Povinná maturita z matematiky je blbost

Jak by měla vypadat výuka matematiky podle mladých tvůrců edice učebnic „Matika pro spolužáky“? A jak se jejich představa o vydávání středoškolských učebnic lišila od reality?

Marek Liška, Tomáš Valenta a Lukáš Král jsou nadšenci do matematiky, ale svůj čas netráví jen řešením matematických příkladů. Úlohy naopak sami vymýšlejí a nadále je vydávají. Věří totiž, že matematika se může své nálepky „postrach středoškoláků“ zbavit. 

Marku, co musí člověk prožít, aby se již na střední škole rozhodl napsat svou vlastní učebnici?

Přibližně před čtyřmi lety jsem doučoval spolužáky na Gymnáziu J. K. Tyla v Hradci Králové. Matematika mě bavila, ale vadilo mi, z jakých učebnic byla vyučována.  Pro výuku na gymnáziích byla navíc uzpůsobena jen jedna učebnice. Zkrátka si člověk ani nemohl vybrat. Z hodin jsem si psal vlastní zápisky a šířil je mezi spolužáky. A z těch později vznikla první celá učebnice. 

Podílí se na vaší učebnici jen ti, kteří jsou do matematiky zapálení? Nebo se v týmu najde i někdo, kdo k matematice nemá žádný, nebo dokonce negativní, vztah?

Myslím, že „nematematici“ jsou v menšině. Na přímé tvorbě učebnice se samozřejmě podílí ti, kdo ji rozumí. Každý z nás má navíc nějaký matematický okruh, který mu jde lépe, a tomu se i věnuje. Mezi ostatními v týmu jsou však i tací kteří ji nesnášejí. Ale o to více chtějí vzniku učebnice pomoci. Mají motivaci vytvořit něco lepšího, ne tolik ustrnulého.

Jak na učebnici reagovali tvoji spolužáci?

Spolužáci se nejdříve dostali k mým zápiskům z hodin. To byl obyčejný text ve Wordu, který jsem tiskl na své malé tiskárně. Z toho se učili. Když jsem za nimi přišel s vydanou knížkou, byli překvapení. Takový počin se většinou od středoškoláka neočekává.

Učebnice „Matika pro spolužáky“ vznikla z iniciativy Marka Lišky, který své spolužáky doučoval matematiku a nebyl spokojený s učebnicí, jež se na gymnáziu používala. Za pomoci dalších nadšenců se mu podařilo vydat první díl učebnice pro první ročník SŠ, jenž o něco později rozdělil do více dílů. Nyní jsou v tisku poslední díly pro druhý ročník, v dohledné době dojde řada i na třetí a čtvrté ročníky.

Co vidíš jako největší problém na výuce matematiky na našich školách?

Nedá se to hodnotit celostně. Ale jako student jsem si všiml toho, že učitel nestíhá. Pro matematiku není dostatek času, všichni jsou pod tlakem. Na gymnáziích je hodinová dotace navíc ještě značně větší než na ostatních typech škol. Tak komplexní předmět je těžké probrat v omezeném čase. Dvě nebo tři hodiny matematiky týdně jsou opravdu málo. Matematika se musí trénovat, drilovat. 

Je vůbec nutné matematice přikládat takový význam?

Matematika pomáhá ve zlepšování přemýšlení.  V momentě, kdy se student učí přemýšlet nad různými grafy nebo tabulkami, rozvíjí se u něj logické myšlení. Obsah není až tak důležitý, mnohem důležitější jsou procesy promýšlení, které si student osvojuje.

„Matika pro spolužáky“ je uzpůsobena k přípravě na státní maturitu. Od roku 2021 bude maturita z matematiky pro mnoho českých středoškoláků povinná. Jaký názor na to máte vy, jako kolektiv autorů matematické učebnice?

Jsou dvě různé možnosti, jak na toto rozhodnutí pohlížet. Ten první – nelíbí se nám to. Matematika je samozřejmě důležitá, ale aby byla natolik důležitá, aby z ní každý student musel maturovat? To si nemyslíme. Maximálně na gymnáziích, i když i tam je to sporné.

Co se ale týče našich učebnic a byznysu – jsme rozhodně pro. Takové opatření by totiž pro nás znamenalo větší odbyt. (smích)

Co se při tvorbě učebnic ukázalo jako největší překážka?

