Články

Na jižní Moravě vzal kraj inovace ve školství do vlastních rukou

Ve veřejném školství se pomalu začíná uvádět do pohybu proces, po němž odborníci na vzdělávání volají už léta. Modernizace veřejného školství je pro ekonomický a společenský vývoj české společnosti v následujících dekádách naprosto zásadní, jak ostatně ukazuje řada mezinárodních srovnání. Jihomoravský kraj proto začíná sérii projektů určenou ke zkvalitnění veřejného školství tak, aby více odpovídalo požadavkům společnosti a pracovního trhu ve 21. století.

České školství je dle odborníků i mezinárodních srovnání dlouhodobě podfinancované a neodpovídá požadavkům trhu práce. Jmenujme jen několik čísel, která by nás měla varovat. Česká republika do vzdělávání investuje pouze méně než 4 % HDP, zatímco ve vyspělých západních zemích jde mnohdy o více než 5 %, tedy rozdíl v desítkách miliard korun ročně. Letošní zpráva OECD zase ukazuje, že Česko je spolu se Slovenskem nejvíce ohroženou zemí, pokud jde o zánik pracovních míst v důsledku digitalizace a automatizace ekonomiky.

Česká republika do vzdělávání investuje pouze méně než 4 % HDP.

Velké změny by podle analýzy trhu práce mohly postihnout až 45 % všech pracovních míst. Jde přitom o celosvětový trend, nedávná analýza poradenské společnosti McKinsey tvrdí, že do roku 2030 celosvětově v důsledku automatizace a digitalizace zanikne přes 400 milionů pracovních míst. Nejohroženější jsou přirozeně ty země, které mají zastaralý vzdělávací systém, jenž není schopen připravovat mladé lidi na nutnost měnit zaměstnání a flexibilně se přizpůsobovat požadavkům různých profesí.

Výsledky mezinárodního šetření PISA 2015 přitom ukazují, že čeští žáci jsou ve většině ukazatelů v nejlepším případě průměrní. Absolventi českých škol mají nedostatky v jazykové vybavenosti, matematické gramotnosti nebo IT gramotnosti. Oproti zahraničním studentům vidíme i horší úroveň v prezentačních dovednostech, komunikačních dovednostech nebo schopnostech kooperace. Všechna tato zjištění dlouhodobě potvrzují jak mezinárodní srovnání, tak i šetření České školní inspekce.

„Český vzdělávací systém si nese z historie velkou zátěž v podobě abnormálně vychýlené vzdělávací struktury do odborné oblasti na středoškolské úrovni, což je dřívější vysoce průmyslově orientované ekonomiky. Je stále tvrdošíjně zažitá představa, že ‚Česko stojí na průmyslu’, což je ale chybné ve dvou ohledech: za prvé ‚nestojí’, struktura ekonomiky se proměnila a průmysl se na ní podílí už jen třetinou, za druhé, což je ještě podstatnější, průmysl se dramaticky proměňuje právě v požadavcích na pracovní sílu,“ říká Bob Kartous z EDUin, který zároveň působí jako koordinátor malé jihomoravské expertní skupiny, která připravila plán, jak na regionální úrovni vyvolat znatelný pokrok ve vzdělávání.

Jejími členy jsou například zastupitel a podnikatel Jiří Hlavenka, krajská radní pro školství Jana Pejchalová, děkan Pedagogické fakulty MU Jiří Němec, proděkan Filozofické fakulty MU Petr Škyřík, ředitel výzkumného technologického centra Jiří Nantl, dlouholetý ředitel ZŠ a zakladatel festivalu Eduspace či školy Labyrinth Břetislav Svozil nebo předseda Regionální hospodářské komory Ladislav Chodák. V centru tohoto plánu stojí ředitelé škol.

Pilotní akce na Moravě

Jihomoravský kraj je prvním regionem v Česku, který se rozhodl vzít záležitosti do vlastních rukou. Ve spolupráci s odborníky na vzdělávání i zástupci byznysu chce připravit své studenty na technologickou revoluci, kterou představuje Průmysl 4.0. V létě 2017 započala práce expertní skupiny, která spolu s Jihomoravským krajem bude realizovat sérii projektů, jejichž cílem bude zkvalitnění vzdělávacího systému na středoškolské úrovni, za kterou kraj jako zřizovatel ZŠ odpovídá. Iniciativu podporují hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek a rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Ředitelé škol by měli být nejen pedagogy, ale i lídry a schopnými manažery s jasnou strategickou koncepcí a vizí

Prvním konkrétním krokem je projekt Akademie pro ředitele, který začíná Jihomoravský kraj letos pilotovat ve spolupráci s laboratorní školou Labyrinth. „Ředitelé škol by měli být nejen pedagogy, ale i lídry a schopnými manažery s jasnou strategickou koncepcí a vizí. Proto vznikl za podpory JMK projekt Akademie pro ředitele, který se bude letos pilotovat. Cílem akademie je vzdělávání stávajících ředitelů a ředitelek českých škol, nebo zájemců, kteří se na pozici ředitele připravují v oblastech, jako je role ředitele jako lídra, koncepce, strategie a vize školy, komunikační a manažerské dovednosti, vedení týmů a lidí,“ uvedl k tomu Břetislav Svozil, zakladatel a ředitel laboratorní školy Labyrinth.

Projektu se v prvním roce zúčastní 20 ředitelů, kteří budou na osmi workshopech účinně propojovat teorii s praxí. „Dobrý ředitel umí i za velmi omezených možností daných podmínkami českého vzdělávacího systému udělat dobrou školu. Zatímco systémové změny trvají desítky let, na této úrovni je možné dosáhnout prokazatelného efektu v řádu let,” říká Bob Kartous.

Kraj umožňuje lepší plánování

Samostatná iniciativa na krajské úrovni je krokem k realizaci konkrétních změn. Zatímco MŠMT je do velké míry dlouhodobě paralyzované častým střídáním ministrů a neexistující celospolečenskou shodou na podobě vzdělávacího systému, na nižší úrovni lze poměrně dobře stanovit a vyhodnocovat cíle, kterých se ve vzdělávání podaří dosáhnout. Jihomoravský kraj je ostatně jedním z technologických center Česka, a tak jeho představitelé mají z první ruky možnost chápat důsledky měnící se podoby ekonomiky. Výsledky této iniciativy jsou závislé na mnoha okolnostech a celá věc je během na dlouhou trať. Nicméně už jen samotné pojmenování problému a podnikání konkrétních kroků z řad politických představitelů je velmi dobrou zprávou a do budoucna nám dává naději, že přece jen nebudeme pouze zdrojem levné, nekvalifikované pracovní síly pro rozvinuté ekonomické země, jak dnes stále častěji zaznívá.

„Nejde jen o ředitele. Dalším plánem je podpora vzniku inovativních vzdělávacích programů uvnitř středních škol po vzoru Altu, programu, jenž vznikl jako experiment pro jednu třídu na pražském Gymnáziu Na Zatlance. Už dvě školy v kraji projevily zájem,” dodává Kartous. “Je to model, který bychom rádi posléze nabízeli dalším obcím a krajům a pomohli tak vzdělávání v ČR ze střední úrovně,” uzavírá.

Tagy

Související články

Napsat komentář

Close
Close