Články

Oceněný učitel Jindřich Hašek: Laskavost není bezduchým slovem

Jindřich Hašek se stal prvním oceněným laskavcem projektu Nadace Karla Janečka. Na Základní škole v Karlových Varech učí matematiku, fyziku i finanční gramotnost a k tomu se snaží pomáhat druhým. Proč denně koná dobré skutky i za cenu ztráty volného času? A jak vnímají jeho ocenění žáci?

O co se jedná v projektu #jsemlaskavec?

Děti ve věku 6–15 let si vyzkoušejí vykonat nezištný laskavý skutek v rámci Světového dne laskavosti. Tento skutek natočí či se při něm vyfotí a zašlou ho do Nadace Karla Janečka. Hlásit se mohou základní školy, volnočasové instituce, dětské domovy z celé České republiky… Připraveny jsou různorodé odměny, jak pro děti, tak pro učitele. Například setkání se známým youtuberem Jirkou Králem!

JINDŘICH HAŠEK – učitel matematiky, fyziky a finanční gramotnosti na Základní škole Krušnohorská 11 v Karlových Varech. Historicky první oceněný #laskavec Nadace Karla Janečka.

SOUVISEJÍCÍ  Učit laskavost se vyplácí

Získal jste ocenění #laskavec za nezištné dobré skutky. Jak to zpětně vnímáte a jak reagovali vaši žáci?

Když něco děláte pro jiné, nečekáte, že za to něco dostanete. Děláte to proto, že chcete. Bylo pro mě překvapením, ocenění si proto velmi vážím. Je mnoho lidí v mém okolí, kteří ve větší míře vykonávají nezištné skutky. Každý z nás ví o někom takovém. Ocenění by si zasloužili všichni, kdo umějí pomoci jiným. Všichni máme tu možnost někomu pomoci. Slovem, skutkem… Stačí nebýt lhostejný ke svému okolí. A jak to vnímali žáci? Na to se musíte zeptat jich. Snad pochopili, že pojem laskavost není jen bezduchým slovem. Má svůj význam a své místo v našem životě. Vždyť se ocenění týká i jich samotných.

Věnujete studentům spoustu volného času na úkor svého osobního volna. Ročně zařídíte šest až osm exkurzí, o prázdninách matematické tábory, o víkendech rafty… Snažíte se vzdělávání propojovat se zábavou a reálným životem, tak aby děti neznaly jenom školu a domov. Nabízí se otázka, proč to všechno děláte.

Zkuste se na chvíli vrátit do svých školních let, kdy jste jako žáci navštěvovali základní školu. Co se vám vybaví? Většina z nás má před očima spíše to, co prožila o přestávkách, na výletech… Byl bych rád, kdyby moji žáci měli na co vzpomínat. Aby nezapomněli na své kamarády ze třídy. Někteří se již možná ani neuvidí. Druhá věc je ta, že známe své žáky jen ze školních lavic. Na akcích je poznáte i z jiné stránky. Jsme navíc sportovní škola. Ve třídě jsou fotbalisté, hokejisté, atleti, basketbalisté. Občas se zajdu podívat, jak se jim daří při utkání. Začnete je vnímat jinak. Možná občas pochopíme, proč se ve škole chovají tak, jak se chovají. A co více, oni vás začnou brát taky trochu jinak. Jsou žáci, kteří by se také sami nikam nemohli podívat. Z různých příčin. Rodiče jsou zaneprázdněni prací, z finančních důvodů. Mají mnohdy příležitosti zažít nevšední akce a zážitky. Neděláte to pro sebe, děláte to pro ně. A odměnou vám je, když vidíte na jejich tváři radost a spokojenost z každé akce.

Berete svou práci jako poslání?

Učitelem jsem chtěl být od dětství – ještě když jsem chodil na základní školu. Byly ale okolnosti, které mi v minulosti bránily splnit si svůj sen, stát se učitelem. Práci kantora beru jako poslání, mám ji rád. Každý z nás dělá svoji profesi z nějakého důvodu. Někdo pro peníze, někdo protože ho to baví.

Jsem přesvědčen, že na všech školách je většina učitelů, kteří vykonávají svoji práci z lásky. Snaží se do ní dát maximum. Dělají pro své žáky daleko více, než jim velí povinnost. Smekám před nimi a mají můj respekt.

Není to o tom, že si odučíte své hodiny, opravíte sešity, uděláte přípravy na další den. Děti máte každý den před sebou. Vidíte na nich, jestli jsou nebo nejsou v pohodě. Neustále pro ně vymýšlíme různé akce. Ať připravíte jakoukoli činnost, neměla by být jen zábavou, ale také přinést i v malé míře poučení, poznaní, informace. Nejtěžší pro mě je, když jim na konci deváté třídy předáváme závěrečná vysvědčení. Vidíte je všechny seřazené ve společenském oděvu, s vědomím, že některé možná vidíte naposledy. Rok co rok stejná situace. Nemluvě o situaci, kdy se loučíte se žáky, které doprovázíte celé čtyři roky. Každý třídní učitel tyhle chvíle zná. A pak přijde září a vás čeká nová třída. Vše začíná nanovo.