Trochu jsme bojovali s počtem stran. První vydání, které obsahovalo učivo pro celý první ročník, bylo zkrátka příliš těžké na to, aby ho student mohl bez problémů nosit do školy. Pracovně mu říkáme „tlustá kráva“. To vydání je pro každodenní nošení do školy opravdu nepoužitelné, proto jsme se rozhodli učivo ve všech ročnících rozdělit do více dílů. 

To bylo největší problém?

Myslím, že se nám také nepodařilo časově odhadnout rozvržení vydání dílů. Máme několikaměsíční zpoždění. Problém nastal hlavně při sázení, kdy se obsah z textového editoru přenáší do jiného programu a celé učebnici se dává finální podoba. A při tom dojde k mnoha chybám a nepřesnostem, po kterých samozřejmě musí následovat několikanásobná kontrola. I přes několikanásobnou kontrolu několik chyb ve vydaných dílech zůstalo. Navíc jsme si situaci ještě zkomplikovali rozhodnutím, že ke každé učebnici vytvoříme i pracovní sešit. 

„Nejstaršímu vydání učebnice říkáme pracovně „tlustá kráva“. Je opravdu objemné, pro každodenní nošení do školy nepoužitelné.“

Jak na vaši učebnici reagovali autoři jiných učebnic či odborníci?

Přibližně 90 % vysokoškolských profesorů je proti nám. Nelíbí se jim, jak matematiku degradujeme. Věty v naší učebnici jsou sice bližší studentům, ale bohužel nejsou matematicky úplně správné. Nalézt tuto rovnováhu mezi přesností a srozumitelností je poměrně těžké a řešíme ji pořád. Nechtěli bychom spadnout ani do jednoho extrému. 

Na svém webu také zmiňujete, že se ve vašich učebnicích rozsáhleji zabýváte užitím jednotlivých kapitol v praxi…

Na začátku každé kapitoly je zmíněno, co se student naučí, na co mu to bude dobré v reálném životě a také to, jakou má dané učivo návaznost na jinou látku. K tomu, abychom látku ještě více navázali na praxi, slouží i jednotlivé úlohy v pracovním sešitě. V hodině se například vyučují intervaly a student si učivo spojí s konkrétními situacemi tak, že v řešení úlohy pomocí intervalů hledá možný termín na schůzku s kamarády.

Co autoři vzkazují svým studentům – zákazníkům? QR kódy již fungují! Technické problémy se podařilo vyřešit, takže stačí QR kód naskenovat do aplikace a po otevření webové stránky se vám zobrazí postup správného řešení příkladu s komentářem.

V jakém množství se vaše učebnice na českých školách využívají?

Naše učebnice je momentálně na 32 středních školách, na každé z nich se používá průměrně v jedné nebo ve dvou třídách. Nehraje nám příliš do not fakt, že ještě nemáme hotové všechny díly. To je častým protiargumentem učitelů a my to samozřejmě akceptujeme.  Někteří učitelé se také nechtějí pustit svých osvědčených učebnic a metod a zkusit něco nového, modernějšího. Nutno říct, že spoustu škol jsme ještě neoslovili.

1920 vypitých šálků kávy, 23 milionů sekund pročekaných na naprogramování webu, 6132 hodin před notebookem. I to jsou čísla. I to je matematika, kterou najdete na stranách prvního vydání učebnice a která souvisí se vznikem učebnice. Mladí autoři ví, jak studenty zaujmout.

Momentálně se tisknou zbylé díly učebnice pro druhé ročníky. Poté přijde na řadu třetí a čtvrtý ročník. Máte další plány do budoucnosti?

Rádi bychom učebnice rozšířili na více škol. Také nějaký čas pravděpodobně strávíme opravováním chyb, kterých jsme si dosud nevšimli (smích)… A poté bychom se chtěli pustit do přípravy učebnice na fyziku. Jsme v kontaktu s několika lidmi z Brna, kterým se náš koncept líbí a šli by do toho s námi. Jelikož fyzice tolik nerozumíme, nejedná se o náš hlavní obor, zůstali bychom trochu v pozadí, ale poskytli bychom zkušenosti, které jsme dosud nasbírali. Dali bychom jim naše know-how – jak učebnici psát, jak by měla vypadat apod. Poradili bychom jim s celým procesem. My jsme naše učebnice zprvu tvořili metodou „pokus – omyl“. Byla by škoda, kdyby se vydání další učebnice oddalovalo kvůli stejným chybám a omylům.  

Rozhovor byl vytvořen z odpovědí zakladatele projektu Marka Lišky. Do diskuze přispívali také jeho kolegové Tomáš Valenta a Lukáš Král.
Text: Markéta Popelářová
Fotografie: Matika pro spolužáky