Studuj méně, nauč se více
Nepřetržité učení není klíčem k úspěchu, ukazuje nový výzkum, mozek potřebuje k zapamatování informací přestávky, informuje server The Forbes. Autor studie, bývalý středoškolský ředitel Paul Kelley, který je zastáncem pozdějšího začátku vyučování kvůli fungování mladého mozku, vysvětluje, že neurony, které přijímají informaci, musí být po nějaký čas po přijetí v klidu, aby ji mohli správně uchovat. Tato myšlenka není v teorii ničím novým, data však zatím chyběla. Kelley se svým týmem proto rozdělil skupinu 600 business studentů na tři skupiny a zadal jim naučit se stejný modul učiva z oblasti reklamy. První skupina absolvovala klasické přednášky a semináře, druhá skupina si učení plánovala sama a třetí skupina prošla hodinovými bloky, kde chvilky intenzivního předávání informací střídaly desetiminutové pauzy s plněním nesouvisejících úkolů, jako např. obkreslování Picassových obrazů. Po týdnu byli studenti testovaní na nabyté vědomosti, jejich využití a rozšíření. Studenti s přerušovanou výukou si podle testů zapamatovali o 20 % více informací než studenti s klasickou výukou a o 23 % více než studenti, kteří se látku učili sami. Při klasické výuce navíc tři čtvrtě zapamatovaných informací odpovídalo vždy první půlhodině přednášky. V náročnějších částech testu se rozdíl pomalu snižuje – v aplikaci dosáhli studenti s přestávkami o 13 % lepších výsledků než studenti v klasické výuce a o 19 % než samostudenti, při rozšíření znalostí pak předčili klasické studenty o 10 % a samostudenty o 15 %. Výsledky tak potvrdily pozitivní přínos přestávek na absorbování látky nastíněný některými dřívějšími menšími experimenty, i když odborníci varují před nekritickým přejímáním závěrů. Spíše než o revoluci ve vzdělávání by měly výsledky doplnit klasické metody výuky o rozkouskované učení, zejména v online kurzech. Paul Kelley pak vidí přínos také pro obchodní sektor vzdělávající své zaměstnance. (1599)