Jaké výhody má dvojjazyčné vzdělávání?

Dle Judith Kroll z University of California se s výzkumy ohledně bilingvismu (neboli dvojjazyčnosti) v posledních dvaceti letech skoro roztrhl pytel. Ale vědci také prostřednictvím svých výzkumů opakovaně dokazují, že bilingvismus zásadně ovlivňuje fungování našeho mozku po celý život.

V souvislosti s tím se také i ve školách rozšiřuje trend dvojjazyčné výuky. V americkém prostředí se tomu tak děje hlavně v New York City, Severní Karolíně, Delawaru, Utahu, Oregonu nebo Washingtonu. Opačný trend ovšem bylo možné sledovat například kolem roku 1998 v Kalifornii, kde se zavedlo tzv. „English first“ vzdělání, tedy forma vzdělání, při které se znatelně omezil čas věnovaný cizím jazykům a i prostor pro dvojjazyčnou výuku. Angličtina měla opět posílit svoji pozici. Toto rozhodnutí bylo změněno téměř až po dvou dekádách, na podzim minulého roku, což umožnilo rozšíření dvojjazyčného vzdělání i v Kalifornii, americkém státě s největším podílem anglicky se učících (nikoliv mluvících) obyvatel. Podrobnosti zde.

V jakých okruzích je možné sledovat rozdíly mezi monoligvními a bilingvními dětmi?

Pozornost

Ta se odvíjí od dovednosti mluvit určitým jazykem ve správný moment. Dvojjazyčné děti, které mluví jiným jazykem v odlišném prostředí a s různými lidmi, se vždy musí soustředit na to, aby pro danou komunikaci zvolily správný jazyk. To se poté promítá i do jejich schopnosti nenechávat se při práci rozptylovat a také efektivněji střídat činnosti.

Empatie

Se střídáním jazyků ve správné situaci souvisí také rozvoj jejich empatie. Schopnost správně rozpoznat, jakým jazykem by v daném prostředí měly mluvit, napomáhá ke zlepšení socializačních a empatických schopností.

Čtení

Jennifer Steel z American University se po čtyři roky věnovala pokusu, díky kterému zjistila, že americké děti z dvojjazyčné výuky dosahovaly ve čtení (v tomto případě ve čtení v angličtině) lepších výsledků než děti, které absolvovaly klasické vyučování. Rozdíly mezi jejich výsledky odpovídaly skoro jednomu školnímu roku. Vysvětlení by mohlo být následující: jelikož děti měly takový náskok jen ve čtení, nikoliv v matematice nebo přírodovědných oborech, má se za to, že dvojjazyčné vyučování napomáhá k lepšímu pochopení fungování jazyka vůbec. Dvojjazyčné děti si tedy díky vyučování ve dvou jazycích zlepšily i čtení v angličtině.

Školní výsledky a radost z učení

Wayne Thomas a Virgina Collier z George Mason University ve Virginii strávili zkoumáním dvojjazyčnosti již třicet let. V jejich studii, která se týkala šesti amerických států a 37 distriktů, srovnávali studenty ze tříd s pouze anglickou výukou se studenty s bilingválním vyučováním. Druhá skupina dosahovala lepších školních výsledků a také je škola více bavila. Dokonce první skupinu porazili i ve školní docházce, kázeňských záležitostech a v otázce zapojení rodičů do vzdělávání.