Články

Štorchova kniha o pedagogice z roku 1929 ožila. A to díky gymnazistovi a vysokoškolákovi

„Na osobnost a pedagogickou práci Eduarda Štorcha mě upozornil můj bývalý učitel a ředitel Gymnázia Přírodní škola František Tichý. Bavili jsme se hodně o tom, že Štorch byl vlastně víc pedagog než spisovatel,“ popisuje Daniel Pražák své seznámení s tvorbou Eduarda Štorcha. Daniel je studentem Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a díky jeho nápadu došlo k online publikování Štorchovy knihy s názvem Dětská farma. Knihy, která byla širší veřejnosti dlouhá léta nezpřístupněna. Eduard Štorch, jehož známe hlavně díky dílům o pravěku, se totiž pedagogice a učení věnoval více, než bychom možná zprvu odhadovali.

„Před nějakou dobou jsem objevil bakalářskou práci z Masarykovy Univerzity, která pojednávala právě o projektu Dětské farmy. Přesně si pamatuji ten moment, když jsem přejížděl z Estonska do Finska na trajektu a na tabletu si o Farmě četl. A došlo mi, že se o tom chci dozvědět víc a knížku si přečíst,“ dodává Daniel Pražák.

Kniha Dětská farma byla totiž velmi špatně dostupná, třeba v Praze je ji bylo možné studovat prezenčně v Klementinu, v Národní knihovně, ale běžné knihovny ji neměly.

Čemu se tato 89 let stará kniha vůbec věnuje, že by stálo za to si ji přečíst i dnes? „Popisuje unikátní projekt, sledující „eubiotickou reformu školy“, tedy školy, která je v souladu s přírodou a přirozeností. Žáci se učí nejenom ve třídách, ale také venku a společně se starají například o záhony, stavbu objektů apod. Kniha je velmi upřímným svědectvím Eduarda Štorcha o jeho práci a je tak nejenom dalších „štorchovským“ (i když ne klasickým) vyprávěním, ale také popisem pedagogické cesty a hledání,“ popisuje autorovo dílo Daniel Pražák.

Gymnázium Přírodní škola knihu na svém webu popisuje následovně: „Eduard Štorch během dvacátých let minulého století vytvořil v Libni osobitý vzdělávací projekt, který pojmenoval Dětská farma. Žáci ze školy v Jindřišské ulici se totiž celkem tři dny v týdnu učili právě zde, na Libeňském ostrově, na místě, které si sami budovali a zvelebovali. Zde probíhala výuka tělocviku, přírodopisu, ale také pozemků apod. Své zkušenosti shrnul ve stejnojmenné knížce, která vyšla poprvé a naposledy v roce 1929.“

Inspirace ze třicátých let minulého století

Co nového může do naší současné debaty o vzdělávání přinést? „S překvapením jsem při čtení zjistil, že Eduard Štorch už tehdy objevoval a prošlapal na Libeňském ostrově cesty, které my objevujeme znovu a znovu. Myslím, že v době, kdy vzniká velká spousta lesních a obecně alternativních škol a školek, je tato kniha velmi aktuální.“

Přesně si pamatuji ten moment, když jsem přejížděl z Estonska do Finska na trajektu a na tabletu si o Farmě četl. A došlo mi, že se o tom chci dozvědět víc a knížku si přečíst.

K znovu-publikování knihy si Daniel Pražák přizval výpomoc, Otu Svátka, studenta Gymnázia Přírodní škola. „Ota je studentem školy, kam jsem také chodil a kde od svého absolutoria střídavě působím. Je pro mě víc kamarádem než žákem. Když hledal téma pro svou profilovou práci, tak jsem mu navrhl právě toto téma a rozhodli jsme se společně pustit do akce. Dětská farma byla totiž velmi špatně dostupná, třeba v Praze ji bylo možné studovat prezenčně v Klementinu, v Národní knihovně, ale běžné knihovny ji neměly. Společně jsme požádali držitele práv, město Hořice, o možnost publikování a dostali jsme práva na šíření digitální cestou. Komunikaci s úřady jsme vedli s Otou společně, knihu přepsal Ota.“

Knihu si nyní můžete přečíst i vy. Odkaz ke stažení elektronické verze naleznete například pod tímto odkazem.

Tagy

Markéta Popelářová

Redaktorkou magazínu Perpetuum od roku 2016. "Věřím, že vzdělávání nemusí mít jen nudnou podobu, s jakou se setkává většina lidí ve školním prostředí. Dnešní doba nám nabízí tolik možností pro rozšiřování si obzorů, že by byla škoda nad světem vzdělávání úplně zanevřít. Studuji na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a ve společnosti SCIO mám na starosti koordinaci PR projektů."

Související články

Napsat komentář

Close
Close