Základní škola Měšťanská – radost z „učení jinak“

Text: Božena Küfhaberová a Lenka Zelingrová

Hned při první hodině SOLE děti zkoumají a zkoušejí nové nastavení práce ve třídě bez učitele. Po pěti minutách padne dotaz „Šerife, můžu na záchod?“ a hned za ním následovala fronta dalších dětí se stejnou otázkou. Co bylo poté? Žák šesté třídy vybíhá ze třídy a utíká chodbou na záchod. Během minuty je zpět s výrazem v očích „hlavně, aby mi něco neuteklo“. Stejně tak ostatní žáci, kteří nechtějí přijít o nic, co se ve třídě odehrává, a chtějí se u nás a s námi učit.

SOLE (Self Organised Learning Environment) znamená samoorganizované učební prostředí. V praxi to přináší učení založené na zvídavosti (Enquiry Based Learning), avšak poněkud v jiném prostředí, než je běžná třída. Speciálně upravenou „studovnu“ stačili na Měšťanské vybudovat za finanční a organizační podpory Koučink Centra na konci srpna 2013. V září přivítala nově zkolaudovaná učebna první studenty. Představte si prostor, ve kterém je 6 půlkruhových stolů, na každém z nich 1 laptop u kterého pracuje 3–5 žáků (1 skupinka). Vedle učebny je zapotřebí podpořit učitele v koučovacím přístupu a jeho aplikaci do výchovy a vzdělávání dětí.

Jak funguje samoorganizované učení

Po zazvonění dostanou žáci „zvídavé otázky“, které se týkají látky, jež má být za hodinu probrána a je v souladu se ŠVP. Např. Jak vznikají horniny? Kde vznikají vulkány a hurikány a jak se od sebe liší? Následně třída pracuje bez přítomnosti učitele, který po zadání otázek ze třídy odchází a sleduje práci žáků mimo třídu. Role učitele spočívá právě ve specifické přípravě a důkladné promyšlenosti zvídavých otázek na danou výuku. Práci žáků řídí „šerif“ – zvolený spolužáky na začátku hodiny. Šerif je „spojka“ mezi žáky a učitelem. Jen s ním třída během práce komunikuje a řeší vzniklé situace. Šerif v případě potřeby zprostředkovává komunikaci mezi třídou a učitelem, který práci žáků „dozoruje“ z exteriéru učebny.

Role učitele v SOLE

Možná největší výzvou pro školu je nový přístup a role učitele. Učitelům bylo poskytnuto vzdělávání v koučinku, aby podpořilo tuto nejednoduchou změnu v roli učitele – z „přenašeče“ informací na zvídavého partnera, který klade otázky. Nejnáročnější pro učitele je zejména stanovení zvídavé (široké, otevřené, obtížné) otázky, která má studeny zaujmout a inspirovat ke hledání odpovědí. Další jeho důležitá role je v organizaci prezentace získaných informací, které žáci pomocí internetu našli a pochopili. Velmi důležité je časové rozvržení výukové hodiny. Po úvodním rozdělení žáků do skupin mají žáci prostor pro vyhledávání odpovědí na zadané otázky (30–40 minut). Následuje časový prostor, kdy vyhledané informace, odpovědi a zkušenost sdělují ostatním. Tuto diskusi (prezentaci) již řídí učitel. Nikdy nehodnotí sdělované informace, a to ani v případě, že žáci nedošli ke správné odpovědi. Velmi podnětné je i sebehodnocení studentů, které probíhá většinou v rámci skupin, ne jednotlivců. Důležitou úlohou učitele je nastavit bezpečné prostředí, kde se mohou děti mýlit. Samotný fakt, že žáci cítí potřebu vyhledávat odpovědi, že se učí v prostředí, kde se mohou dopustit chyby a neodrazí se to hned v klasifikaci, je důležitý prvek zvolené výukové metody. A zároveň předpokladem, aby se žáci chtěli sami učit.

Hodnocení SOLE očima žáků

Na jaře zadali učitelé v 6. třídách ke zpracování téma: „Co mi dala a co mi vzala výuka SOLE“. Tento úkol byl řešen ve dvou liniích: v českém jazyce byla zadána na dané téma domácí slohová práce a ve výtvarné výchově toto téma žáci zpracovávali ve škole. Zajímavé bylo, jak se do domácí slohové práce zapojili i rodiče – jejich obraty a vyjádření byly místy naprosto jasné a lze usuzovat, že se s nimi jejich děti ztotožnily (lze pojímat jako neoficiální zpětnou vazbu od rodiny).

Velmi zajímavé výpovědi přinesly i výtvarné práce dětí, které můžete zhlédnout na facebooku www.facebook.cz/projektSOLE. Naprosto převažovaly pozitivní výpovědi. Drobná negativa se projevila např. v absenci poutavého vyprávění paní učitelky při výkladu látky nebo bolesti očí, když se žák stále dívá do PC, nebo se mu nechce učit se s ostatními (uvítal by samostatnou práci u PC). Zde je vhodné připomenout, že také vedení školy dostalo spoustu reakcí od žáků vyšších tříd, že by taky uvítali metodu SOLE, kterou vnímají jako zábavu, při které se vlastně žáci učí sami!

Jak dopadl první rok SOLE na Měšťanské

Od samého počátku zahájení experimentální výuky bylo třeba komunikovat s rodiči. Na konci pátého ročníku byli rodiče žáků seznámeni se základními principy nové výuky, dostali prostor se vyjádřit (vedení školy obdrželo pouze 4 reakce – všechny pozitivní). Na zářijové třídní schůzce získali rodiče další informace o výuce, během školního roku jim bylo nabídnuto několik možností, jak se výuky účastnit (mj. dny otevřených dveří). Opět škola nezískala žádnou negativní zpětnou vazbu, řada rodičů 6. C (fotbalová třída) se aktivně zapojila do prezentace – sympatické bylo, jak pohotově jim žáci uměli odpovídat.

