Trendy

Jaké výhody má dvojjazyčné vzdělávání?

Udržování pozornosti, empatie, porozumění čtení a co dalšího?

Dle Judith Kroll z University of California se s výzkumy ohledně bilingvismu (neboli dvojjazyčnosti) v posledních dvaceti letech skoro roztrhl pytel. Ale vědci také prostřednictvím svých výzkumů opakovaně dokazují, že bilingvismus zásadně ovlivňuje fungování našeho mozku po celý život.

V souvislosti s tím se také i ve školách rozšiřuje trend dvojjazyčné výuky. V americkém prostředí se tomu tak děje hlavně v New York City, Severní Karolíně, Delawaru, Utahu, Oregonu nebo Washingtonu. Opačný trend ovšem bylo možné sledovat například kolem roku 1998 v Kalifornii, kde se zavedlo tzv. „English first“ vzdělání, tedy forma vzdělání, při které se znatelně omezil čas věnovaný cizím jazykům a i prostor pro dvojjazyčnou výuku. Angličtina měla opět posílit svoji pozici. Toto rozhodnutí bylo změněno téměř až po dvou dekádách, na podzim minulého roku, což umožnilo rozšíření dvojjazyčného vzdělání i v Kalifornii, americkém státě s největším podílem anglicky se učících (nikoliv mluvících) obyvatel. Podrobnosti zde.

V jakých okruzích je možné sledovat rozdíly mezi monoligvními a bilingvními dětmi?

Pozornost

Ta se odvíjí od dovednosti mluvit určitým jazykem ve správný moment. Dvojjazyčné děti, které mluví jiným jazykem v odlišném prostředí a s různými lidmi, se vždy musí soustředit na to, aby pro danou komunikaci zvolily správný jazyk. To se poté promítá i do jejich schopnosti nenechávat se při práci rozptylovat a také efektivněji střídat činnosti.

Empatie

Se střídáním jazyků ve správné situaci souvisí také rozvoj jejich empatie. Schopnost správně rozpoznat, jakým jazykem by v daném prostředí měly mluvit, napomáhá ke zlepšení socializačních a empatických schopností.

pexels.com

Čtení

Jennifer Steel z American University se po čtyři roky věnovala pokusu, díky kterému zjistila, že americké děti z dvojjazyčné výuky dosahovaly ve čtení (v tomto případě ve čtení v angličtině) lepších výsledků než děti, které absolvovaly klasické vyučování. Rozdíly mezi jejich výsledky odpovídaly skoro jednomu školnímu roku. Vysvětlení by mohlo být následující: jelikož děti měly takový náskok jen ve čtení, nikoliv v matematice nebo přírodovědných oborech, má se za to, že dvojjazyčné vyučování napomáhá k lepšímu pochopení fungování jazyka vůbec. Dvojjazyčné děti si tedy díky vyučování ve dvou jazycích zlepšily i čtení v angličtině.

Školní výsledky a radost z učení

Wayne Thomas a Virgina Collier z George Mason University ve Virginii strávili zkoumáním dvojjazyčnosti již třicet let. V jejich studii, která se týkala šesti amerických států a 37 distriktů, srovnávali studenty ze tříd s pouze anglickou výukou se studenty s bilingválním vyučováním. Druhá skupina dosahovala lepších školních výsledků a také je škola více bavila. Dokonce první skupinu porazili i ve školní docházce, kázeňských záležitostech a v otázce zapojení rodičů do vzdělávání.

Zdroj
ww2.kqed.org
Tagy

Markéta Popelářová

Redaktorkou magazínu Perpetuum od roku 2016. "Věřím, že vzdělávání nemusí mít jen nudnou podobu, s jakou se setkává většina lidí ve školním prostředí. Dnešní doba nám nabízí tolik možností pro rozšiřování si obzorů, že by byla škoda nad světem vzdělávání úplně zanevřít. Studuji na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a ve společnosti SCIO mám na starosti koordinaci PR projektů."

Související články

Napsat komentář

Close
Close