Gymnázium jinak: Případ Gymnázia Na Zatlance

Úkolem gymnázia je poskytnout svým studentům dobré vzdělání. Vzdělání, které je připraví na další studium a budoucí práci, ale také jim pomůže žít kvalitní život tím, že rozvine jejich osobnost. Jednoduchá věta, s níž by snad souhlasil téměř každý. Problémem současné doby ovšem je, že musíme hledat a znovu promýšlet, jak má takové vzdělání vypadat. Je již téměř klišé říct, že žijeme ve světě, který se velmi dynamicky mění, kdyby to nebyla pravda. V jednotlivých oborech rychle přibývá nových poznatků. Jsme téměř zavaleni množstvím dat, které ale často neumíme vyhodnotit a pracovat s nimi. Ve společnosti je kladen velký důraz na naše sociální dovednosti. Lidé v obrovské míře využívají digitální technologie. Všechny tyto a další změny se nemohou neodrazit v tom, co se má student učit a jakým způsobem se to má učit.

Velkým úkolem všech škol je proto nové definování vlastního poslání a z toho vyplývajících úkolů. Diskuse na toto téma již započala a je velmi živá. Názorů na to, kam se mají školy ubírat, je celá řada a bude zajímavé sledovat, kdo se vydal perspektivním směrem a kdo nikoliv. Zdá se však, že doposud se toto snažení koncentrovalo na pole základních škol. Středních škol a obzvláště pak gymnázií, které se rozhodly zkoušet nové cesty, je jako šafránu. Není se co divit. Zájem o tento typ škol je obrovský a počet uchazečů mnohonásobně převyšuje nabídku. Školy tedy nic netlačí k tomu, aby se nějak měnily, protože se z prostého faktu, že zájem o ně neklesá, dá vyvodit, že pracují dobře. Zda to tak skutečně je, je otázkou. Výhodou gymnázií je, že mají poměrně široký záběr a připravují tak k dalšímu studiu na celé škále vysokých škol. K tomu je zde letitá tradice spojená s prestiží.

Přesto se už v diskusích o reformách vzdělávání obejvuje otázka, zda by se hlubší inovace neměla dotknout také gymnaziálního vzdělávání. Vyjít by se určitě mělo z vysokého standardu, který gymnázia nabízejí. Je však třeba hledat, co má tento standard obsahovat. Měl by se hledat jakýsi model klasického vzdělávání 21. století. V něm by měli studenti získat dovednosti a znalosti klasické vzdělanosti doplněné o dovednosti a znalosti současného světa propojené s rozvojem jejich osobnosti. Zajímavým příkladem gymnázia, které se vydalo tímto směrem, je pražské Gymnázium Na Zatlance, které připravuje nový vzdělávací program založený na jedné straně na kvalitním vzdělání v klasickém slova smyslu, i když podávaném inovativními pedagogickými metodami, a doplněný na druhé straně o rozvoj osobností studentů.

Proč se gymnázium do těchto změn pustilo, vysvětluje jeho ředitelka Jitka Kmentová: „Chceme nabídnout trochu odlišný obsah i přístup ke studentům, než je u řady gymnázií zvykem. Svět se rychle vyvíjí a my nemůžeme zůstat stát. Od našich bývalých studentů víme, že k úspěchu v dnešním světě už nestačí mít jen hodně znalostí, i když ty jsou pochopitelně stále velmi důležité. Zatlanka ušla v tomto směru v minulých letech velký kus cesty. Chceme se ale posunout ještě dál a pracovat více s rozvojem osobnosti studentů. Chceme, aby žáci měli možnost rozvíjet sebe sama, a to v respektujícím prostředí, kde mají možnost tvořit a přemýšlet. Doufáme, že tato myšlenka zaujme dostatek rodičů, kteří hledají pro své děti zajímavou školu.“

Chceme, aby žáci měli možnost rozvíjet sebe sama, a to v respektujícím prostředí, kde mají možnost tvořit a přemýšlet.

Zajímavé je, že nový vzdělávací program klade kromě znalostí a dovedností důraz především na rozvoj pěti důležitých kompetencí, kterými jsou spolupráce, studijní autonomie, kritické myšlení, kreativita a morální jednání. Studenti tak např. nebudou nucení reprodukovat jen informace, které se dozvěděli v z výkladu učitele či z učebnice, ale budou je muset sami aktivně vyhledávat a analyzovat. Rozvoj těchto dovedností bude probíhat napříč všemi předměty. Některé specifické dovednosti, jako např. umění argumentace či metody efektivního sebeučení, pak budou studenti moci získat v rámci hodin osobnostní a sociální výchovy.

