5 zajímavostí ze světa vzdělávání 20.9.

Školy budoucnosti

Podle představ Jonathana Rochelle, ředitele oddělení managementu vzdělávacích aplikací Google, nebudou děti v roce 2066 listovat v encyklopedii, ale vyhledávat si informace online s pomocí Wikipedie. Spolupracují na projektech s vrstevníky na dálku v online platformách – spolupráce a lidská interakce jsou prioritou a školy na ně myslí stejně jako na základy matematiky nebo programování. Děti nejsou ve třídách podle věku, sofistikované počítačové testy pomáhá vytvářet skupiny podle zájmu a dovedností. Aby technologie mohly zlepšovat svět vzdělávání, je potřeba, aby k nim měli vztah učitelé a přinášeli je do škol. Jejich hlavním cílem by mělo být, aby žáci nejnovější produkty komfortně používali, protože právě to se jim v dalším životě bude hodit. 

Rysy kvalitního učitele

Australští odborníci vydali komplexní zprávu o povaze kvalitního vzdělávání, informuje příspěvek na blogu EduReasearch Matters. Hlavní poselství je zřejmé – kromě učitelských kompetencí, které jsou ke kvalitní výuce třeba, skutečně dobří učitelé musí mít také pozitivní lidské vlastnosti jako smysl pro humor, férovost nebo laskavost. V Austrálii se hlasy volající po určitých osobnostních testech uchazečů o studium na pedagogických fakultách již objevily. Autoři zprávy nyní přináší rozbor toho, co dělá kvalitní vzdělávání kvalitním, a věří, že je to právě kombinace pozitivních osobnostních rysů a vysoká úroveň učitelských kompetencí. 

Pohyb prospívá mozku

Britský deník The Guardian ukazuje dopad různých fyzických aktivit na fungování mozku, který je sám často přirovnáván ke svalu. Kromě jeho procvičování čtením a počítáním příkladů v lavici však lze mozkovou aktivitu ovlivnit pohybem, jak ukazují aktuální studie – a různý pohyb má vliv na různé oblasti mozku. Na zlepšení paměti působí aerobní cvičení, díky kterému se podle studií na všech věkových skupinách zvět- šuje struktura hipokampu. 

Digitální inteligence

Internetový server Světového ekonomického fóra ve svém článku radí vybavit děti digitální inteligencí. Ta se skládá z osmi složek: 1. digitální identita, 2. využívání technologií, včetně schopnosti kontroly rovnováhy online a offline života, 3. digitální bezpečnost, 4. digitální zabezpečení, 5. digitální emoční inteligence, 6. digitální komunikace, 7. digitální gramotnost, 8. digitální práva, tj. porozumění a prosazování osobnostních práv, včetně autorských, práva na soukromí, svobodu slova a další. 

Mýty ve vzdělávání

Deník The Guardian vyvrací neurologické mýty, které dále ovlivňují proces vzdělávání. Jedním z nich je teorie o třech základních učebních stylech stuEDUnovinky 5 zajímavostí ze světa vzdělávání dentů – vizuální, sluchový a kinestetický. Přestože k podpoře takového členění není dostatek důkazů, mýtu věří podle ankety 93 % britských učitelů. Další mýtus člení žáky podle velikosti mozkových hemisfér – ti s větší pravou hemisférou jsou intuitivní a kreativní, ti s více vyvinutou levou částí mozku jsou spíše racionální a objektivní. Teorie vychází z výzkumu ze šedesátých let, který popsal nezávislé fungování hemisfér u epileptiků s přerušenou spojitostí. U studentů ale může vést ke ztrátě motivace v některých oblastech, protože na to prostě „nemají mozek“. Pravděpodobně nejrozšířenější mýtus pak tvrdí, že využí- váme pouze 10 % naší mozkové kapacity. Toto tvrzení zřejmě vychází z předpokladu, že se vždy máme kam zlepšovat a že plně neznáme svůj potenciál. Přesto se jedná o zcela nepravdivou informaci, které neodpovídá žádný vědecký výzkum.