Jak se dělá ScioŠkola

Text: Jana Codlová

„Děti se přirozeně učí samy v každém systému, ať už jsou to děti domorodců na Nové Guineji, kde žádné školy nemají a stejně se děti spoustu věcí naučí, jak rozpoznat zvířata, která rostlina je léčivá a orientují se ve složitém světě.“ 

Přesně vím, kde tahle slova padla – v září loňského roku na besedě ve Scio, kde jsme se ptali Ondřeje Šteffla, jaká by podle něho měla být „nevětšinová„ škola a jak by se v ní měly děti učit. Otázky střídaly odpovědi, diskutovali jsme, jaké jsou dnešní školy, co se změnilo nebo spíš nezměnilo od pruské kadetky a nakonec …

… jsme se rozhodli, že je čas dát našim představám o vzdělávání velice konkrétní podobu. Chceme změnit vzdělávání v ČR, a tak přispět k tomu, aby svět kolem nás byl trochu lepší. Proto zakládáme první ScioŠkolu, a když se nám bude dařit, a všichni věříme, že bude, tak pak budeme postupně přidávat další školy po celé republice a pomáhat stávajícím.

Na co jsme přitom mysleli?

Na to, že roste počet rodičů nespokojených s kvalitou vzdělávání ve většinových školách, že v letošním roce podalo 38 soukromých subjektů žádost o zápis do rejstříku škol. Mysleli jsme na rodiče zakládající komunitní školy, které leckdy po roce končí neúspěchem.
Uvědomovali jsme si, že nás tlačí čas a během 14 dnů musíme najít prostory, získat předběžný souhlas vybrané městské části a podat žádost na MŠMT o zápis do rejstříku škol.

Chtěli jsme na chvíli zapomenout na to, jak dnes vypadá většina škol, a u čistého stolu začít vymýšlet novou, takovou, která bude co nejlépe připravovat děti na život v 21. století. Že naším cílem je vymyslet takovou školu, do které mohou chodit všechny děti a která tak může být vzorem či inspirací pro další školy.

Co jsme věděli?

Věděli jsme, že ve Scio pracuje na sedmdesát vzdělaných, akčních a schopných lidí, kteří se pořád učí a vzděláváním se zabývají celou dobu. Všichni jsou ochotni vložit své dovednosti a zkušenosti do této školy, pomáhat jí, kdykoliv je třeba. Kromě jiného jsme dali dohromady radu moudrých lidí z různých oblastí, kteří nám přispívají radou, zkušeností, nápadem, inspirací, názorem.

Od počátku jsme přesvědčeni, že škola má být postavena na pevných nohou, aby nespadla, a mít jasno, z čeho bude vycházet. Nohy – to jsou trvalé hodnoty (svoboda, morálka, otevřenost, pozitivita, odvaha, aktivita), chceme je rozvíjet u dětí, vycházíme z toho, že každé dítě je jedinečné, učit se je pro něj přirozená potřeba, učí se vlastně stále a všude, nejlépe tam, kde se cítí bezpečně.

Co bylo na startu?

Před námi ležela spousta kroků a spousta otázek:

Listopad – vytvoření minitýmů (PR, koncepce, rozpočet + organizační, personální, web), začínáme formulovat hodnoty, východiska a cíle. Pustíme první informaci o založení školy do světa?

Prosinec – schůzka s radním Prahy 11, máme prvního rodiče-zájemce o školu, dáváme na sociální sítě inzerát na průvodce (tak říkáme našim učitelům), máme logo. Koho oslovíme do rady moudrých? Přijde do konce roku rozhodnutí MŠMT o zápisu do rejstříku škol?

Leden – naprogramována první verze webu, hygienička předběžně schválila prostory, pokračujeme v hledání průvodců, vyjíždíme na pracovní hory s jasným programem: Scio Škola. Sázka o počet přihlášených zájemců do měsíce od zveřejnění informace (průměr 52). Přijde do konce ledna rozhodnutí od MŠMT?

Únor – máme rozhodnutí MŠMT! Škola je startup, měníme koordinaci procesů, vytváříme stabilní tříčlenný tým, probíráme zájemce o průvodce, začínáme intenzivně hledat ředitele, rozjíždíme PR, spouštíme web (https://www.scioskola.cz/), Ondřej jezdí po školách, poskytuje rozhovory, zakládáme uzavřenou skupinu na FB, za 12 hodin máme 152 příznivců a pátráme po školách ke spolupráci u nás i v zahraničí. Uspořádáme vůbec tiskovou konferenci?

Březen – probíhají výběrová řízení na průvodce a konečný výběr ředitele je za dveřmi, máme za sebou první setkání příznivců Scio Školy ve Vinohradském pivovaru a besedu s rodiči, naplánovali jsme dny otevřených dveří, prostě intenzivní PR. Počet předběžně přihlášených dětí je 82. Kdy překonáme stovku?

A co nás čeká v cíli?

Co bude za rok, to přesně nevíme, protože svět se neustále mění (a změna je náš trvalý stav), ale věříme, že z naší školy budou vycházet děti, které jsou připraveny učit se novým věcem, tedy připraveny na neustálé změny v jejich životě.