Svým způsobem bude specifická i skladba předmětů. Ze zkušeností učitelů vyplývá, že je často pro studenty velmi komplikované propojovat si informace z různých oborů, obzvláště když se v každém z nich postupuje jiným tempem. Probírá-li se např. národní obrození v literatuře v druhém ročníku a v dějepise až ve třetím, studenti si často informace nepropojí. To už vůbec nezmiňujeme, že k tomuto tématu lze využít znalostí z politologie, sociologie či hudební a výtvarné výchovy. Proto zkusíme výuku sdružit do velkých bloků.

Dva hlavní mají zatím pracovní název „Kultura a společnost“ a „Přírodní vědy“. V rámci prvního z nich dojde k propojení dějepisu, literatury, základů společenských věd a části zeměpisu. V rámci „Přírodních věd“ pak k propojení fyziky, chemie, biologie a druhé části zeměpisu. Zvláštním předmětem bude „Tvorba“ propojující hudební a výtvarnou výchovu a divadlo. Samostatně zůstanou zachovány jazyky (český i cizí) a matematika, které jsou nástroji k ostatním vědám, dále pak ještě tělocvik. Z méně tradičních předmětů budou studenti moci najít v nabídce kromě již zmíněné osobnostní a sociální výchovy např. i dobrovolnictví, stáže či expedice. Tvůrci programu totiž sdílí představu, že doba strávená na gymnáziu není jen přípravou na budoucí život, ale je životem samým. Je proto důležité, aby studenti během studia dělali věci, které jsou smysluplné a užitečné. Klíčové též je, aby studenti dokázali najít své budoucí profesní směřování, proto jim bude nabídnuta celá škála volitelných seminářů, z nichž si budou moci vybrat podle svého zájmu.

Netradiční uspořádání předmětů obohacené o rozvoj důležitých dovedností by nefungovalo, kdyby nedošlo i k posunu v práci učitelů. Ti vnímají svou roli spíše jako průvodcovskou a pomáhající. Jejich cílem je připravovat studentům hodiny plné zajímavých úkolů a projektů, přičemž se studenti nemají jen bavit, ale především učit a rozvíjet. V hodinách či vyučovacích blocích budou učitelé používat různé soudobé vyučovací metody, především kooperativní učení, projektovou výuku a metody z programu Čtením psaním ke kritickému myšlení (RWCT). Učitelé si uvědomují, že rozvoj studentů není možný v prostředí soutěžení a strachu. Proto bude kladen velký důraz na vytvoření příznivého klimatu v rámci skupiny studentů. Vztahy mezi učiteli a studenty a i studenty navzájem by měly být v maximální možné míře otevřené a respektující.

V rámci vzdělávacího programu bude nastaven i nový způsob hodnocení studentů. Jednotlivé předměty a bloky budou uspořádány do časově omezených období, po nichž bude následovat „zkouškové období“. Studenti tedy nebudou zkoušeni náhodně, ale v jasně vymezených termínech. V rámci zkouškového období budou studenti podle dohody s učitelem buď psát testy či eseje, nebo častěji odevzdávat výstupy z individuálních a skupinových projektů, které budou hodnoceny podle předem daných kritérií. Mnohem důležitější než známky ale bude po celou dobu poskytování bezprostřední zpětné vazby tak, aby se každý student mohl, pokud bude chtít, rozvíjet svým tempem.

„Hlavním záměrem celého nového vzdělávacího programu je podporovat studenty, aby z nich vyrostly samostatné osobnosti schopné spolupráce a respektu k druhým. Studenti by měli mít možnost rozvíjet svoje silné stránky a poznávat sami sebe. Proto jim škola nabídne pozitivní přístup a možnost tvůrčím způsobem hledat nové cesty,“ dodává Jitka Kmentová. Nezbývá než přát tvůrcům programu úspěch při jeho tvorbě, realizaci a hledání studentů, kteří by o tento program měli zájem.

Gymnázium Na Zatlance

• Gymnázium, Praha 5, Na Zatlance 11, je státní čtyřleté gymnázium bez nutnosti platit školné. Zřizovatelem je Hlavní město Praha.
• Škola v současnosti hledá nové cesty k vzdělávání. Od školního roku 2017/2018 otevře uchazečům jednu třídu s novým a experimentálním školním vzdělávacím programem.
• Gymnázium se snaží podporovat nadané studenty a rozvíjí nástroje, jak s nimi pracovat.
• Na gymnáziu lze studovat celou škálu cizích jazyků.
• Více informací o gymnáziu lze najít na webu www.zatlanka.cz nebo během dnů otevřených dveří, které se uskuteční 29. 11. 2016 od 17 hodin a 25. 1. 2017.

Lukáš Šlehofer vystudoval FF UK. Pracoval jako manažer vzdělávacích projektů a lektor. Je absolventem celé řady vzdělávacích kurzů. Ve volném čase působí jako instruktor na vzdělávacích akcích skautských vedoucích. Největší porci volného času však věnuje svojí rodině, která pro něj tvoří základní kámen jeho života.