směry. Místo pojmu je možné namalovat si do centra mapy i obrázek. Názorné zobrazení má často větší hodnotu než řada slov. Pokud se bojíte malovat, protože si myslíte, že to neumíte, vězte, než jste nastoupili do školy, rozhodně jste to tak neviděli.
  • K základnímu slovu či pojmu připojujeme pomocí vláken, někdy se mluví o větvích, klíčová slova, která na něj myšlenkově navazují. Mozek pracuje na principu asociací, mapu tak můžeme neustále větvit. Jednotlivá témata lze provazovat i napříč jednotlivými vlákny, pokud spolu souvisí a pokud to ohled na přehlednost mapy dovoluje.
  • Zkuste svoje myšlenky vyjadřovat klíčovými slovy nebo slovními spojeními. Mapy by neměly obsahovat věty či celé textové pasáže. Krátká slovní spojení vyvolávají v našem mozku další asociace a nutí jej k činnosti. Jinými slovy – myšlenkové mapy by měly obsahovat to nejpodstatnější, pomyslnou slovní omáčku do nich není dobré psát.
  • Vlákna by neměla mít rovný tvar, ale měla by být různě zahnutá či klikatá. Není ale třeba se do toho nutit, každému vyhovuje něco jiného. Každopádně výzkumy ukazují, že většina mozků preferuje nerovné čáry, protože se pak při čtení nenudí.
  • Můžete používat barvy. Podobně jako klikaté větve údajně aktivují mozek. Pokud v myšlenkových mapách existují různé úrovně, můžeme si vlákna malovat různými barvami a jednotlivé úrovně tak barevně odlišit.
  • Pokud vás na nějakém vláknu napadne otázka, na niž neznáte odpověď, můžete si ji poznamenat a namalovat si k ní otazník. Případně můžete používat i jakékoliv další symboly, které potřebujete (vykřičník, „fajfku“, plus, minus …).

Při tvorbě myšlenkových map v týmu či rodině můžete využít techniku brainstormingu. Hodí se v okamžiku, kdy přemýšlíte o nových řešeních nebo chcete sesbírat nápady na to, co do myšlenkové mapy zanést, a v daný okamžik vás nic nenapadá.

Jedná se o poměrně jednoduchou a často užívanou metodu, jejímž cílem je generovat co nejvíce nápadů. Máte-li tedy nějakou otázku či problém a chcete zkusit najít neotřelou odpověď či řešení, můžete tuto techniku použít. Brainstorming vychází z předpokladu, že společně, inspirováni nápady ostatních, vymyslí lidé více než sami jednotlivci.

Než se pustíte do brainstormingu, formulujte si téma či problém nebo otázku, na kterou hledáte odpověď, tak, aby bylo pro všechny jasné, k čemu se mají vyjadřovat. V první fázi brainstormingu lidé chrlí nápady, jak problém řešit. Všechny nápady se zapisují, nejlépe na tabuli či papír tak, aby je viděli ostatní. Velmi důležité a často porušované je druhé hlavní pravidlo první fáze, které zní: nehodnotit nápady ostatních. K hodnocení a výběru vhodných nápadů je dobré přistoupit až ve druhé fázi a nejlépe s určitým časovým odstupem, který nám umožní získat potřebný nadhled.

Metoda bývá občas kritizována kvůli tomu, že diskriminuje introvertní jedince. Extroverti totiž myslí tím, že mluví. Nevadí jim tedy říkat nápady, které ještě nemají zcela promyšlené, právě mluvením o nich je cizelují. Introverti naopak potřebují k přemýšlení klid a ticho. Pokud něco říkají, mělo by to být již hlouběji promyšlené. Brainstorming tedy zjevně nahrává extrovertům. Existuje několik technik, které mohou introvertům pomoci. Nejvíce osvědčené je před začátkem brainstormingu zařadit několik minut, kdy si jeho účastníci mohou v klidu utřídit myšlenky a zapsat si je. Někdy bývá tato technika nazývána jako brainwriting. Teprve pak se přistoupí k prezentaci nápadů. Introverti tak získají prostor, kdy si mohou vše promyslet.

Kde lze myšlenkové mapy využít?

  • v práci (plánování porady, plánování projektu, sbírání nových nápadů …)
  • ve škole (výpisky z knih, příprava otázek na zkoušení, při učení se cizím jazykům …)
  • v rodině (společná dovolená, dárky k Vánocům, projekt nové zahrady …)
  • v osobním životě (životní plány, týdenní plán, osobní rozvoj …)
Zobrazít vice

Související články

Napsat komentář

Close