Trendy

Ničí internet mozek?

Dopadu nových technologií na lidský mozek se lidé obávali už při objevení knihtisku v šestnáctém století. Je tedy na místě bát se nyní vlivu internetu na naši paměť, intelekt nebo pozornost?

Deník The Guardian nabízí některé odpovědi od Deana Burnetta, neurovědce Cardiffské univerzity. Burnett upozorňuje, že vinit internet např. při vzniku závislosti na virtuálních kasinech je jako považovat budovy za důvod gamblingu ve skutečných kasinech – jde jen o prostředí, ve kterém závislost vznikla. Internet ale skutečně přináší dosud nebývale dostupné informace všeho druhu. Lidský mozek se však s přemírou vjemů vyrovnává vždy, ať už sledujete video v telefonu nebo děti při hře v parku.

Protože není možné se věnovat všem detailům, vyvinul si mozek filtr důležitosti podle našich zkušeností, propočtů a systému nejlepšího odhadu. Mozek je tak připraven předcházet škodám z informačního přetížení a je nepravděpodobné, že by takové škody mohl internet způsobit. Obavy panují i z dopadu internetu na paměť, protož proč si něco pamatovat, když si vše potřebné můžeme kdykoli online najít? Paměť ale funguje díky nevědomým procesům, které zážitky a informace ukládají. Snáze se ukládají ty s emocionálním podtextem, abstraktní koncepty je třeba častěji opakovat. Procvičování a zlepšování se v něčem má na rozvoj mozku pozitivní dopad, jak dokládají rozdílné mozkové struktury např. u profesionálních muzikantů. Opakované zaměstnávání paměti tak může být prospěšnější než pouhé vyhledávání na internetu, na druhou stranu rozvoji mozkové činnosti pomáhá podnětné prostředí plné nových informací, přísun zajímavých informací na internetu tak může být prospěšnější než memorování suchých fakt.

Grafický způsob podávání informací na webových stránkách se podle některých výzkumů zdá být příliš na malou kapacitu krátkodobé paměti, skutečný dopad používání internetu na paměť tak není zřejmý. Nejasný je také vliv neustálého online připojení na pozornost. To, na co se soustředíme, ovlivňujeme jednak vědomě, jednak je naše pozornost podvědomě směrována k vjemům, které považují za důležité naše smysly.

Internet přináší mnoho rozptýlení najednou a může zdržovat od práce, zvlášť když je vykonávaná na stejném zařízení, který přístup k internetu umožňuje. Vyhledávání nových zážitků a rozptýlení však bylo mozku vlastní dříve, než internet vůbec vznikl.

Neopominutelným fenoménem internetu jsou dnes sociální sítě. Člověk je tvor sociální, na neurologické úrovni se mozek vyvíjí především prostřednictvím sociálních interakcí. Ty se s online kontakty významně proměnily. Svá konání můžeme jedním dotykem sdílet s mnoha lidmi po celém světě, což má své důsledky – příjemné pocity získané „likem“ fungují v mozku podobně jako užívání drog. Prostředí, které nás vede k neustálému ohromování ostatních a ve kterém jsme pořád hodnoceni, pravděpodobně nepřináší našemu mozku mnoho dobrého, navíc se stává problémem závislost na sociálních sítích. Podle Burnetta jde však i zde problém především za lidmi, nikoli za internetem. (zdroj)

Zobrazít vice

Související články

Napsat komentář

Close