Osnova výuky SOLE byla bez větších předchozích zkušeností přenesena do praxe na Měšťanské v 6. ročníku ve všech třech paralelních třídách. V 6. A se metodou SOLE učilo v přírodopisu, v 6. B v dějepisu a v 6. C v zeměpisu. V září vyplnili žáci znalostní test, aby bylo možné srovnání v dalším časovém období. Žáci ho vyplnili také v pololetí a na konci roku. Cílem bylo ověřit přidanou hodnotu ve vědomostech žáků v daných předmětech ve srovnání s výukou běžnou metodou v paralelních třídách. I když žáky prokazatelně výuka SOLE bavila a těšili se na ni, bylo třeba získat „hmatatelné“ důkazy viditelných pozitiv. Během roku byly vytipovány ke sledování „nejpotřebnější“ kompetence: naslouchání, mluvení, učení se, spolupráce „já v kolektivu“ a spolupráce „můj pohled na celou třídu“.

Závěrečné červnové zhodnocení výuky SOLE na Měšťanské proběhlo jednak v linii osobní zkušenosti zainteresovaných učitelů, jednak ve vyhodnocení znalostních testů a kompetencí. Ukázalo se, že bodové hodnocení znalostí žáků mělo výrazný nárůst oproti začátku sledovaného období. Největší pozitivní nárůst kompetencí byl v oblasti mluvení, u většiny žáků se kvalitativně zvýšila schopnost vyjadřování nejen ve výuce SOLE, ale i v jiných předmětech a v mimoškolních aktivitách. I když byla práce pro učitele nová a náročná, měli z nové výuky dobrý pocit a podobnou zpětnou vazbu získávali i od žáků.

Při výčtu všech pozitiv je třeba zmínit i negativa, která s sebou nová metoda přináší. Mnohdy se stalo, že se ne všechny PC připojily k internetu bez potíží. Nastaly také chvilky, kdy byli žáci rozptýleni (neměli „svůj den“), tak se přes všechnu motivaci vyučujícího nedostavily očekávané výsledky a prezentace nepřinesla mnoho nového. Často to i žáci přiznali ve svém sebehodnocení. A učitelé také museli čelit situacím, kdy byli studenti tak zabráni do vyhledávání a poté do prezentace, že nebylo v hodině zvládnuto naplánované učivo. I tyto situace byly na závěrečném hodnocení výuky SOLE analyzovány, konzultovány a byla nalezena řešení nejen od žáků samotných, ale také od učitelů, vedení školy a vedení Koučink Centra Praha.

Nový školní rok a poděkování

Pro školní rok 2014/2015 se všichni tři učitelé rozhodli pokračovat ve výuce svých předmětů v 7. ročníku. V 6. ročníku budou danou výuku opět učit metodou SOLE a navíc bude tato nová metoda aplikována v 6. třídách do hodin fyziky a hudební výchovy. V Brně na Měšťanské 21 jsou všem zájemcům o novou metodu výuky dveře otevřeny, škola nabízí možnost přijít se do výuky podívat a diskutovat o jiných možnostech a přístupech ve výuce na základních školách. Při zpětném pohledu je vidět cestu, kterou všichni zúčastnění museli prošlapat, a patří jim obrovský respekt. Zejména učitelům za jejich zapálení a práci na sobě, rodičům za podporu projektu i dětí, kolegům ze ZŠ T. G. Masaryka v Mnichovicích za sdílení zkušeností. Dík patří neziskovce CoEdu za skvělou myšlenku začlenit koučování do výchovy a vzdělávání a Koučink Centru za finanční a projektovou podporu a celoroční odbornou podporu a konzultace.


Zajímavou a v České republice zcela novou metodu výuky, kterou do České republiky přinesli zakládající členové neziskové organizace CoEdu (Coaching in Education www.coedu.cz), ověřovali ve školním roce 2013/2014 na základní škole v Brně-Tuřanech. Do experimentu vstoupila kromě této brněnské základní školy ještě ZŠ T. G. Masaryka v Mnichovicích u Prahy.

Inspirací pro vedení školy v Tuřanech i učitele bylo zhlédnutí videa pana Sugaty Mitry http://www.ted.com/talks/sugata_mitra_the_child_driven_education a následný seminář společnosti Koučink Centrum – platinovým partnerem projektu, specializující se na vzdělávání v oblasti koučinku. Někteří učitelé byli rozpačití, jiní nadšeni. Vedení novou metodu výuky podporovalo, byť s sebou nesla řadu otázek.


Pravidla třídy dle SOLE

  • Studenti si vytvoří skupiny okolo 4 členů.
  • Žáci si vybírají své vlastní skupiny.
  • Mohou kdykoliv skupiny měnit.
  • Děti mohou obcházet a pozorovat ostatní skupiny, co dělají, a mohou to sdělovat své vlastní skupině (mohou tedy „opisovat“, radit si a pomáhat).
  • Po vymezeném času by žáci měli být připraveni prezentovat své odpovědi.

Více informací k projektu naleznete na webových stránkách:

ZŠ Měšťanská – www.zsmestanska.cz.

CoEdu – www.coedu.cz/sole

Projekt SOLE na Facebooku – www.facebook.cz/projektsole

 

Související články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button