Jaké má být vedení školy?

Má být ředitel školy hlavní administrátor, tvůrce obsahu výuky, garant profesionálního rozvoje učitelů nebo od každého trochu? Jaký výcvik dobrý ředitel potřebuje? Je efektivnější vedení školy jedním vizionářem, který spojí ostatní aktéry, nebo systémem sdíleného rozhodování? Na tyto otázky se na základě údajů z šetření starého tři roky snaží odpovědět nová zpráva OECD představená na blogu organizace. Zkoumala metodické vedení učitelů řediteli a míru zapojení aktérů do rozhodování. Většina sledovaných ředitelů prováděla jednu formu instruktážního vedení, třetina se však aktivně na metodickém vedení nepodílela vůbec s tím, že je třeba větší stimulace takových aktivit. Na většině škol byli do rozhodování v určité míře zapojeni učitelé, role rodičů nebo studentů se ale velmi lišila škola od školy. Zpráva sledovala také dopad způsobu metodického vedení a rozhodování na vytvoření profesních vzdělávacích komunit. Ty jsou měřeny několika indikátory včetně zapojení do oboustranného dialogu, společného chápání smyslu nebo úrovně spolupráce. Do profesních komunit jsou většinou zapojeni více učitelé ze škol, kde se ředitelé instruktážní činnosti věnují, což může znamenat, že snaha ředitele povzbudit součinnost učitelů a rozvíjet u nich pocit odpovědnosti ovlivňuje vzájemnou spolupráci učitelů. Systém sdíleného rozhodování podle zprávy koreluje na všech úrovních školství s vnímáním smyslu vzdělávání. Zapojení učitelů, rodičů a žáků do rozhodování tak buduje kulturu sdílené odpovědnosti za školské záležitosti. Jako nejefektivnější systém se tedy ukazuje kombinace instruktážního a sdíleného vedení společně s využíváním studentských výsledků k nastavení školských cílů. V takových podmínkách se na školách vytváří profesní komunity, prostředí, ve kterém učitelé komunikují s cílem zlepšit své metody, což má dopad na kvalitu vzdělávání. (1635)

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Close
Close