Myslíte si, že se dá laskavost, respektive laskavé chování naučit, tak jako se děti učí násobilku?

Ne všichni umějí násobilku. Ve škole se ji naučí, ale postupně, jak ji nepoužívají nebo začnou využívat kalkulačky, se znalosti vytrácejí. To ale platí skoro u všeho. A přestanete děti učit násobilku? Podobně je to i s laskavostí. Mluvíte o laskavosti s dětmi, snažíte se jim ukázat příklady. Můžeme pozorovat, jak se chovají k sobě, ke svým spolužákům, k rodičům, k cizím lidem. Ale zda to v nich zanechá stopy, to se ukáže teprve s odstupem času. Když jste použili srovnání s násobilkou, tu se můžete nabiflovat. Můžete se nabiflovat mnoho věcí, ale základ je pochopit princip. Když pochopíme podstatu látky, proč to funguje, snáze se ji naučíme a uplatníme ji. Podobně je to i s laskavostí. Stačí mnohdy maličkosti. Každopádně děti potřebují vidět kolem sebe skutky laskavosti. Nejen ve škole.

Koho podle vás dnešní děti vnímají jako morální autoritu?

Do šesté sedmé třídy možná své rodiče. Pak se mění jejich postoj a autoritou jsou kamarádi, hrdinové z filmu. Rodiče jsou stále jejich autoritou, ale oni se stydí to dát najevo. Neradi to přiznají před svými vrstevníky. A mnohdy ani sobě, což dávají patřičně najevo.

Jak mohou sloužit dobré vzory laskavosti pro ostatní?

Když si přečtete libovolnou knihu nebo zhlédnete film, každý z nás si udělá svůj vlastní úsudek. Něco jiného v něm zanechá ten příběh. Skutky laskavosti mají své místo. A záleží na každém z nás, a to nemusejí být jen děti, co si z každého příběhu vezmeme. Mnozí z nás máme Facebook. Čím dál více se objevují videa zachycující skutky pozornosti, pomoci, laskavosti. Někdy ty ukázky mineme bez povšimnutí, někdy si je prohlédneme. Smutné by bylo, pokud by se taková videa objevovala pouze na internetu či ve filmech. A jsme schopni vnímat takové příběhy kolem sebe? Přitom stačí se občas rozhlédnout.

Zkuste si někdy na chvilku sednout na lavičku a pozorovat lidi kolem vás. Každý si nese svá trápení, své bolesti. Ne každý je dává najevo. A stačilo by někdy jen vyslechnout…

Myslíte si, že by se mělo vyučovat hodnotové vzdělávání a více hovořit o hodnotách, jako je svoboda, odvaha, spravedlnost…? Jak se díváte na současné školství?

Určitě. Tyto hodnoty by měly být součástí výuky. Připomínat žákům události z minulosti, hledat příklady ze současnosti. Současné školství beru takové, jaké je. Má své nedostatky. V prvé řadě mi vadí roztříštěnost ve výuce. Když přechází žák z jedné školy do druhé, ne vždy se výukové plány shodnou v probrané látce. Některá škola má v plánu probrat dané učivo na podzim, některá na jaře. Žákovi pak nezbývá než se látku doučit sám. Dále vidím problém v tom, že když přijde inspekce do škol, řeší se vyplněná třídní kniha, správné vyhotovení ŠVP, zda máte vše zdokumentované, vše podepsané. Teprve pak je na pořadí výuka. Silně mi to připomíná vtip, kdy přijde školní inspekce do školy a po kontrole panu řediteli vzkazuje: „Jsme otřeseni, pane řediteli! Na vaší škole jsme zaznamenali závažný prohřešek. Někteří učitelé místo realizace školního vzdělávacího programu učí žáky číst, psát a počítat!“ Školství by potřebovalo kompletně přepracovat, nejen základní školy, ale i střední a vysoké…

Chystáte se zapojit se svojí třídou do celostátního happeningu #jsemlaskavec? Prozradíte nám, jakou laskavost máte v plánu s dětmi vykonat?

V minulém školním roce jsme mohli, díky pomoci majitele Sportcentra Prima pana Weinlicha, navštěvovat kondiční cvičení po vyučování. Pan Weinlich spolupracuje i s pečovatelským domem v Nejdku. A tak se na jaře začal rodit plán, jak tuto aktivitu obohatit účastí dětí. Proto bych velmi rád oslovil třídu, vyrobil dárky pro pacienty a personál a navštívil tento dům s rehabilitační péčí. Vše bychom zařadili do celostátního happeningu #jsemlaskavec, který proběhne 13. 11. v rámci Světového dne laskavosti.

 

Tagy

Související články

Napsat komentář

Close
Close